Inspirace z knihovny: Uprdelismus jako recept na šťastný život. Přečtěte si příručku, která vám otevře oči

Dnešní zrychlená doba nahrává tomu, že často věci příliš řešíme. Nenapomáhá tomu neustálé bombardování zprávami z celého světa ani pokrok technologií, na kterých se stáváme závislými. Málokdy se se v klidu soustředíme čistě na sebe. V důsledku toho se cítíme přetažení, unavení a ztrácíme radost ze života. Podle Jana Menděla je řešením mnohých problémů uprdelismus. O co přesně se jedná?

Možná jste jméno Jan Menděl zaznamenali na Instagramu, kde se citáty z jeho knih stávají virálními. Autor se řadu let zabývá duchovními naukami a seberozvojem. Znalosti, které zúročil v praktickém životě, předkládá ve svých knihách. Jednou z nich je i Uprdelismus.

Uprdelismus spisovatel definuje jako životně důležitou schopnost mít u prdele vše, co není podstatné. Tedy téměř vše, co dnešní společnost za podstatné považuje. Především to znamená odložit zbytečné strachy a stresy z věcí, které člověk nemůže ovlivnit. Uprdelista je podle něj tedy „člověk, který žije s lehkostí a humorem, nebere sám sebe příliš vážně, denně se raduje ze života a má u prdele to, co většina lidí považuje za životně důležité. Uprdelista však není nezodpovědný a lehkovážný, plní své světské úkoly poctivě a svědomitě, jenom se u toho netváří tak, jako by zachraňoval planetu.” 

Autor v knize uvádí vlastní příklad, kdy se dostal do práce, které úplně nerozuměl, z čehož se cítil pod tlakem. Měl strach, že bude ze zaměstnání vyhozen. Jakmile však začal praktikovat uprdelismus, strach se postupně rozplynul. Menděl si tehdy totiž uvědomil, že pokud se to má stát, tak tomu svým strachem stejně nezabrání. Jak to už bývá, tak z práce ho nevyhodili a on zbytečně neprožíval další dny plné nervů.

Kniha je protkaná praktickými příklady a právě ty ji činí čtivou. Ačkoliv se v ní autor lehce dotýká slov karma, minulé životy a další, nesklouzává k ezoterice. Naopak jeho příručka působí stravitelně i pro racionálně založené čtenáře. Menděl se zaměřuje zejména na pracovní sféru, ale nevyhne ani vztahům, na které lze uprdelismus také aplikovat. 

Autor nikde netvrdí, že při aplikování jeho rad bude život procházkou růžovou zahradou. Člověku by se však mělo ulevit, protože zjistí, že ne všechno, o co v životě zavadí, musí řešit a zabývat se tím. „Nemusíte číst noviny, dívat se na zprávy a být neustále v obraze. Dnešní doba je šílená ve své přeinformovanosti, která je nám všem úplně k ničemu. Někteří se dokonce pyšní, jak široký mají přehled o tom, co se kde děje, ale k čemu jim to je? Mít informace může být někdy zcela zásadní, ale musíme rozlišovat, kdy je potřebujeme a kdy jsou nám k ničemu – většina toho, co se na nás valí ze všech stran, je nám na prd, jenom to ucpává naši mysl tunami odpadu a my potom nemáme šanci dobrat se sami k sobě.”

Slovo autorky článku:

Velice příjemná kniha, která se čte sama. Je plná zajímavých myšlenek, které jsou psány velmi srozumitelně. Působí jako příručka, čemuž nahrávají krátké kapitoly a malý rozměr. Slušely by jí však důslednější korektury.

Autorský článek Gabriely Brázdové