Čeští vědci objevili na našem území nový druh živočicha – bělozubku tmavou. Tento malinký hmyzožravec z čeledi rejskovitých tak obsadil devadesátou příčku ve skupině českých savců. Byť se bělozubku tmavou povedlo objevit až před rokem, podle vědců je v Česku už několik let, uvádí Akademie věd ČR.
„Bělozubka tmavá je drobný hmyzožravec původem ze severní Afriky, nicméně v jižní Evropě, Španělsku a Francii se vyskytuje již několik tisíc let. V poslední době se objevovaly zprávy, že doputovala například do Švýcarska nebo se díky člověku dostala až do Irska a Velké Británie. Pohyb směrem na sever byl patrný a její příchod až k nám se dal předvídat,“ říká vedoucí vědecká pracovnice týmu z Ústavu biologie obratlovců AV ČR Joëlle Goüy de Bellocq, která bělozubku objevila.
Živočicha se podařilo najít v podstatě omylem – terénní výzkumníci jej zaznamenali během výzkumu zacílenému na myši domácí a další druhy menších hlodavců, kteří se vyskytují na Chebsku v Karlovarském kraji. Bělozubka tmavá (Crocidura russula) může vážit až 14 gramů, což je až dvakrát více než její sestřenice bělozubka šedá. Živí se především polokřídlým hmyzem a brouky, nicméně neohrne nos ani nad pavouky nebo žížalami.
Během dvou týdnů se vědcům podařilo odchytit čtrnáct bělozubek tmavých. „Hlodavce jsme odchytávali do živolovných pastí, ve kterých jsme jako návnadu používali ovesné vločky smíchané se sardinkami. Pravděpodobně právě rybičky způsobily, že se do pastí chytili i rejsci a bělozubky, kteří se stejně jako další drobní savci na podzim stahují k lidským obydlím, kde hledají úkryt před zimou,“ popisuje terénní práci Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
Alena Fornůstková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR poznamenává, že byť je tento živočich pro tuto oblast nepůvodní, nejedná se o invazivní druh. Vědci připouští, že migrace tohoto živočicha mohla být ovlivněna změnou klimatu, bělozubka totiž preferuje právě vyšší teploty. „Bělozubka tmavá je teplomilný druh, který dává přednost nížinám. Pokud se zaměříme na Karlovarský region, Chebská pánev je pro ni ideálním místem. Pravděpodobně se k nám dostala přes Ašský výběžek, odkud se šířila dále na východ. Nejvýchodnější známou lokalitou, kde se objevila, je tak obec Nebanice,“ uzavírá Fornůsková.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Nikdy není pozdě změnit svůj život. Stačí jen Jíst, meditovat, milovat
Co s životem, když se zbortí všechny naše dosavadní jistoty? Utápět se v sebelítosti,…