Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Láska nemá hranic. Lidé pomohli ztracenému delfínovi a zraněnému vlkovi

5 minut radosti
Ilustrační fotografie: Pexels

Musíme si pomáhat – věta, která platí nejen mezi lidmi, ale i pro zvíře a člověka. Zraněného vlka ochranáři uzdravili a po vyléčení se jej podařilo vrátit zpět do přírody, navzdory tomu, že zprvu nebylo jisté, že se to podaří, informoval iRozhlas. Delfína, který zabloudil do potoka, se zase podařilo dovést zpět do slaných vod díky lidem, kteří vytvořili živý řetěz, uvedl server Novinky. A v Zoo Zlín zase chovatelé přivítali nejnovější přírůstek.

Delfín se vrátil za svými kamarády

Moře je přirozeným prostředím delfínů. Na Floridě se však začátkem tohoto roku zvídavý delfín vydal na průzkum do jednoho z lokálních vodních toků v rezidenční oblasti ve městě Clearwater. Nejednalo se však o pouhý výlet, zvíře totiž zabloudilo a nemohlo najít cestu zpět. Po dvou týdnech se mu proto vydali na pomoc lidé. Panovaly totiž obavy, že by zvíře mohlo mít po delším pobytu v obydlené oblasti, kde docházelo k jeho interakci s lidmi, problémy se zpětnou adaptací na život ve volném moři a návrat by nemuselo přežít.

Na záchranné akci spolupracovaly tři organizace včetně clearwaterského akvária. Výsledkem byl živý řetěz osmadvaceti biologů, kteří tak popletenému delfínovi vytyčili trasu na volné moře. Do akce byli zapojeni i někteří místní obyvatelé. „Děkujeme obyvatelům této oblasti, že nám umožnili přístup na své pozemky, když jsme delfína monitorovali a zachraňovali. Pomohli mu tak od trápení,“ napsali organizátoři záchranné akce na sociálních sítích.

Uzdravený vlk vesele dovádí ve volné přírodě

Houbaři v září minulého roku našli na Karlovarsku zraněného vlka. Zřejmě jej srazilo auto, přičemž řidič ujel, aniž by zvířeti pomohl. Vlk nemohl na zadní nohy, na starost si jej vzala záchranná stanice v Bublavě na Sokolovsku, čekala jej náročná léčba. „Zpočátku jsme nevěřili, že takto vážně zraněný vlk by se mohl vyléčit až do stavu, kdy bude schopen návratu do přírody. Kolegové ze záchranné stanice Drosera, kteří se vlka jako první ujali, nás však přesvědčili, že je prostě nutné se o to pokusit. Důležitým impulzem pro naše rozhodování byla také pomoc veřejnosti. Finanční dary stovek lidí nám umožnily zaplatit velmi náročné veterinární úkony i následnou intenzivní péči,“ uvedl koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Zotavení vlka po operaci bylo rychlé a úspěšné. Rozhodnutí vypustit mladého vlka zpět do přírody předcházelo detailní zhodnocení nejen zdravotního stavu veterináři, ale i konzultace jeho chování s experty na obdobné případy ze zahraničí a analýza DNA, která určila příslušnost ke konkrétní krušnohorské smečce. „Velice nám svými zkušenostmi pomohly kolegyně ze záchranných center pro vlky v Německu a Itálii, neboť v ČR se jednalo o první případ léčby zraněného vlka z volné přírody,“ doplnil Stýblo. Vlk získal telemetrický obojek, který umožňuje sledování jeho pohybu. Sledování odborníkům umožní po čase vyhodnotit, zda se vlk začlenil do smečky, nebo se vydal vlastní cestou a založil nové teritorium. 

Foto: Martin Duľa, Mendelova univerzita

Čtvrtá radost v Zoo Zlín

Ve zlínské zoologické zahradě měli na konci prosince loňského roku pěkné nadělení. Přišlo tam na svět čtvrté mládě tapíra čabrakového. Tentokrát se jedná o samečka, kterého chovatelé pojmenovali Coffee. Díky starostlivé péči matky Nadiry skvěle prospívá. K vidění je každý den v bývalém pavilonu slonů.

Tapír čabrakový je největším druhem tapíra, dospělí jedinci mohou vážit až 300 kg. Jeho domovinou jsou subtropické a tropické pralesy jihovýchodní Asie. Téměř vždy se vyskytuje v blízkosti vodních toků, umí výborně plavat. Skvěle se také potápí, dokáže chodit po dně řeky jako třeba hroši. Ve volné přírodě tapíři čabrakoví patří mezi ohrožená zvířata. Každé narozené mládě je proto významnou událostí. Odhaduje se, že v současnosti zbývá posledních 5 000 jedinců přežívajících v Barmě, Thajsku, Malajsii a na Sumatře. Na vině je především těžba exotického dřeva a přeměna deštného pralesa na zemědělskou půdu, např. na plantáže palmy olejné.

Foto: Zoo Zlín

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Novinky, iRozhlas, Mendelu, Zoo Zlín

Související články

Zaručeně zlepší den

Vybavte si zahradu stylovým zahradním nábytkem pro teplé dny i noci

Kniha o Harry Potterovi má hodnotu 11 tisíc liber

Jak zatočit s obezitou? Konzumujte kimči, radí odborníci

McCartney z Beatles se po padesáti letech shledal s ukradenou kytarou

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Jak na zdravá střeva? Kniha, která poradí a zároveň inspiruje recepty

Inspirace z knihovny: Jak na zdravá střeva? Kniha, která poradí a zároveň inspiruje recepty

Termín mikrobiom je čím dál častěji skloňovaný lékaři, vědci a lidmi, kteří se věnují alternativní…