Michelle Hillová ze Stanfordovy univerzity propočítala šest skalnatých světů a u každého řešila jednu otázku: udrží si vůbec atmosféru? Z toho vznikl software, který má hledání mimozemského života usměrnit. Jmenuje se Smaller Than Earth Habitability Model, zkráceně STEHM. Informoval o tom server Space.com. Informoval o tom server Space.com.
Exoplanet už astronomové znají tisíce a v Mléčné dráze jich čekají miliardy, zhruba jedna na každou hvězdu. Z té záplavy se ale dá pozorovat jen zlomek. STEHM dokáže rychle odlišit světy, kde by atmosféra potřebná pro život nejspíš nevydržela, a tím šetří čas u přístrojů.
Doteď se vědci dívali hlavně na to, jestli planeta leží v obyvatelné zóně, tedy v pásmu, kde mohou na povrchu panovat teploty vhodné pro tekutou vodu. Jenže poloha sama o sobě nestačí. Bez pořádné atmosféry planeta neudrží stabilní teplotu ani vodu na povrchu a neubrání se záření.
STEHM proto přidává druhé síto. Odhaduje, zda si malá skalnatá planeta dokáže atmosféru vůbec vytvořit a podržet po miliardy let. Spojuje velikost planety s její schopností zadržet plyny a hledá spodní hranici, pod kterou už to nejde.
„Jediný způsob, jak vůbec zjistíme, jestli někde existují stopy života, je pozorování atmosfér těchto planet," vysvětlila Hillová, hlavní autorka studie.
Při tvorbě modelu sáhla po simulačním kódu ExoPlex a propočítala šest skalnatých světů, od poloviny Země až po Zemi samotnou. Sledovala, jak na přežití atmosféry působí stavba planety, sopečná činnost, vnitřní teplo a záření hvězdy. Model si ověřila na Venuši a Marsu. Vyšla mu hustá oxidouhličitá atmosféra Venuše i postupná ztráta atmosféry u Marsu (přesně to, co bychom u obou planet čekali).
Z výsledků plyne, že skalnaté planety velké aspoň jako 80 procent Země si dokážou udržet atmosféru deset miliard let i déle, pokud obíhají v obyvatelné zóně kolem hvězd podobných Slunci. Menší světy o atmosféru přicházejí rychleji. I planeta kolem 70 procent velikosti Země ale za příznivých podmínek může být obyvatelná. Hodně záleží na počátečním obsahu uhlíku a na prvcích, které pohánějí sopky.
Filtr podle velikosti by se mohl hodit hlavně novým misím. Třeba vesmírnému dalekohledu PLATO Evropské kosmické agentury, který bude katalog skalnatých planet u blízkých hvězd dál rozšiřovat. STEHM má pomoct rozhodnout, kterým z nich věnovat čas.
„Možná pod povrchem jiných planet život je, ale nikdy ho neuvidíme, protože tam nic poslat nedokážeme," doplnila Hillová. „Nejlepší šanci máme v rozboru atmosfér na dálku." A nabídla i jedno vysvětlení, proč zatím nic nenašli: „Možná jsme jedni z prvních."
Studie vyšla 4. června v časopise Planetary Science Journal.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny. Papírová spižírna přehledně poradí, jak neplýtvat
Víte, jak správně skladovat konkrétní potraviny? Jak zužitkovat suroviny do posledního kousku? Nebo…