Z dekorativní květiny v nebezpečný plevel. I tak by se dala shrnout historie původem zakavkazského bolševníku v naší zemi. Akademici se nyní spojili při vývoji bezpilotního letadla, které dokáže na základě algoritmů poznat nejen bolševník, ale také kanadský zlatobýl nebo japonskou křídlatku. Zlevní to jejich monitorování a likvidaci.
Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd zdokonalují ve spolupráci s Leteckým ústavem Strojní fakulty VUT letoun vybavený přesnou multispektrální kamerou a navigačním systémem. Jeho využití má oproti pilotovaným letům několik výhod. „Zejména je to větší operativnost a nižší cena. Když nastane vegetační období nějaké rostliny, potřebují botanici zmapovat prostor ihned, nemohou čekat na celonárodní snímkování, které se navíc opakuje jen jednou za několik let,“ vysvětluje Petr Dvořák z Leteckého ústavu VUT. Předčí také družicové zobrazování, protože létá pod hladinou oblačnosti a je výrazně levnější než komerční projekty.
Získaná data vědci zpracovávají do leteckých map s přesnými souřadnicemi. Botanici poté použijí klasifikační algoritmy, které rozeznávají jednotlivé druhy rostlin a usnadňují tak práci s daty. Technologie má za cíl ochránit před riziky, která s sebou nese výskyt invazních rostlin v české přírodě, ať už jde o popálení od bolševníku nebo pajasanu, či hrozbu pro zdejší ekosystémy a krajinnou rozmanitost. Tento způsob mapování přírody se v Česku využívá k více účelům. Vedle monitorování a likvidace invazních druhů umí detekovat třeba kůrovce.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Život na cestě je plný dobrodružství. Jak se na něj připravit?
Sníte o tom koupit si dodávku a projet s ní svět, ale nevíte, jak na to? Co je potřeba? Kde začít?…