Zkoumají atomy, nacionalismus i kaktusy. Akademie věd ocenila nejlepší české mladé vědce

Celkem čtyřiadvacet mladých vědců a vědkyň si letos odneslo ocenění Akademie věd České republiky, Prémii Otto Wichterleho pro rok 2021. Cena je už od roku 2002 udělována výzkumníkům, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů a je jim méně než pětatřicet let.

Jedním z oceněných je teprve jednatřicetiletý Jakub Drápal. Vystudovaný právník se ve své vědecké činnosti zabývá kriminologií a empirickými vědami, přičemž je hlavním tématem jeho výzkumu ukládání trestů ve střední a východní Evropě. Velký úspěch Drápal zaznamenal také s jednou ze svých analýz, která upozornila na nedostatky v oblasti kumulace trestů, a následně vedla ke konkrétní úpravě české legislativy.

Přední světová expertka na invaze kaktusů a dalších sukulentních rostlin Ana Novoa se zabývá invazními druhy a ekologickými problémy, jež způsobují. Rostliny a živočichové, které člověk zavlekl mimo místa jejich původu, jsou celosvětovým problémem, ohrožují biodiverzitu i lidské zdraví a jejich omezování stojí značné finanční prostředky.

Ocenění získala i čtyřiatřicetiletá Zuzana Hamáčková, která zkoumá scénáře budoucího sociálně-ekologického vývoje. Zajímá ji, jakým způsobem se může společnost vyvíjet a jaké dopady to může mít na přírodní prostředí, v němž žijeme. Primárně se zaměřuje na cesty vedoucí ke společenské a environmentální udržitelnosti.

Za své výsledky v oblasti astročásticové fyziky, která je mixem fyziky, astronomie a kosmologie, získal Wichterleho prémii také Ladislav Chytka. Kosmické záření, jehož některé částice mají rekordní energii, nejen měří, ale podílí se i na stavbách detektorů, které následně využívají optické teleskopy.

V neposlední řadě porota ocenila Zuzanu Roxerovou. Zabývá se studiem geologie, zejména deformací hornin, tokem magmatu a modelováním geologických procesů v laboratoři. Za svůj projekt zaměřený na studium toku magmatu získala v roce 2012 cenu Pro ženy ve vědě L’Oréal UNESCO.