S hudebními zprávami se tento týden roztrhl pytel. Vědci z univerzity v britském Oxfordu zkoumali, jak čínské zelí reaguje na hudbu. Poslech klasické hudby měl podle nich příznivý vliv na jeho růst. Informoval o tom server Radio Wave.
Čínské zelí, teď moderně nazývané pak čoj, vědci pěstovali ve třech různých sklenících. V prvním mu pouštěli Braniborské koncerty od německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha, ve druhém hrála rocková hudba, ve třetím měly růžice na růst klid, bylo v něm totiž úplné ticho. Kusy, kterým při pěstování pouštěli Bacha, mají více listů než jejich rockoví sourozenci. Jsou také těžší. Bachovu zelí se taky nejvíce rozrostly kořeny, a to na 90 centimetrů krychlových, u tichého zelí na 77 a u rockového jen na 30 centimetrů krychlových.
Spoluautor studie a profesor experimentální psychologie Charles Spence k tomu řekl, že se nejedná o žádné překvapení. Podle něj může mít klasická hudba vliv na růst rostlin. Jsou totiž naladěné na vibrace, které vydává třeba voda tekoucí v půdě. Podobně vnímají i vážnou hudbu a biologicky na ni reagují. Naopak odlišné frekvence z rockové hudby rostliny nepřijmou, protože jsou mimo jejich zvukový dosah. Tato zjištění mohou být dobrou zprávou pro zahrádkáře. Poslech vážné hudby jim může zpříjemnit pobyt na dvorku a sázení dalších plodin.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Naplňte svůj život radostí. Objevte Moc přítomného okamžiku
Zastavit se a jenom být. Dokážete to? Zní to velice jednoduše, ale provedení v praxi se mnohdy…