Vědci naznačují, že opakující se symboly na pravěkých artefaktech nemusí být jen dekorace. Mohlo by totiž jít o velmi raný systém sdílení informací, starší než první známé písmo o desítky tisíc let. Informuje o tom web ČT24.
Tým ze Saarlandské univerzity analyzoval tisíce znaků nalezených na více než 260 předmětech z období před 45 až 35 tisíci lety. Jde o jednoduché tvary, jako jsou čárky, tečky nebo křížky, které se opakují například na figurkách či nástrojích z jeskyní ve střední Evropě.
Pomocí výpočetní analýzy pak vědci zjistili, že tyto znaky mají určitou strukturu a nevznikaly náhodně. Mohlo by tak jít o formu proto-klínového písma, i když se výrazně liší od pozdějších systémů, které přímo zaznamenávají mluvený jazyk.
Výsledky naznačují, že informační hustota těchto znakových sekvencí je srovnatelná s ranými formami právě klínového písma z Mezopotámie, které vznikly o desítky tisíc let později. Podobné jsou i některé vzorce opakování znaků.
Autoři výzkumu zároveň upozorňují, že jde zatím pouze o spekulativní interpretaci. Pro potvrzení této hypotézy bude potřeba více důkazů. Pokud by se ale závěry potvrdily, znamenalo by to výrazné posunutí počátků lidské symbolické komunikace hluboko do pravěku.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Naučné knihy pro malé děti: Partička ze špajzu
Krásné ilustrace a poutavé krátké příběhy, na ty láká série knih od Joryho Johna a Peta Oswalda –…