Malý bezdrátový implantát v sítnici dokázal vrátit čtení lidem s pokročilou makulární degenerací. V klinické studii znovu získala většina pacientů schopnost rozeznávat písmena a slova, někteří dokonce čtou celé stránky knih. Informuje o tom web Optimist Daily.
Mezinárodní klinická studie PRIMAvera sledovala 38 pacientů starších 60 let v 17 zdravotnických centrech v Evropě (konkrétně šlo o Francii, Německo, Itálii, Nizozemsko a Spojené království). Po roce léčby se pacientům zlepšil zrak v průměru o přibližně 25 písmen na očním testu, což odpovídá zhruba pěti řádkům. Za nejvýraznější zlepšení pak lze považovat přečtení o 59 písmen více než na začátku studie.
Podle hlavního autora této studie José-Alaina Sahela dokázalo více než 80 procent pacientů znovu číst písmena a slova a někteří dokonce zvládli i čtení delších textů. Výsledky tak ukazují, že i u dosud nevratné formy ztráty zraku může moderní technologie obnovit alespoň část funkčního vidění.
Zařízení PRIMA je miniaturní implantát o velikosti zhruba 2 milimetry, který nahrazuje poškozené světločivné buňky v sítnici. Kamera umístěná v brýlích snímá obraz a přenáší jej pomocí infračerveného signálu do implantátu, který jej převádí na elektrické impulzy stimulující zbylé buňky oka. Uživatelé navíc mohou upravovat přiblížení a kontrast podle potřeby, například při čtení nebo rozpoznávání objektů.
Technologie byla vyvinuta společností Science Corporation ve spolupráci s univerzitami v Pittsburghu, Stanfordu a Bonnu. Výsledky jsou zatím největší studií svého druhu a všechny vedlejší účinky spojené se zákrokem odezněly do jednoho roku od implantace, což je důležitý faktor pro schvalovací řízení v Evropě i USA. Výzkumníci nyní usilují o uvedení systému do praxe, protože v současnosti neexistuje žádná léčba, která by ztracené vidění dokázala skutečně obnovit.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Pozitivní kniha: Jiří Hájíček napsal román ze současného venkova
Život pětapadesátiletého Tomáše, ředitele statku na vesnici, se znenadání obrátí vzhůru nohama…