„Každý život pro mě má hodnotu“, říká Irena Křesáková ze spolku Zachraň srnče před sekačkou

Irena Křesáková se už devět let věnuje ochraně srnčat, jejichž život je ohrožený zemědělskou technikou při sečení luk a polí. Díky síti dobrovolníků a nyní i dronům s termovizí se daří zachraňovat každou sezónu desítky mláďat. Stala se také dalším Laskavcem, které vyhlašuje Nadace Lilie & Karla Janečkových. V rozhovoru se dozvíte, jak činnost dobrovolníků vypadá i jak se chovat, pokud najdete opuštěné či zraněné srnčí mládě. 

Proč zachraňujete právě srnčata? Kolik času této dobročinné aktivitě věnujete?

Vše začalo před devíti lety. Slyšela emotivní spot v rádiu o tom, že se při senosečích pravidelně usmrcují srnčata. Pátrala jsem po dalších informacích a našla kontakt na paní, která se už druhým rokem věnovala ochraně srnčat v Kladenském okrese. Přidala jsem se k ní a vytvořily jsme skupinu na Facebooku, do které jsme nalákaly pár dobrovolníků. Někteří z nich měli cvičené psy, kteří byli velkou pomocí. Ale až do předloňska jsme srnčata hledali velmi náročným způsobem. Večer jsme procházeli pole před sečením, a pak ještě i druhý den brzy ráno těsně před výjezdem traktoru. Nyní už máme k dispozici drony s termovizí.

Dříve jsem se činnosti věnovala jen v době sezóny, tedy od května do června. Od založení spolku je ale činnost o dost intenzivnější, věnuji se jí každý den, a to při plném pracovním úvazku. Kromě záchrany srnčích mláďat se snažím rozšiřovat skupinky po republice, pomáhat dalším a vytvářím přípravu na další sezónu, aby činnost byla zase o něco efektivnější.

Jak samotná záchrana srnčat probíhá?

Od loňska máme k dispozici 3 drony s termovizí. Práce s nimi je odlišná než v předešlých letech bez nich. Zemědělci nebo myslivci nám většinou jen den předem nahlásí, které pole či louka se budou síct. My domluvíme sestavu lidí, což je především pilot, vedoucí skupinky a dobrovolníci, které oslovujeme také na poslední chvíli. Vytvoříme mapu, nasdílíme na Facebooku polohu, kde se velmi brzy ráno druhý den sejdeme. Po 4. hodině ranní se začne s vyhledáváním dronem. Pilot při nálezu srnčete nebo jiného mláděte nahlásí dobrovolníkům, kde je, drží nad ním dron. Dobrovolníci tak jdou najisto s přepravkou pro mládě, aby ho odnesli do bezpečí mimo plochu určenou k sečení. Po vykonání zemědělských prací na polích se srnče opatrně opět v rukavicích a trsech trávy vypustí na nejbližší možné místo nálezu. Měla by to být vyšší tráva, aby se mládě necítilo v nebezpečí a neupozornili jsme na něj tak predátory, kteří jsou připraveni po sečení hledat usmrcenou drobnou zvěř. Matka si po našem odchodu jde mládě hledat a odvést.

Kolik srnčat se vám už podařilo takto zachránit?

Za těch 9 let přibližně 800, včetně letošní sezóny, která právě skončila.

Foto: Nadace Lilie a Karla Janečkových

Pokud někdo najde po senoseči osamělé či zraněné srnče, jak se má zachovat?

Pokud po sečení někdo najde srnče, které je zraněné (často má usekané běhy) může zavolat při fatálním zranění, kdy srnče potřebuje ukončit trápení, myslivce. Pokud je zraněno tak, že by mohlo ještě dál žít, volat nejbližší záchrannou stanici. Zdravé srnče po sečení může působit jako opuštěné, ale pouze čeká na matku. V takovém případě odejít, aby si ho matka mohla v klidu najít. Pokud by měl dotyčný obavu, že se jedná o srnče, které se nachází v blízkosti např. sražené srny autem, opět doporučuji konzultaci se záchrannou stanicí a sraženou srnu nahlásit policii. Pokud má sražená srna nateklá vemínka, je velká pravděpodobnost, že po ní zůstali sirotci, kteří by zemřeli hlady, a ty také pomáháme hledat.

Co mohou lidé dělat, aby přispěli k ochraně divokých zvířat ve svém okolí? 

Hlavně je být být všímavý ke svému okolí a včas reagovat. Mláďata mají vždy jen jednu šanci na přežití, a to před sečením. Ráda bych vyzvala lidi ke spolupráci v tom, aby zjišťovali, jak v jejich okolí funguje ochrana zvěře, především mláďat, před senosečí. Často nám někdo volá, že za jejich domem či chalupou našli posečená srnčata, nebo že mají obavu ještě než k sečení dojde, protože se tam nachází srna se srnčaty. 

