Orlí mláďata zachránili cyklista a lesníci, teď se učí lovit
Zachránili je cyklista a lesníci, kteří se ocitli v pravou chvíli na správném místě. Dvě mláďata orla mořského se pak ve stanici učila to, co jim bouřka vzala šanci naučit se od rodičů: lovit.
#příroda#zvířata#ochrana zvířat#záchrana#Česko
Vichřice se v červnu 2026 opřela do koruny stromu ve Strkovských lesích u Plané nad Lužnicí a strhla hnízdo páru orlů mořských, jak popsal Táborský deník. Dvě zhruba čtyřicet dní stará mláďata spadla i s hnízdem na zem, dřív než stihla poprvé vzlétnout sama.
Zachránil je cyklista s telefonem
Prvního mláděte si všiml náhodný cyklista, který lesem projížděl. Místo aby ho nechal svému osudu, vytáhl telefon a zavolal na záchrannou stanici Ochrany fauny ČR. „Jsou zde rozsáhlé lesy, tak jsem zavolal svým známým lesákům, kteří o hnízdě věděli. Na místo dojeli a našli ještě druhé mládě a odchytili je, než jsme tam dorazili. Poté jsme vyhladovělá mláďata převezli k nám. Jakmile se opět dostanou do kondice, vypustíme je do volné přírody," popsal záchranu Pavel Křížek z Ochrany fauny ČR.
Proč si rodiče spadlých mláďat nevšimli a nepomohli jim, vysvětlil tak trochu smutnou logikou lesa: „Les má podrost a spadlé mládě orel ani nevidí." Mláďata byla podle něj už opeřená a v době, kdy se běžně ještě drží u rodičů a učí se od nich lovit – bouřka je o tuhle poslední lekci připravila.
Ve stanici mláďata procházela rehabilitací a nácvikem lovu – dovednost, kterou by je jinak postupně učili rodiče přímo u hnízda.
Stanice Ochrany fauny ČR patří k nejmodernějším svého druhu v zemi – kromě veterinární ordinace a chovných prostor má i vlastní ekocentrum s expozicí zvířat a výukovými programy pro školy. Ročně tu ošetří stovky zraněných nebo osiřelých zvířat, nejčastěji ptáky (labutě, čápy i dravce), ale i savce od netopýrů po vydry.
Druh, který se vrátil z vyhynutí
Orel mořský patří mezi kriticky ohrožené druhy české fauny. Z české krajiny zmizel kvůli lovu a ničení přirozeného prostředí už ve druhé polovině 19. století, poslední hnízdiště na Moravě vydržela do 20. let 20. století. Návratu pak dlouho bránily i jedovaté látky jako DDT, než se přestaly používat. Populace se vzpamatovala až v roce 1986, kdy pár poprvé po dlouhé odmlce úspěšně zahnízdil na Třeboňsku.
💡 Zajímavost: Orel mořský patří mezi nejtěžší pacienty záchranných stanic: podle koordinátora Národní sítě záchranných stanic se mu dlouhodobě daří vrátit zpátky do přírody jen ve 30 procentech případů, zatímco u zvířat obecně je to 60 procent – zranění dravce bývají těžko léčitelná. O to cennější je, že mláďata z Plané nad Lužnicí žádné zranění neutrpěla, jen vyhladověla.
Od té doby populace pomalu, ale vytrvale roste. Dnes u nás hnízdí přes sto párů, což z orla mořského dělá nejrozšířenější hnízdící druh orla v Česku. Rozpětím křídel je navíc největším dravcem v zemi. Loví hlavně ryby a vodní ptáky, a proto se nejraději usazuje u rybníků a řek – jižní Čechy s jejich rybniční soustavou patří k jeho hlavním baštám, a právě sem spadá i Táborsko, kde k záchraně došlo.
I přes návrat zůstává orel mořský zranitelný: naráží do aut a vlaků, popálí se na vysokém napětí nebo se otráví karbofuranem – jedem, kterým pytláci v krajině nelegálně otravují návnady na dravce a šelmy. Většina takhle otrávených orlů navíc uhyne přímo v místě otravy dřív, než se vůbec dostane do péče záchranné stanice. Podle Českého svazu ochránců přírody přijaly záchranné stanice v Česku za celý rok 2025 do péče jedenatřicet orlů mořských.
V některých regionech Česka proto ornitologové a dobrovolníci před hnízdní sezonou aktivně vyhledávají a hlídají hnízda orlů mořských a domlouvají se s lesníky i vlastníky pozemků, aby těžbu dřeva a další práce poblíž hnízd naplánovali mimo dobu hnízdění. Bouřku, jako byla ta na Táborsku, ale ochránci přírody ovlivnit nemohou – tam rozhoduje jen rychlost a všímavost lidí, kteří se v tu chvíli ocitnou nablízku.
Kdo pomůže příště
Bez cyklisty, lesníků a záchranářů, kteří se v pravou chvíli ocitli nablízku, by obě orlí mláďata z Plané nad Lužnicí šanci na přežití neměla. Národní síť záchranných stanic přitom loni přijala do péče přes 40 tisíc zvířat stovek různých druhů – orli mořští jsou mezi nimi jen zlomkem, ale patří k těm nejnáročnějším.
Kdo sám narazí na zraněného nebo vysíleného dravce, nemusí zjišťovat, na koho se obrátit: stačí zavolat na celostátní dispečink záchranných stanic 774 155 155, který funguje denně od 7 do 22 hodin a poradí, co dál.
Ověřeno z:
- Táborský deník — reportáž a citace Pavla Křížka o záchraně mláďat orla mořského (červen 2026)
- Příbramský deník — reportáž o záchraně a péči stanice Ochrany fauny ČR (červen 2026)
- Český svaz ochránců přírody — tisková zpráva o orlech mořských v záchranných stanicích (leden 2026, data za rok 2025)
- NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce — oficiální informace o orlu mořském v ČR (historie, populace)
- Zvíře v nouzi / ČSOP — celostátní dispečink záchranných stanic
