Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.
Každý život má cenu zlata, nemusí se přitom jednat rovnou o ten lidský. Své o tom vědí členové spolku Stop sečení srnčat, kteří loni zachránili čtyři sta mláďat díky dronům s termokamerou, informovalo Radio Wave. Nové životy se zase zhmotnily v zoo Plzeň, kde se narodilo několik lemurů. Pozadu nezůstala ani milovická rezervace, kde se narodila první mláďata zpětně šlechtěných praturů.
Podle odhadů spolku zahyne při sečení luk okolo 60 tisíc mláďat srnčat. Spolek Stop sečení srnčat loni zachránil čtyři sta mláďat díky dronům s termokamerou. Dalších 80 pak objevili dobrovolníci při procházení luk. „Oslovujeme a hledáme piloty, abychom měli více sil do terénu, protože práce s termokamerou je v něm stěžejní,“ řekla koordinátorka spolku Pavla Benettová.
Spolek drony s termokamerou loni využil u 150 výjezdů, během kterých nalétaly více jak tisíc hodin. Cílem je zachránit zvířata, která se před zemědělskými stroji schovávají ve vysokých travách.
Jarní babyboom u madagaskarských poloopic lemurů zaznamenali v dubnu chovatelé v plzeňské zoologické zahradě. Po sedmi letech se dočkali mláděte u lemura rudobřichého, mláďata se narodila i u lemurů kata a rákosových.
Mládě lemura rudobřichého se v unikátním pavilonu Madagaskar narodilo před měsícem, chovatelé zatím nevědí, jestli je to samec, nebo samička. „Na tento přírůstek jsme čekali sedm let. Chov lemurů rudobřichých v Plzni začal v roce 2009 příchodem samce z Ostravy, o rok později jej doplnila samice z francouzské zoo Mulhouse, která zde žije dodnes. Spolu měli 3 potomky, odchována byla samice z roku 2014 a samec z roku 2016,“ informoval mluvčí zoo Martin Vobruba.
Plzeňská zoo má přitom údajně jednu z nejbohatších kolekci lemurů v Česku. Z rodu Eulemur zde žije lemur hnědý, běločelý, rudočelý, rudobřichý, tmavý, korunkatý a límcový, dále lemuři kata a rákosoví, dva druhy lemurů vari a tři druhy z čeledi makiovitých.
Foto: Zoo Plzeň, K. Misíková
V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku se na začátku května narodila dvě mláďata, která jsou prvními potomky zpětně šlechtěných praturů. Zpětným šlechtěním zvířat se vědci pokoušejí obnovit vyhynulý druh. „Jde o první potomky nového plemenného býka, které jsme loni na jaře přivezli z Nizozemí kvůli zvýšení genetické pestrosti českého chovu,“ informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Původního pratura člověk vyhubil v 17. století. Proces zpětného šlechtění by měl údajně trvat zhruba 50 let.
Foto: Česká krajina
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Je červen – období, kdy většinu volného času trávíme v parcích, v lese, u vody nebo na procházkách…
