Projekt Městské holubníky chrání holuby i města

Městské holubníky založila před dvěma a půl lety Michaela Klimešová proto, že se jí nelíbil způsob, jakým města holuby likvidují. V rámci programu Social Impact Award získal projekt speciální cenu České spořitelny. Kromě finanční podpory se otevírají další možnosti jeho rozvoje, píše CzechCrunch.

Způsob řešení problémů s holuby ve městech je často nehumánní. Například v Praze 8 lákali holuby na kvalitní krmivo, které bylo v kleci. Když do ní holub vlezl, uzavřela se a holub byl otrávený oxidem uhličitým. Navíc pokud holub nezemře kvůli jedovatému plynu v kleci, umírá hlady a žízní. Metoda vybíjení holubů je nefunkční, jak vysvětluje zakladatelka: „Švýcarská studie z Univerzity v Basileji ukazuje, že holubí populace se zabíjením pouze omlazuje, a efekt je tedy v podstatě opačný.“

Holubník je daleko efektivnějším řešením. Holubi v něm zahnízdí a tráví tu většinu dne, takže neznečišťují městské prostředí trusem. Ten se z holubníku pravidelně odklízí a díky tomu se minimalizuje šíření infekcí. Navíc se snižuje množství holubů – dobrovolníci nakladená vejce odebírají a vyměňují je za atrapu. Zakladatelka chce do péče o holuby zapojit různé sociální skupiny. „Městské holubníky jsou projekt, který může mít velký sociální přesah. Jsem nadšená ze spolupráce se střední školou, která bude budovat holubníky v Brně, a také věznice v Bohunicích má o holubník zájem,“ doplnila.

Inspiraci pro městské holubníky našla Klimešová v zahraničí, fungují například v Rakousku, Francii, Španělsku či Německu. U nás zatím funguje jeden v Praze (na Mariánském náměstí), jeden je v Českých Budějovicích a jeden v Bílovci. Ten vznikl přímo díky iniciativě Městské holubníky. V plánu je dále Brno, Plzeň, Ostrava-Jih a další města.