Práce s lidmi se zdravotním postižením dává nadhled, naše všední problémy se najednou zdají malicherné, říká ředitelka Modrého domečku Zuzana Dudáková

Zuzana Dudáková založila Modrý domeček, sociální podnik a kavárnu v Řevnicích, už před 17 lety. V rozhovoru nám prozradila, jaké byly okolnosti jeho vzniku, co je v její práci výzvou a co motivací. Dozvíte se také, jak vypadá typický příběh lidí, kteří do Modrého domečku přicházejí pracovat. Ten dává naději všem lidem se znevýhodněním. Nadace Karla Janečka Zuzaně za její dobrosrdečnou práci udělila titul Laskavec.

Co je Modrý domeček a jaké je jeho poslání?

Modrý domeček je sociální podnik, který zaměstnává lidi s různým typem zdravotního postižení. Patříme v České republice k nejstarším a moc ráda říkám, že i k nejstabilnějším sociálním podnikům. Kromě kavárny provozujeme také cateringovou výrobnu a brzy otevřeme malou řemeslnou pekárnu.

Co vás inspirovalo k založení této kavárny pro lidi s handicapem?

V roce 1994 jsem jako ergoterapeutka odjela na stáž do Dánska a právě tam poznala chráněné kavárny. Kromě toho to byly hluboké rozhovory s moji kamarádkou a spoluzakladatelkou Modrého domečku Vlaďkou Hejmovou. Obě dvě jsme měly zkušenost se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením ze své původní profese. Chtěly jsme vytvořit důstojné pracovní podmínky, hezké pracovní prostředí a nabídnout férovou práci těm, kteří nemohli najít uplatnění na otevřeném trhu práce. Také jsme chtěly mít v Řevnicích, kde obě žijeme, místo se skvělou kávou a pěkným posezením.

Foto: Nadace Lilie a Karla Janečkových

Jakým největším výzvám jste čelila při zakládání (a i samotném provozu) této kavárny?

Těch výzev bylo mnoho a vůbec největší byla naučit se provozovat kavárnu. Dnes si říkám, jakou jsem měla odvahu nebo spíš nerozum se do podnikání v gastro oboru pustit. Také to trvalo velmi dlouho a stálo nás to mnoho sil a trápení, než se nám začalo dařit. Velkou zásluhu na pozitivní změně mělo oddělení podnikání od sociální služeb, které dodnes poskytuje naše mateřská organizace Náruč, a příchod skvělých kolegyň z byznysu. Až s nimi se nám začalo postupně dařit.

Zaměstnávat handicapované může být složité a zároveň obohacující pro obě strany. Co přináší tato práce vám? 

Máte pravdu, složité i obohacující to opravdu je. Moje práce mě nejen baví, ale dává mi velký smysl. Každý den vidím konkrétní pozitivní dopady našeho podnikání jak na kolegy, tak i na naše zákazníky a celou komunitu, která nás obklopuje. Věřím, že přinášíme do Řevnic nejen skvělé služby, ale stále ještě vzácný prvek solidárnosti a humanity. Kromě toho pozitivně ovlivňujeme přijímání lidí s odlišnostmi ve společnosti. Samozřejmě, ne každý den je svátek, podnikání v gastru přináší neustálé změny a těžkosti. Ale práce s lidmi se zdravotním postižením dává nadhled, naše všední problémy se najednou zdají malicherné oproti tomu, s čím se potýkají oni.

Vzpomenete si na nějaký příběh vašeho zaměstnance, který se vám vryl do srdce?

Za ta dlouhá léta bylo příběhů mnoho a drtivá většina z nich skončila dobře. Podělím se o takový obecný příběh, který je podobný u většiny našich kolegů. Přijde k nám uchazeč o práci, který je po dlouhodobé léčbě v psychiatrické nemocnici a vlivem nemoci i léků má velmi malou kapacitu pracovního výkonu. Nevěří si, je unavený, zpomalený a nejistý. Pravidelným docházením do práce se postupně začne stabilizovat, vrátí se mu tělesná a duševní pohoda. Lépe komunikuje s kolegy i se zákazníky, učí se novým dovednostem a pomalu se posouvá na složitější pracovní pozice. Někdy vidíme posun rychle, někdy potřebují kolegové delší podporu. Největší uspokojení přináší, když vidíme, že se i soukromý život našich kolegů zlepšuje. Mnohdy je to zásluha skvělé party, kterou v Modrém domečku máme.

Foto: Nadace Lilie a Karla Janečkových

Jak reagují na Modrý domeček zákazníci? 

Modrý domeček má opravdu širokou skupinu stálých zákazníků především z Řevnic a blízkého okolí. Všichni ví, že jsme chráněná kavárna, to ale neznamená, že nás mají šetřit a chodit sem ze soucitu. Vždy jsme dbali na to, aby byla kavárna hezkým moderním místem s profesionální obsluhou a skvělým sortimentem. Dá to práci a jsou i chvilky, kdy se něco nepovede. Potom jsme velmi vděčni za zpětnou vazbu, protože jenom tak se můžeme zlepšit. Víkendoví návštěvníci, to je úplně jiná skupina, mnohdy za celou návštěvu nepoznají, že je obsluhují kolegové se zdravotním postižením.

Jak vás mohou zájemci podpořit?

Nejvíc nás zájemci mohou podpořit, když přijdou do kavárny a dají si něco dobrého, nebo když si od nás jednotlivci či firmy objednají náš skvělý catering a dárky pro své zaměstnance a zákazníky. Denně rozvážíme do pražských podniků a institucí, které odpovědně nakupují a nepřímo nás tímto způsobem podporují. Čím dál tím častěji si také zákazníci pronajímají první patro kavárny, kde je velký hrací koutek a celé zázemí pro pořádání rodinných nebo dětských oslav.

Jaké jsou vaše plány nebo přání do budoucnosti ohledně provozu Modrého domečku?

Ten nejbližší plán je jasně daný, v lednu jsme zahájili nový projekt Modrá pekárna a připravujeme jeho velké otevření na začátku března. Zatím trénujeme receptury, vzděláváme se a zařizujeme obchůdek. Zavádění nové výroby je dlouhý proces, ale moc se na něj těšíme. Pekárna byla našim dlouhodobým snem a uvidíme, jestli v budoucnu přibude do naší gastro rodiny další člen.  

Zuzana Dudáková se původně věnovala fyzioterapii a ergoterapii, ale zaměstnávání lidí se znevýhodněním jí bylo vždy blízké. Založila Modrý domeček, sociální podnik, kavárnu a brzyi pekárnu. Nabízí také cateringové služby. Zaměstnává kolem 35 osob, které se potýkají s duševním či tělesným znevýhodněním. Někteří z jejích kolegů nazývají kavárnu druhým domovem – je to díky vstřícnému přístupu a dobrému kolektivu.