Hop sem, hop tam. Skákající králíci a jiné novinky z říše zvířat potěší děti i dospělé

Na svět přicházejí stále nové a nové zvířecí přírůstky, až o nich skoro nestíháme psát! Kromě toho se pořádají nejrůznější závody –⁠ naposledy soutěžili v Brně králíci v králičím hopu. O tom všem se dočtete níže.

Králičí hopsání

Kolem čtyř set králíků se na brněnském výstavišti utkalo v prosinci minulého roku v takzvaném králičím hopu. Na dráze zvířata překonávala překážky podobné těm z parkurového skákání, výjimkou nebyla ani překážka se simulovaným vodním příkopem. Každý králík měl svůj průkaz výkonnosti, ti nejlepší soutěžili v kategorii super elita. „Účastnilo se asi padesát chovatelů, kteří mají více králíků, takže šlo asi o 420 startů. Králíci soutěžili v několika třídách, v lehké, střední, těžké a v super elitě. Závody byly zároveň nominací na mistrovství republiky, dostali se na něj první tři z každé kategorie,“ popsal Radek Novotný, předseda pořadatelského krajského sdružení Českého svazu chovatelů.

Každý králík měl svůj průkaz výkonnosti, začínal v lehké kategorii, kde bylo dvanáct překážek vysokých maximálně 45 centimetrů. Pokud byl v několika závodech úspěšný, posunul se do střední třídy a dál až do super elity. Překážky na dráze se lišily. Někde byly tyčky, jinde prkýnka či překážka s vodním příkopem v podobě nádoby s vodou.

Soutěžení v králičím hopu vzniklo zhruba před 30 lety ve Švédsku a postupně se rozšířilo i do dalších evropských zemí. V Česku má zhruba desetiletou tradici a těší se rostoucí popularitě.

Baby boom v dvorské zoo

Nováčky přivítali v Safari Parku Dvůr Králové nad Labem hned zkraje nového roku. Prvními letošními mláďaty tam jsou kriticky ohrožené kachny čírky černoskvrnné. Osm čírek, jejichž domovinou je ostrov Madagaskar, se vylíhlo v pavilonu Ptačí svět.

Začátek života byl pro čírky poměrně dramatický. „Ještě ten den opustily hnízdní budku, která byla ve výšce čtyř metrů, a vrhly se střemhlav k zemi, kde je čekal tvrdý dopad. K úhoně nepřišly, protože jejich tělo je k prvnímu volnému pádu v životě uzpůsobeno,“ uvedla mluvčí zoo Zuzana Boučková. Hnízdo mívají čírky černoskvrnné umístěné kvůli ochraně před predátory ve velkých výškách v korunách či dutinách stromů. Z hnízda mláďata vyskakují proto, aby si mohla sama hledat potravu. Rodiče čírek totiž svá mláďata nekrmí.

Čírky černoskvrnné žijí pouze na Madagaskaru. Hnízdí v párech, samice snáší dvě až deset vajec. V dospělosti váží až půl kilogramu. Ve volné přírodě se jejich populace odhaduje na jeden a půl tisíce až dva a půl tisíce jedinců.

Povedlo se oplodnění bez pomoci samce

Novinky z říše zvířat se netýkají jen České republiky, ale třeba i Francie. Tam se totiž povedl veliký úspěch. Samice varana skvrnitého v zoologické zahradě na jihozápadě Francie přivedla na svět tři potomky bez přispění samce. Jednalo se o takzvanou partenogenezi. Samice Shy se podle zoo nesetkala s žádným samcem, který by ji mohl oplodnit. V srpnu nakladla tři vejce, které ošetřovatelé umístili do inkubátoru. Na začátku tohoto týdne se z nich vylíhli tři varani.

Při partenogenezi se nový jedinec vyvine ze samičího vajíčka, které neoplodnila samčí pohlavní buňka. Tímto způsobem se může množit některý hmyz, určité druhy plazů či obojživelníků. Savci jsou jediní obratlovci, u nichž se partenogeneze nepotvrdila.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Českých novin, Ekolistu, Instagramu