Novinařina mi občas chybí, ale jsem teď spokojen u piva, říká Tomáš Drahoňovský

Tomáše Drahoňovského jsme několik let mohli vídat na obrazovkách České televize nebo televizi Prima. V roce 2021 se rozhodl pro velkou kariérní změnu a nyní se stará o pivní speciály v Pražském Prazdroji. Velkou změnou prošla také jeho image – stejně jako jeho sestra Tereza totiž přišel o všechny vlasy a chlupy. Jak prožíval tyto životní změny, se nám svěřil v rozhovoru.

Dlouhé roky jste byl novinářem. Jak jste si tuto profesní cestu zvolil?
Dříve bych asi řekl, že novinařina byl můj sen – psát do novin, živit se kreativně. Vždycky mě navíc bavila politika. Bylo tedy skvělé být přítomný v důležité momenty, které ovlivňují nás všechny, a měl jsem možnost informacemi, které divákům přináším, pomoci s rozhodováním o důležitých věcech, poskytnout lidem dostatek relevantních informací. Když se to zkombinuje s tím, že nemám problém vystupovat na veřejnosti, tak to celé předurčilo moji životní dráhu. Teď se na to ale dívám už trochu jinak, protože se mi za poslední roky život dost změnil. Začal jsem se více zajímat sám o sebe. Práce v novinách byla jako takový doping, veřejná známost krmí vaše ego, až o sobě můžete mít trochu přestřelené představy. A já už jsem nechtěl, aby toto televizní ego přerostlo mé autentické já.

Za poslední roky, které se novinařině nevěnujete, se dělo hodně věcí, zvláště na politické scéně. Nechybí vám to?
Do jisté míry určitě ano, zvlášť teď, v době prezidentských voleb. Vždy tak nostalgicky zamáčknu slzu. Vzpomínám na ten pocit adrenalinu, který každá volba přináší. I když nejde o nějakou emoční investici, vždycky podlehnete atmosféře a celé euforii. Miloval jsem ježdění do volebních štábů, kde jsem byl přímo ve středu dění a komentoval každou minutu. To jsem uměl dobře a hodně mě to bavilo. V takových chvílích mi to chybí, ale vždy převáží uvažování, že moje nová práce mi umožňuje žít normální život mimo kamery. Plus se snoubí s produktem, který mám rád. (smích)

Je povolání novináře náročné?
Každopádně. Když pro to člověk má talent, tak práce samotná náročná není, jde o to kreativně vytvořit nějaký text, příspěvek, mluvené slovo, a to je poměrně jednoduché, pokud ten problém, o kterém chcete referovat, znáte. Ale náročné je, že se reaguje na aktuální události, vždycky. Do toho se musí vkládat čas, což je pro nás 24/7. Ve výsledku jsem nikdy neměl stálou pracovní dobu, to se měnilo podle toho, co bylo za den a co se zrovna dělo. Jedna z věcí, která mě přesvědčila, že se chci vydat jinou kariérní cestou, byl právě zážitek okolo nových informací k výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Nadřízený mi nabídl, že budu celý den moderovat speciál (od 10 ráno do 7 večer nonstop) a já zrovna měl ten den spoustu jiných povinností včetně mediačního sezení ohledně rozvodu. V tu chvíli jsem věděl, že můj osobní život je prostě důležitější. Pak už bylo rozhodnutí změnit pracovní dráhu jednoduché.

Co tedy přesně děláte teď?
Moje pozice v Plzeňském Prazdroji se jmenuje Craft and speciality manager, což je manažer řemeslných piv a pivních speciálů. Pomáhám vyvíjet pivní speciály, spolupracuji na recepturách, stavím pro ně kampaně, ale také zjišťuji, pro jaké publikum jsou ty výrobky určené, jak má v této kategorii produktů Plzeňský Prazdroj působit, na koho se obracet, v jakých hospodách je nabízet, v jakém množství, frekvenci a jaké typy piv. Musím také vědět, jestli existuje na trhu nějaký nedostatek. Je to super barevná práce, jsem blízko pivu, jsem blízko lidem, co ho pijí i nabízí. Je to menšinový žánr na pivním trhu a já musím cílovou skupinu i konkurenci v podobě malých pivovarů znát velmi dobře.

