Na sluchadlo přispěje pojišťovna až 6 817 Kč každých pět let

V ordinacích ORL lékařů se opakuje stejný scénář. Pacient tvrdí, že slyší dobře, jen prý „dnešní lidé hrozně mumlají". Na vyšetření nakonec přijde pod tlakem rodiny – a to v průměru o pět až sedm let později, než by měl, popisuje praxi MUDr. Daniel Groh, lékař specializující se na sluch.

Jak o příspěvek požádat krok za krokem

První chybou bývá návštěva praktického lékaře. Ten poukaz na sluchadlo vystavit nesmí – podle VZP k tomu má oprávnění jen smluvní lékař v oboru otorinolaryngologie (ORL) nebo foniatrie, u dětských sluchadel jen foniatr. Praktik může nanejvýš doporučit, ke kterému specialistovi zajít.

Na vyšetření lékař změří sluchovou ztrátu. Nárok na příspěvek vzniká při poklesu sluchu od 40 decibelů. Pacient si přímo u lékaře vyzkouší sluchadla několika výrobců stejné kategorie a spolu s ním vybere vhodný typ – teprve pak mu lékař vypíše poukaz s kódem té konkrétní pomůcky, se kterým jde k dodavateli sluchadel.

Výši příspěvku u nejběžnějších sluchadel pro vzdušné vedení stanovuje celostátně platný zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků – nezávisí tedy na tom, jestli je klient pojištěný u VZP, ČPZP, OZP nebo jinde, ani na výrobci. (Jiné typy, třeba sluchadla s kostním vedením, mají podle zákona vlastní, odlišnou částku.) Dospělí od 19 let mají nárok na příspěvek až 6 817 Kč na jedno sluchadlo. Děti do 18 let mají nárok až na 9 740 Kč – u dražšího přístroje, než pojišťovna hradí, je rozdíl doplatek.

U dětí náleží stejná částka automaticky i na druhé sluchadlo, pokud ho lékař indikuje. U dospělých platí pro druhé sluchadlo dodatečné podmínky, které posuzuje lékař podle konkrétní diagnózy. Sluchadlo dražší, než kolik pojišťovna hradí, je možné doplatit – lékař ale smí sluchadlo s doplatkem předepsat jen po dohodě s pacientem. Nový příspěvek lze čerpat vždy jednou za pět let.

Proč lidé raději mlčí, než by přiznali problém

Stud za naslouchátko bývá podle Groha zbytečný: „Moderní sluchadla jsou malá, nenápadná a jejich možnosti jsou dnes úplně jinde než před lety." Paradox je v tom, že chování, kterým se lidé snaží nedoslýchavost skrýt, je nakonec nápadnější než samotné sluchadlo. „Nekomunikovat, odpovídat nesmyslně nebo se neustále ptát ‚Cože?' je pro okolí mnohem nápadnější a více stigmatizující než moderní sluchadlo," popisuje lékař v rozhovoru pro České důchody.

Následky bývají podobné: člověk, který v hovoru přestává rozumět, se z konverzací pomalu vytrácí a stahuje se do sebe. Rodinné rozhovory se zkracují, člověk sedí u stolu, ale fakticky se jich neúčastní – a okolí to často svede na povahu nebo věk, ne na sluch, který by šel řešit.

Co zjistila mezinárodní komise o sluchu a paměti

Sluch a paměť spolu souvisí těsněji, než se dlouho vědělo. Stálá komise odborníků, která pro časopis Lancet pravidelně vyhodnocuje výzkum demence, ve své aktualizované zprávě z roku 2024 odhaduje, že kdyby ztráta sluchu jako rizikový faktor úplně zmizela, počet případů demence ve světě by klesl o 7 procent.

Dohromady čtrnáct sledovaných rizik – vedle sluchu například i nedostatek pohybu, kouření nebo sociální izolace – podle komise stojí až za 45 procenty případů demence na celém světě. Znamená to, že skoro polovině onemocnění by šlo teoreticky předejít, kdyby lidé tato rizika omezili. Komise zároveň uvádí, že důkazy o tom, že nošení sluchadla riziko demence snižuje, jsou nyní silnější než ve zprávě z roku 2020 – nejvýrazněji to platí u lidí, kteří mají vedle nedoslýchavosti i další rizikové faktory demence.

Kolik lidí nedoslýchavost skutečně trápí

S přibývajícím věkem se sluch zhoršuje rychleji, než si lidé připouštějí. Podle Světové zdravotnické organizace má více než čtvrtina lidí nad 60 let sluchovou ztrátu, která je omezuje v běžném životě. Americký Národní institut pro hluchotu a jiné komunikační poruchy (NIDCD) uvádí u americké populace ještě konkrétnější rozpad podle věku: mezi 65 a 74 lety má nějakou ztrátu sluchu zhruba každý třetí člověk. Po 75. roce věku už s poslechem bojuje skoro polovina lidí.

Čísla tak potvrzují, co lékaři vidí v ordinacích – nedoslýchavost není výjimka, kterou zažije jen málokdo, ale s přibývajícím věkem čím dál běžnější potíž.

Co si z návštěvy ORL odnést

Kdo si všimne, že mu unikají slova v hlučnější místnosti nebo že telefonuje s hlasitostí na maximum, nemusí čekat, až to bude nepřehlédnutelné. Objednat se lze rovnou k ORL lékaři nebo foniatrovi. Samotné vyšetření sluchu netrvá dlouho a nebolí.

---

Ověřeno z:

• VZP ČR — Otázky týdne: Kolik přispívá VZP na sluchadla (platnost 2026)
• Zákon č. 288/2025 Sb. — o kategorizaci zdravotnických prostředků (účinný od 1. 1. 2026)
• Lancet Commission — Dementia prevention, intervention, and care: 2024 report
• Světová zdravotnická organizace (WHO) — Deafness and hearing loss, fact sheet
• NIDCD / National Institutes of Health (USA) — Age-Related Hearing Loss
• České důchody — rozhovory s MUDr. Danielem Grohem o nedoslýchavosti a demenci (2026)