Zázraky se dějí, leckdy ale mají svého strůjce. Ten japonský, provoněný květinami měl na začátku sice smutný příběh, ale taky milujícího manžela. Díky němu dospěl onen smutný příběh ke šťastnému konci.
Japonský pár se poznal už dávno. Po třiceti letech manželství a těžké práce na vlastní farmě se pan a paní Kuroki chystali užít si důchod a procestovat svou zem. Právě v té době ale paní Kuroki přišla nečekaně o zrak. To jí srazilo na kolena a vědomí, že nebude moct uskutečnit svůj sen, jí způsobilo deprese.
Manžel se nemohl dívat, jak se jeho žena trápí. Přišel tak na nápad vysázet na zahradě rostliny, které by mohly přilákat pár návštěvníků. Jejich přítomnost by mohla udělat radost jeho ženě stejně jako vnímání vůně květin. Hnán touto myšlenkou, vysázel během dvou let kolem společného domu tisíce květin.
O deset let později navštěvuje květinovou zahradu každé jaro na sedm tisíc lidí denně. Nelákají je sem jen nádherná květinová pole, ale i touha potkat paní Kuroki. To není nic těžkého. Často se totiž zahradami prochází – se svým manželem a s úsměvem na tváři.
Zdroj: telegraph.co.uk
Přečtěte si rozhovor s Danou Škorpilovou, která po padesátce skončila kariéru manažerky a začala pomáhat ostatním jako osobní trenérka a výživová poradkyně.