Přeprava nosorožce vzhůru nohama nebo pach vzduchu v kině. Humoristická Nobelova cena zná své vítěze

Mají lidé vousy proto, aby je ochránily před fackami? A značí obezita politiků míru korupce v dané zemi? Na tyto a další otázky se ve svých zkoumáních snažili odpovědět vědci, kteří obdrželi letošní ocenění Humoristická Nobelova cena (Ig Nobel Prize). O cenách, jež každoročně uděluje časopis Annals of Improbable Research, informuje deník BBC.

Ocenění udělují redaktoři časopisu celkem v deseti kategoriích vědcům, jejichž výzkumy lidi rozesmějí či přivedou k zamyšlení. Například humoristickou cenu za mír si odnesl tým amerického vědce Ethana Beserise, který se zabýval hypotézou, že lidé mají vousy proto, aby se chránili před údery pěstí. Ocenění za biologii pak dostala švédská vědkyně, jež zkoumala mručení, předení, mňoukání, sténání a další zvuky, jimiž kočky komunikují s lidmi.  

Cenu za dopravu obdržel americký vědec Robin Radcliffe, který se svým týmem zjistil, že pro nosorožce je bezpečnější přeprava zavěšením hlavou dolů. „Toto opravdu změnilo transport nosorožců, a ještě více pak přepravu slonů. Uchycení těchto velkých zvířat za nohy je nyní akceptováno. Další věc, kterou musíme udělat, je nyní výzkum jiných druhů, jako jsou buvoli, hroši nebo žirafy,“ dodal člen výzkumného týmu a lékař divoké zvěře Pete Morkel.

Mezi další oceněné pak patří třeba Francouz Pavlo Blavatskyy, který dostal cenu za ekonomii na základě zjištění, že obezita politiků daného státu může signalizovat míru korupce v zemi. Cenu za chemii pak obdržel Jörg Wicker z novozélandské univerzity v Aucklandu, který prováděl chemickou analýzu v kinosálech. Snažil se tak zjistit, zda jsou pachy produkované publikem ukazateli úrovně násilí, sexu, antisociálního chování, užívání drog či sprostých slov ve filmu, který sledují.

Zdroj: BBC