Svého dárce kostní dřeně nenajde každý čtvrtý vážně nemocný, říká zakladatelka Náboru hrdinů Martina Chmelová

Martina Chmelová se rozhodla hledat nové dárce kostní dřeně poté, co její kamarádka onemocněla leukémií. Neskončila u jedné náborové akce a založila organizaci Nábor hrdinů. Každý rok společně s manželem pořádá až 30 akcí ve městech, firmách i školách, aby našla další dárce, kteří v Českém národním registru dárců dřeně velmi chybí. Za to dostala ocenění Laskavec Nadace Lilie a Karla Janečkových. Zapsat se do registru můžete i vy, není to těžké a případné darování ani není příliš bolestivé.

Kdo potřebuje transplantaci kostní dřeně?
Je spousta závažných nemocí krvetvorby, které se nedají vyléčit jinak než právě transplantací kostní dřeně. Ty asi nejznámější jsou akutní leukémie nebo aplastická anémie. Když selžou všechny jiné možnosti léčby, tak je to jediná naděje. Pacient, který by transplantaci nepodstoupil, nemá moc jinou šanci, jak se vyléčit. Jde tedy o život zachraňující proceduru a je důležité najít vhodného dárce.

Najít dárce ale není tak jednoduché jako u krve, je to tak?
Ano, najít genetickou schody je hrozně těžké. U krve, když někdo potřebuje transfúzi, můžeme vypomoci i jinou krevní skupinou, ale u kostní dřeně musí mít dárce a pacient určitou genetickou shodu – těch kombinací je v populaci ovšem hodně. Pokud si nesednou, tělo pacienta kostní dřeň nepřijme. Ne každý pacient tedy najde vhodného dárce, každý čtvrtý nemocný svého zachránce v registru nemá.

Samozřejmě se jako první pátrá v rodině, ale i tam se nemusí podařit najít shodu. Že najdete vhodného dárce v rodině, je pravděpodobné pouze na 25 %.

Je možné tedy po shodě pátrat i jinde ve světě, nejen u nás?
Naštěstí ano. Kdybychom byli odkázáni jen na české dárce, tak bychom na tom byli špatně, u nás je totiž zapsáno stále málo potenciálních dárců. Státy si vypomáhají: každý, kdo se zapíše v ČR, je tedy k dispozici i ve světě. Nejčastěji nám s darováním pomáhají lidé z Německa a Polska, protože tam jsme si geneticky nejbližší.

Jak se zrodil nápad vytvořit kampaň a akci Nábor hrdinů?
První nábor jsme uspořádali v květnu 2019 poté, co leukémií onemocněla naše blízká kamarádka Janča. Velmi brzy jí řekli, že potřebuje transplantaci kostní dřeně, protože chemoterapie by na její typ nemoci nebyla dost účinná. Všichni jsme se o ní báli a chtěli jí pomoci zvýšit šanci, aby se pro ni našel dárce právě rozšířením databáze. Janča naštěstí dárce našla ve své rodině, ale pořádání náborů nás naprosto pohltilo, a proto pokračujeme dál.

Jak vaše nábory vypadají, kolik jich za rok máte?
Trochu nám to už roste přes hlavu. (smích) Lidé si nás zvou dokonce i sami, což je skvělé, že nemusíme stále my sami apelovat a hledat místa. Pořádáme je ve městech, ve firmách, na školách apod. Je to naprosto jednoduché, potenciální dárci u nás získají základní informace, pak si jen vytřou dutinu ústní výtěrovou štětičkou a vyplní zdravotní dotazník. Během pár minut je hotovo, pak čekají, jestli se jim někdo z registru ozve, že jsou potřeba.

Akcí máme tak 20–30 ročně. Děláme to stále jako dobrovolníci při práci a při dětech, vypomáhá celá rodina. Stejně tak si většinu výdajů hradíme sami, získat podporu je zatím náročné.

Jaké jsou mýty kolem darování kostní dřeně?
Bohužel jich je hodně. Nejčastěji se setkáváme s tím, že to strašně bolí, což lidi odrazuje. Nebo se bojí, že by po darování někomu cizímu nemohli darovat rodině v případě potřeby. Ani jedno není pravda. Darovat se dá opakovaně, kostní dřeň se dotvoří.

Darování probíhá dvěma způsoby. Známější odběr je přímo z pánevní kosti. Při tomto zákroku je dárce pod plnou narkózou, takže vlastně o ničem neví. Kostní dřeň se odsaje punkční jehlou, jedná se o jednotlivé vpichy. Po probuzení může dárce cítit bolest podobnou naraženině. Druhý způsob se podobá darování krevní plazmy pomocí krevního separátoru. Krev z jedné loketní žíly putuje do separátoru, který si sbírá krvetvorné buňky, které pacient potřebuje, a ostatní složky krve vrací tělu druhou loketní žilou zase zpět. Tato procedura je spíše nepohodlná než bolestivá, trvá 3–4 hodiny.

Kdo může darovat kostní dřeň?
Základní podmínky pro vstup do databáze dárců je věk 18–35 let (včetně), alespoň 50 kg váhy, bez prodělání vážného onemocnění. Dárce nesmí trvale brát léky (výjimkou jsou léky na sezónní alergie nebo antikoncepce). Věkový limit je opravdu jen pro vstup do databáze, poté je tam dobrovolník zapsán až do 60 let věku, takže darovat může i později.

Na našich webových stránkách nebo sociálních sítích můžete zjistit, kam zrovna nábor putuje, a přidat se, případně si sami objednat nábor do vaší firmy nebo organizace.

Kolik lidí se díky vám zatím zapsalo do Českého národního registru dárců dřeně?
Na našich akcích jsme za čtyři roky zapsali přes 3 200 lidí. Kostní dřeň daruje jeden ze 120 zaregistrovaných, statisticky jsme tedy pomohli zachránit asi 30 životů. Přesně to bohužel nevíme, protože tyto informace už se k nám nedostanou.

Medailonek

Martina Chmelová žije v Dobrovici a stará se o dvě malé děti. Při rodičovské dovolené pracuje jako účetní a ve volném čase pořádá náborové akce pro Nábor hrdinů (www.naborhrdinu.cz), aby našla dárce kostní dřeně všude po republice. Má ráda výlety a cestování.