Lidé poprvé odklonili asteroid. Sonda teď ověří, jak moc to zabralo
DART v roce 2022 posunula dráhu asteroidu Dimorphos víc než pětadvacetkrát silněji, než bylo pro úspěch potřeba. Sonda Hera teď k místu srážky míří a zblízka ověří, co se tam doopravdy stalo.
#vesmír#asteroid#ESA#planetární obrana#NASA
Na noční obloze se v září 2022 odehrálo něco, co lidstvo nikdy předtím nezkusilo. Americká sonda DART narazila přímo do asteroidu o velikosti stavby – a nešlo o nehodu, ale o řízený experiment. Evropská sonda Hera se k místu srážky teprve blíží.
Náraz, po kterém se změnila dráha
Cílem DART byl Dimorphos, měsíček obíhající kolem většího asteroidu Didymos. Dimorphos měří přibližně 151 metrů v průměru – zhruba jako Velká pyramida v Gíze – a obíhá kolem 780metrového Didyma.
Sonda DART do něj narazila 26. září 2022. Letěla rychlostí přes 23 000 kilometrů za hodinu, tedy 6,6 kilometru za sekundu – šlo o takzvaný kinetický náraz: žádná výbušnina, jen hmota a rychlost.
Efekt překonal očekávání. Podle pozdějšího vyhodnocení NASA se oběžná doba Dimorphosu kolem Didyma zkrátila o 33 minut a 15 sekund. Před nárazem trvala jedna otočka 11 hodin a 55 minut. Vědci přitom za úspěch považovali už změnu o pouhých 73 sekund. Náraz tedy posunul dráhu asteroidu více než pětadvacetkrát silněji, než bylo nutné k tomu, aby se experiment počítal za povedený.
DART ale svůj úkol splnil tím, že zanikl. Sonda do asteroidu narazila a roztříštila se o jeho povrch. Patnáct dní před nárazem od sebe odpojila malý italský satelit LICIACube, který pár minut po srážce proletěl kolem a vyfotil oblak vyvrženého materiálu – samotný kráter ale zůstal pod tím mrakem prachu skrytý. Skutečnou podobu místa srážky tak dosud nikdo neviděl.
Co uvidí Hera, co DART vidět nemohl
To se má změnit s příletem sondy Hera. Na rozdíl od DART nemá do ničeho narazit – má u Didyma zůstat a měsíce ho zkoumat z oběžné dráhy. Podle ESA má sonda zjistit čtyři věci, které DART sám o sobě zjistit nemohl: skutečnou hmotnost Dimorphosu (aby bylo jasné, kolik hmoty se vlastně pohnulo), přesný tvar a objem kráteru po nárazu, aktuální stav dráhy obou těles a to, jak se do okolí uvolnila energie nárazu. Teprve tahle čísla ukážou, jestli šlo o šťastnou náhodu, nebo o metodu, která bude fungovat spolehlivě i u jiných asteroidů.
Sonda k tomu využije přístroje umístěné na takzvané „asteroidové palubě": kamery pro navigaci a snímkování povrchu a tepelnou kameru TIRI od japonské agentury JAXA, která měří teplotu povrchu a z ní pozná, jak moc je hornina děravá a drobivá. K tomu ještě hyperspektrální kameru HyperScout-H, která má odhalit chemické složení materiálu.
💡 Zajímavost: Úlomky, které náraz DART vymrštil do vesmíru, míří k Marsu. Podle studie z milánské polytechniky by tam mohly za 7 až 13 let dorazit – pokud jsou dost velké, šlo by o vůbec první meteorickou spršku v dějinách lidstva způsobenou člověkem.
Kromě toho Hera veze dva miniaturní satelity o velikosti krabice od bot, takzvané kubesaty Milani a Juventas. Milani má prozkoumat nerostné složení povrchu Dimorphosu, Juventas se má dokonce pokusit o něco, co se u asteroidu ještě nikdy nedělalo – proletět radarovým signálem skrz jeho vnitřek a zjistit, jak je uvnitř stavěný.
Dva roky na cestě, o měsíc dřív u cíle
Hera odstartovala 7. října 2024 z Floridy. Cestou využila přitažlivost Marsu, kolem kterého v březnu 2025 proletěla, aby nabrala rychlost bez spotřeby paliva – a zároveň si na něm poprvé vyzkoušela své přístroje na skutečném vesmírném tělese. Původně měla k soustavě Didymos dorazit v prosinci 2026. Podle oznámení ESA z podzimu 2025 ale spolehlivý pohonný systém dovolil týmu naplánovat agresivnější manévr s pozdějším a razantnějším brzděním. Výsledkem je příjezd už v listopadu 2026, o měsíc dřív.
„Spolehlivost pohonného systému umožnila týmu navrhnout nový, agresivnější plán manévrů," popsal to Sylvain Lodiot, manažer provozu sondy Hera. Podle manažera mise Iana Carnelliho mise „prošla prvním rokem v kosmu mimořádně úspěšně a nabitě".
Proč jde o první opravdovou zkoušku obrany planety
Myšlenka odklonit nebezpečný asteroid nárazem sondy zní jednoduše, ale nikdy nebyla ověřená doopravdy – DART jen ukázal, že náraz dráhu změní. Teprve Hera má potvrdit, kolik hmoty se muselo přesunout, jak přesně vypadá kráter a jak se síla nárazu rozložila v tělese, které nemá pevné skalní jádro, ale je spíš poskládané z volných kamenů. Bez těchto čísel by nešlo spolehlivě spočítat, jak silný náraz by bylo potřeba poslat proti jinému asteroidu, kdyby v budoucnu opravdu mířil na Zemi.
Kráter i rozrušený povrch kolem něj přitom zůstanou „čerstvé" jen omezenou dobu – podle ESA asi čtyři roky, než je zvětrá vesmírné prostředí. Hera se tak k místu srážky dostává v posledním okně, kdy jsou stopy nárazu ještě vidět prakticky v původním stavu. Pokud mise dopadne podle plánu, poprvé v historii bude mít lidstvo změřenou a ověřenou metodu, jak reagovat na asteroid mířící k Zemi – dřív, než ji bude skutečně potřebovat.
Ověřeno z:
- ESA — ESA's Hera targets early arrival at Didymos asteroids (říjen 2025)
- ESA — From 2022 to 2026: a question of time
- NASA/JHUAPL — Bullseye! NASA's DART Mission Impacts Asteroid Target in World First (26. 9. 2022)
- NASA — NASA Study: Asteroid's Orbit, Shape Changed After DART Impact
- Planetary Science Journal (Peña-Asensio a kol., Politecnico di Milano, 2024) — studie o úlomcích z nárazu DART mířících k Marsu