Co se stalo, že u vás začala alopecie, tedy vypadávání vlasů?
Jako většina lidí, kteří touto nemocí trpí, to nevím přesně. V médiích hodně opakovali, že to byla reakce na očkování proti covidu, ale mně se spojilo více věcí v jeden moment. Měnil jsem kariéru, což byl psychický nápor, rozváděl jsem se a do toho to očkování. Mně všechny očkování nedělaly dobře, vždy mi po nich bylo špatně, ať to byla žloutenka nebo cokoliv jiného. To vše se dalo dohromady a problém byl na světě.

Stále ještě občas moderujete. Jaký to byl v této sféře pro vás zásah?
Poměrně rychle jsem se s vypadáním vlasů smířil. Myslím, že jsem z toho vyvázl psychicky relativně lacino. Hlavně na začátku, kdy nebylo ještě tolik známé, že jsem bez vlasů, tak jsem o tom vždy klienty informoval, když si mě zvali na nějaké akce. Byl jsem opravdu upřímný, že teď vypadám o dost jinak, protože oni očekávali, že tam přijde Tomáš Drahoňovský tak, jak vypadal vždy v televizi. Nikdy mě nikdo neodmítl, většinou byli překvapeni, někdy si vzali čas na rozmyšlenou a jednou to bylo hodně vtipné. Pán mi řekl, že je to super, že ta akce aspoň bude inkluzivní. (smích) Trochu jsem si přišel jako maskot.

Nejste jediný, kdo u vás v rodině trpí alopecií, nejdříve všechny vlasy a chlupy vypadaly vaší sestře Tereze, která o tom napsala i oceňovaný komiks. Napadlo vás tedy už v minulosti, že by se to mohlo stát i vám?
Mně už se dříve dělaly třeba menší lysá kolečka ve vlasech. Takže ano, napadlo mě to. Ale všichni chlapi v naší rodině vždycky vlasy měli až do pozdního věku, tak jsem si to nepřipouštěl. O to komičtější bylo, co se mi pak stalo. Teď o tom samozřejmě přemýšlí i naše další sestra, bojí se toho i mé dcery.

Nyní jste se stal takovým „pokusným králíkem“ nové léčby lékem olumiant. Co vás k tomu vedlo?
Vždycky váhám, jestli tohle komunikovat nebo ne, má to totiž několik rovin. Svým způsobem je to reklama na lék, což se mi asi trochu příčí. Nechtěl jsem propagovat nějaký zdravotnický přípravek, pak se totiž třeba ukáže, že někomu naroste třetí noha. Ale měl jsem možnost poznat více lidí bez vlasů a viděl jsem, že jsou z té nemoci frustrovaní a nevědí, jak z toho ven. Někteří mají problém se s tím smířit a potřebují alespoň malou šanci na to, že vlasy někdy ještě mít budou. Těmhle lidem by měl někdo říct, že tato léčba existuje, ne každý dermatolog o ní vůbec ví. Převládlo u mě, že chci dát lidem naději a udělat ze sebe pokusného králíka. Své zkušenosti sdílím na sociálních sítích a chci dát lidem, kteří mě sledují, více informací o takové léčbě.

Medailonek

Tomáš Drahoňovský vystudoval žurnalistiku, mezinárodní vztahy a evropské studie. Nejdříve pracoval jako regionální reportér pro Deníky Bohemia, dále působil v Českém rozhlase nebo Lidových novinách. Dlouhé roky pracoval jako zpravodaj a reportér v FTV Prima a České televizi. Od roku 2021 je zaměstnán v Pražském Prazdroji. Společně se svou sestrou Terezou Čechovou (Drahoňovskou) se snaží o osvětu na téma vypadávání vlasů.