Kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukazuje to průzkum šumavského národního parku, který začal před deseti lety. Na tamních bezzásahových plochách nyní roste v průměru přirozeně obnovených téměř šest a půl tisíc mladých stromků. Nejvíce se na Šumavě přirozeně zmlazují smrkové porosty, které představují více než sedmdesát osm procent obnovených stromů.
Pracovníci šumavského národního parku sledují přes tisíc lokalit, kde není obnova lesa člověkem nijak ovlivňována. Každá z nich má půdorys kruhu o velikosti pět set metrů čtverečních. „Výsledky projektu jsou z našeho hlediska úžasné. Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit. A navíc se potvrdilo, že kůrovec nezabije úplně všechno a v průměru zůstane na hektaru až osm stromů o průměru kmenu třicet centimetrů,“ řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
Výsledky projektu, který ani po deseti letech nekončí, ukázaly další pozitivní věc. Popadané stromy v bezzásahových lokalitách fungují do určité míry jako retenční prvek, protože zadržují srážkovou vodu, mění mikroklima a objevují se tak například rašeliníky, které v těchto místech nebývaly. Podle Hubeného nelze přesně říct, jak dlouho přirozená obnova lesa zasaženého kůrovcovou kalamitou potrvá. Záleží na řadě podmínek v dané lokalitě. Někde strom povyroste jen o centimetr za rok a jinde zase o půl metru. „Myslím si, že po patnácti až dvaceti letech od kůrovcové kalamity může mít člověk pocit, že jde skutečným lesem. Do té doby je to spíš otevřená krajina,“ dodal.
Zdroj: České noviny