Skoro polovině případů demence by šlo předejít, ukazují vědci

Foto: Richard Sagredo / Unsplash

Nejde jen o věk ani o smůlu – riziko demence ovlivňuje čtrnáct konkrétních, dobře popsaných věcí. Čeští lékaři k tomu dodávají druhou dobrou zprávu: čím dřív se nemoc odhalí, tím víc se dá pro pacienta udělat.

#demence#mozek#prevence#senior#zdravý životní styl

Dosavadní léčba uměla u Alzheimerovy choroby hlavně zpomalit zhoršování příznaků, ne zasáhnout přímo do příčiny nemoci. Tón se ale mění. Podle neurologa Jakuba Horta z motolské nemocnice a 2. lékařské fakulty UK, který se onemocnění věnuje dlouhodobě, by nová cílená léčba mohla být pro pečlivě vybranou skupinu pacientů v Česku dostupná už příští rok. Nejvíc se ale mění to, co se dá dělat ještě předtím, než člověk vůbec zapomíná.

Nemoc začíná v mozku dvacet let před prvními příznaky

„Přibližně dvacet let se v mozku začíná měnit metabolismus a tvořit bílkovina beta-amyloid," popisuje Hort. Podle něj to otevírá prostor pro zásah dřív, než si toho člověk vůbec všimne: „My již dnes dovedeme pro výzkumné účely zjistit tyto změny i během těch prvních dvaceti let, které nazýváme preklinickým stádiem." Do běžné praxe se podobné metody teprve dostávají – evropský projekt 2D-BioPAD vyvíjí jednoduchý krevní test, který by dokázal odhalit varovné bílkoviny přímo u praktického lékaře, bez nutnosti složitého laboratorního vyšetření.

Praktickým lékařům přitom stačí i mnohem jednodušší nástroj. Lidem mezi 65 a 80 lety mohou jednou za dva roky nabídnout krátký test paměti a základních myšlenkových funkcí zvaný Mini-Cog (zapamatování slov a nakreslení hodin). „I když nejde o organizovaný národní screeningový program, tato možnost pomáhá včas odhalit onemocnění a zahájit potřebnou péči," vysvětluje Dana Altsternová z Národního screeningového centra. Časný záchyt má smysl i bez zázračného léku: podle lékařky Kateřiny Šédové z organizace Loono je u Alzheimerovy choroby klíčová právě včasná diagnóza – nemoc zatím vyléčit neumíme, ale lékaři dovedou její příznaky zmírnit a zpomalit její další průběh.

Co má člověk ve svých rukou

Ještě silnější zprávu přinesla analýza mezinárodní Lancet Commission z roku 2024: podle ní souvisí 45 procent případů demence celosvětově se 14 rizikovými faktory, které lze ovlivnit. Mezi nejvýznamnější patří neléčený vysoký tlak a kouření. Roli hraje i nedostatek pohybu, sociální izolace nebo neléčená ztráta sluchu a zraku. Jinými slovy: skoro polovina případů není daná osudem, ale faktory, které lze aspoň zčásti ovlivnit, zmírnit nebo oddálit jejich dopad.

💡 Zajímavost: Nemoc, kterou dnes zná celý svět, popsal lékař Alois Alzheimer poprvé v roce 1906 – u pacientky Auguste Deter, které bylo pouhých 51 let, když ji manžel přivedl do frankfurtské léčebny se zapomínáním a zmateností. Její spis se ztratil skoro na sto let, než ho v roce 1995 znovu našel badatel Konrad Maurer v archivu frankfurtské nemocnice.

Podobným směrem ukazuje i praxe Jakuba Horta, i když efekt prevence sám odhaduje opatrněji – zhruba na 10 až 20 procent. „Obecně pomáhá zdravý životní styl, jehož součástí je středomořská strava, meditace, spiritualita, sociální zapojení a vztahy," popisuje v rozhovoru pro časopis LKS. „Pokud tedy člověk bude svůj mozek dostatečně zatěžovat, může tím hrozbě Alzheimerovy nemoci výrazně předejít," dodal dřív v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Nejde přitom o nic exotického – stačí dostatek pohybu, kvalitní spánek, méně stresu a udržování vztahů s lidmi kolem sebe. Podobným směrem ukazuje i starší finská studie o pravidelném saunování, která samotná neřeší všech čtrnáct faktorů, ale naznačuje, že i jeden konkrétní návyk může riziko snížit.

Kolik lidí se nemoc týká

V Česku dnes žije s demencí odhadem 171 000 lidí, uvádí Česká alzheimerovská společnost ve výroční zprávě za rok 2023. Populace stárne, takže do roku 2050 má jejich počet stoupnout na zhruba 297 000. I proto má každé zpomalení nemoci u jednotlivého člověka smysl navíc: pomáhá mu déle zůstat soběstačný a udržet si běžný život.

„Populace rozvinutých, ale i rozvojových zemí totiž stárne a hlavním rizikovým faktorem pro výskyt alzheimera je právě vyšší věk," připomíná Hort. Věk samotný ovlivnit nejde. Čtrnáct dalších faktorů z analýzy Lancet Commission ano – a právě to je ta reálná naděje, o které dnes čeští lékaři mluví.


Ověřeno z:

  • Lancet Commission — zpráva o prevenci demence, 14 ovlivnitelných rizikových faktorů (červenec 2024)
  • Deník.cz — rozhovor s neurologem Jakubem Hortem o časné diagnóze a cílené léčbě (2026)
  • Aktuálně.cz — rozhovor s Jakubem Hortem o prevenci a rizikových faktorech (2023)
  • LKS časopis České stomatologické komory — rozhovor s Jakubem Hortem o prevenci
  • Národní screeningové centrum — Dana Altsternová o testu Mini-Cog
  • Loono / nasezdravotnictvi.cz — Kateřina Šédová o včasné diagnóze
  • Tribune.cz — evropský projekt 2D-BioPAD (krevní test)
  • Česká alzheimerovská společnost — výroční zpráva 2023 (odhady prevalence)
  • socialnipolitika.eu — historie pacientky Auguste Deter
Napsal: Libor Hoření
Redaktor Pozitivních zpráv

Nejoblíbenější zprávy