Práce v Česku je čím dál bezpečnější: smrtelných úrazů je čtyřikrát méně než v 90. letech

Když si spočítáte, kolik lidí v Česku ročně zemře při práci dnes a kolik jich umíralo před třemi desítkami let, vyjde vám zajímavé číslo. Čtyřikrát méně. A tenhle pokles není náhoda jednoho roku, ale dlouhý a vytrvalý trend, který trvá přes dvacet let.

Podle Státního úřadu inspekce práce zemřelo v roce 2024 při práci v Česku celkem 70 lidí. Devětašedesát případů nahlásily oblastní inspektoráty práce, jeden případ eviduje Český báňský úřad, který má na starosti bezpečnost v dolech a lomech. Oproti roku 2023 jde o pokles o deset procent. A hlavně, je to nejnižší číslo za posledních víc než dvacet let.

Jak to bylo dřív

Aby bylo jasné, o čem se bavíme, stačí se vrátit do prvních let samostatné České republiky. V letech 1993 až 2002 umíralo při práci ročně 200 až 296 lidí, v průměru to bylo 250 lidí za rok. Byla to doba, kdy se v továrnách a na stavbách pracovalo jinak než dnes, bez tolika ochranných pomůcek a bezpečnostních školení.

Pak se ale situace začala pomalu lepšit. V dalších čtrnácti letech, tedy mezi lety 2003 a 2016, se počet smrtelných úrazů dostal pod hranici 200 za rok. Průměr tohoto období byl 142 případů ročně. Rok 2002, kdy bylo zaznamenáno 206 smrtelných úrazů, se podle odborníků z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce považuje za bod, od kterého začal trvalý pokles.

Zajímavý je i rok 2009. Mezi lety 2008 a 2009 klesl počet smrtelných úrazů nejvýrazněji za celou sledovanou dobu, a to o 69 případů během jediného roku. Byl to zlom, po kterém už čísla nikdy nedosáhla úrovně z devadesátých let.

Podle Výzkumného ústavu bezpečnosti práce se počet smrtelných pracovních úrazů dostal poprvé pod hranici sto případů za rok v roce 2017, kdy takových úrazů bylo 95. Stejná úroveň se pak zopakovala i v roce 2019, kdy zemřelo při práci rovněž 95 lidí. Od té doby se čísla drží pod stovkou, a v roce 2024 jsme došli až na 70.

Kde se dnes lidé při práci nejčastěji zraní smrtelně

Data za rok 2024 ukazují, ve kterých oborech je práce stále nejrizikovější. Nejvíc smrtelných úrazů se stalo ve stavebnictví, v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství a ve zpracovatelském průmyslu. To jsou obory, kde se pracuje s těžkou technikou, ve výškách nebo venku v proměnlivých podmínkách.

Z celkových 70 obětí bylo 65 mužů. Není to překvapení, muži tradičně převažují v profesích s vyšším rizikem, jako jsou stavební práce nebo řízení nákladních vozidel.

A co lidi nejčastěji zabíjí? Podle analýzy Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, zveřejněné na odborném webu BOZPinfo, byly v roce 2024 nejčastější příčinou dopravní nehody na silnicích. Při 21 takových nehodách zemřelo 22 zaměstnanců, tedy lidé, kteří byli v době nehody v práci, třeba jako řidiči kamionů nebo dodávek.

Druhou nejčastější příčinou byly pády. Ať už šlo o pád člověka, třeba ze střechy nebo lešení, nebo o pád nějakého předmětu na člověka, tyhle dvě příčiny dohromady tvořily 43 procent všech smrtelných úrazů, tedy 30 případů z celkových 70.

Neplatí to jen pro ty nejtěžší případy

Podobný pozitivní trend vidíme i u úrazů, které nekončí smrtí, ale jsou tak vážné, že si vyžádají hospitalizaci na pět a více dní. V roce 2014 se počet takových závažných úrazů blížil 1400 za rok. V roce 2024 jich bylo zaznamenáno 746, což podle analytických podkladů odpovídá poklesu zhruba o 46 procent.

To je důležitý signál. Neznamená to jen, že se méně lidí zabije při práci. Znamená to, že pracoviště jsou celkově bezpečnější, ať už jde o výrobní haly, stavby nebo sklady. Méně vážných úrazů znamená méně lidí, kteří stráví týdny v nemocnici, méně rodin, které se bojí o zdraví svého blízkého, a méně firem, které řeší dlouhodobé výpadky zaměstnanců kvůli zraněním.

Co za tím stojí

Za zlepšením stojí kombinace víc věcí. Firmy musí dodržovat přísnější pravidla bezpečnosti práce, inspektoráty práce kontroly zpřísnily a technika se za poslední tři desítky let výrazně proměnila. Stroje mají víc bezpečnostních prvků, na stavbách se běžně používají jistící systémy proti pádu, a zaměstnanci procházejí školeními, která před třiceti lety buď vůbec neexistovala, nebo byla jen formální.

Zároveň se změnila i sama struktura ekonomiky. Ubylo těžkého průmyslu s vysokým rizikem, který byl typický pro devadesátá léta, a přibylo míst v kancelářích a službách, kde riziko smrtelného úrazu je minimální.

Práce zůstává riziková, ale míň než kdy dřív

I přes všechno zlepšení zůstávají některé profese rizikové. Stavebnictví, doprava, zemědělství a průmysl budou pravděpodobně i nadále vést statistiky smrtelných úrazů, protože práce v terénu, s těžkou technikou nebo ve výškách nese riziko, které se nedá úplně odstranit.

Číslo 70 mrtvých za rok 2024 ale ukazuje jasný směr. Česko se za třicet let posunulo od stavu, kdy při práci umíralo v průměru 250 lidí ročně, k dnešním sedmdesáti. Je to čtyřikrát méně a trend dál pokračuje dolů. Pro každého, kdo ráno odchází do práce, ať už na stavbu, do fabriky nebo za volant kamionu, je to dobrá zpráva. Riziko, že se domů nevrátí, je dnes mnohem menší, než bylo pro generaci jeho rodičů.

Autorský článek redakce Pozitivní zprávy.