Hojnost doby středověké: co jedli lidé ve středověku na Štědrý den?

Vánoce patří již po mnoho staletí mezi svátky hojnosti. Trávíme je primárně v rodinném kruhu, případně s dobrými přáteli. Nejinak tomu bylo i ve středověku, kdy se dodržovaly zvyky, z nichž některé ctíme dodnes. Jak tehdy vypadala středověká štědrovečerní tabule?

Stejně jako dnes záleželo na tom, kde oslavy Vánoc probíhaly – jinak se slavilo na hradě, jinak v prostém stavení. V chudších staveních se u jednoho stolu scházela rodina s čeládkou dohromady, na hradech měli páni samostatný stůl oddělený od personálu. Sjednocujícím prvkem přitom byla snaha o štědře prostřenou tabuli, přičemž ideálem bylo mít na stole devět druhů cukroví a devět druhů jídel. Lidé totiž věřili, že když se dobře nají během vánočních svátků, budou se mít celý příští rok dobře. Štědrovečernímu hodování také předcházel celodenní půst od veškerého jídla.

Co se týká zvyků, domy se zdobily chvojím tak, jako se dnes ověšují blikajícími světýlky. Znamenalo to, že dům bude příští rok ochráněn od všeho zlého. Dárky si lidé tak, jak je známe dnes, nedávali. Mysleli ale na svoje zemřelé, kterým servírovali jídla u speciálně prostřeného stolu.

Jako první se podávala placka, nekvašený chléb z mouky a vody pokapaná medem. Poté následovala obilná, jáhlová nebo pohanková kaše opět slazená medem. Na stole nesmělo chybět ani ovoce. Díky tomu se například tradice věštění z jablek zachovala dodnes. Součástí každého stolu byl dále bílý chléb. Podle toho, jak se jeho pečení povedlo, se předpovídala hojnost úrody v příštím roce. Na stole nesměla chybět ani polévka. Co se týká dnes oblíbené vánočky, podávala se ve formě vánoční štoly. Spíše než kapra pak lidé preferovali různé druhy mas, zejména vepřové, které bylo považováno za symbol hojnosti. Z nápojů kralovalo ředěné víno, medovina nebo husté pivo.

Zdroj: www.dotyk.cz, www.stoplusjednicka.cz