Pak je potřeba nejprve zjistit, komu patří pole, nebo které zemědělské družstvo ho má v pronájmu. Zeptat se majitelů, kdy mají v plánu síct a jakému mysliveckému sdružení sečení hlásí. Myslivce pak kontaktovat, jakým způsobem provádí prevenci usmrcení mláďat před sečí. A pak se určitě podívat, jestli není v okolí skupina dobrovolníků (např. na našich stránkách zachransrnce.cz nebo stopsecenisrncat.cz), kteří ideálně disponují dronem s termovizí. 

Které druhy čelí podobnému typu nebezpečí kvůli činnostem člověka?

Kromě srnčat, kterých se nebezpečí usmrcení žacím strojem týká asi nejvíce, zachraňujeme také malá zajíčata, daňčata, kolouchy, ježky nebo kuřata od bažanta, křepelky, či snůšky vajec polního a vodního ptactva.

Váš spolek má řadu místních skupin, které působí v několika okresech. Hledáte stále další dobrovolníky? Jak vás mohou zájemci jinak podpořit?

Náš spolek působí v okresech Kladno, Beroun, Rakovník, Praha západ a Příbram. Podporujeme skupiny pod naší záštitou v Liberci a v Brně. Na mapce na našich stránkách je vidět, kde skupinky chybí, jako např. v Ústeckém kraji, východních Čechách, na Moravě atd. Letos jsme pomohli vytvořit skupinu v Liberci, Úštěku a Brně. Skupinky vznikají i nezávisle na nás. Pro zájemce, kteří by chtěli vytvořit skupinu dobrovolníků, jsem vytvořila manuál, ve kterém najdou vše potřebné. Založit skupinu ráda pomohu, kontakty jsou na našich stránkách.

Dobrovolníci nám píšou sami, my je evidujeme v celorepublikové databázi, a pak s jejich dovolením poskytujeme kontakt do příslušných skupin. Neustále také hledáme pilotu dronů, kteří by se chtěli v sezóně podílet na pomoci a střídat se v hledání s dronem s termovizí. Kromě toho nás zájemci mohou podpořit finančně, a to na náš transparentní účet. Peníze používáme na nákup dronů. Pomocí může být i zjišťování kontaktů na zemědělská družstva a myslivecké spolky a komunikace s nimi.

Kromě srnčat zachraňujete i holuby, kterých máte doma desítky. Co vám zpětně tato činnost přináší? Máte doma i jiná zachráněná zvířata?

Podobně jako u problematiky senosečí, kde mi stále připadá neskutečné, že se to v dnešní době děje a vadí to nejvíce obyčejným lidem z okolí, mi přijde neuvěřitelně nehumánní zacházení s městskými holuby. Ty si člověk k sobě kdysi domestikací přitáhl, posloužili mu, a když už je nepotřebuje, tak se o ně odmítá postarat a usiluje o jejich vyhlazení deratizací velmi podlým a krutým způsobem. Sama mám doma venku ve voliéře 70 holubů, které jsem si vzala od jednoho deratizátora, který ten rok zlikvidoval tisíce holubů na objednávku od měst, společností, bytových domů a dalších zákazníků. Je to podobné jako si objednat  odvezení odpadu. Jenže se jedná o zdravé, inteligentní tvory, kteří se do špatné životní situace dostali díky člověku. Pomáhám při budování městských holubníků, kde se reguluje počet holubů odebíráním vajec a buduje se jim tak zázemí, které nemusí pak hledat tam, kde jsou nežádoucí.

Dále odchytávám ve městech holuby, kteří potřebují ošetření. Často mají zdevastované nohy nebo jsou zranění po srážce s autem. Nechám je ošetřit a poskytuji pak následnou domácí péči. Mám ještě pět koček, které jsem zachránila už jako malá koťata, a vylovené rybky z hasičské nádrže, ve které neměly vhodné podmínky. Také přenášíme na jaře s přáteli migrující žáby, aby je nerozjezdila auta, což se bohužel děje. To vše mi dává smysl. Každý život pro mě má hodnotu a je mi jedno, zda se jedná o oblíbené či zavrhované zvíře, jako jsou právě třeba holubi.

Foto: Archiv Ireny Křesákové

Irena Křesáková je zakladatelkou spolku Zachraň srnče před sekačkou. Původně šlo o skupinu dobrovolníků z Kladenska, kteří na vlastní pěst procházeli pole a louky před sečí. Nyní se spolek rozrostl o působení v několika okresech po republice. Pro hledání využívají od sezóny 2023 drony s termovizí. Spolek se věnuje také osvětě v této oblasti.