Projekt Stárneme spolu propojuje světy starších koní a lidí

Zdroj fotografií: Archiv projektu

Unavená ze světa korporátu a postrádající kontakt s koňmi i podobně naladěnými lidmi. V takovém rozpoložení se nacházela Jitka Černá před pár lety. Rozhodla se proto dát svému životu nový impuls a vytvořila smysluplný projekt.

Realizace myšlenky odstartovala v roce 2017 koupí starého objektu ve Vlčkovicích v Podkrkonoší, na jehož úpravách Černá se svým týmem pracuje. „Staráme se o koně a k tomu pomalu vyklízíme a upravujeme objekt – v tuto chvíli hlavně bouráme. Upravit stávající nemovitost bude stát spoustu času a peněz, proto letos chceme zprovoznit alespoň provizorní řešení v podobě obytné buňky se zázemím pro návštěvy,“ vysvětluje Černá.

Pro projekt si přála starokladrubské koně jako ryze české plemeno. S ohledem na záměr hledala mezi starými klisnami, kde nalezla dvě nerozlučné staré kamarádky – bílou Amálku a černou Mantovu. Později přibyla ještě Wolfi, která kvůli nemocným nohám nemohla dále fungovat jako jezdecký kůň. Po několika měsících nejstarší Amálka zemřela, a tak mají nyní ve stáji dvě zbývající klisny.

„Až bude zázemí hotové, chceme pořádat malé přednášky a setkání u koní. Ze zkušenosti víme, že stačí dát impuls, důvod přijít – pro další dění stačí jen sledovat potřeby těch, kteří nás začnou navštěvovat,“ uvádí Černá. Záměrem je vytvořit místo pro setkávání lidí, kterým na stará kolena chybí čerstvý vzduch, aktivní pohyb a pohlazení koňské hřívy. Žádnou hektickou jízdárnu, ale klidný prostor, kde se budou potkávat staří lidé a staří koně.

A už první zkušenosti potvrzují, že toto spojení má smysl. Příkladem budiž příběh pětaosmdesátiletého pána, jenž pracoval celý život v zemědělství, ale poté žil sám v paneláku. Tak málo jako setkání s koňmi na čistém vzduchu stačilo, aby viditelně pookřál. „Proto pospícháme alespoň s provizorním řešením, ani lidé ani koně nemají čas čekat na ideální podmínky,“ uzavírá Černá.

Autor článku

Kristýna Motlová