Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Že si přijdete hloupí? Raketoví vědci ani neurochirurgové nejsou o nic chytřejší než zbytek populace

Ilustrační obrázek: Freepik

Hlášku o tom, že něco není raketová věda, zná většina mluvčích angličtiny a dere se i do českého rybníčku. Ukazuje se však, že ani na raketovou vědu nemusí být člověk bedna. Výzkum z University College London ukázal, že letečtí vědci nebo neurochirurgové inteligenčně nevynikají nad zbytkem britské populace.

Výzkumný tým použil data z Velkého britského testu inteligence (GBIT), kde 329 leteckých inženýrů a 72 neurochirurgů splnilo 12 úkolů a odpovědělo na otázky ohledně pohlaví, věku, specializace a zkušeností v oboru. Úkoly testovaly různé aspekty kognice, jako plánování a uvažování, paměť, pozornost a schopnosti zpracování emocí. Vědci poté porovnali výsledky s hodnotami shromážděnými od více než 18 000 Britů.

Neurochirurgové vynikli v rychlosti řešení problémů, ale vzpomínali pomaleji než běžná populace. Vysvětlení může spočívat v tom, že to jejich povolání vyžaduje, takže láká lidi, kteří k tomu mají předpoklady. Méně pravděpodobná příčina pak je, že se to naučili až při práci, která je k tomu vytrénovala. Rozdíly mezi oběma povoláními byly v pozornosti a manipulaci věcmi v mysli, kde uspěli letečtí inženýři. Neurochirurchové je předčili v řešení sémantických problémů, které spočívá například v definici neobvyklých slov.

V podstatě se ukazuje, že každý má škálu dovedností. Jedni jsou lepší v jedněch věcech a jiní jsou zase lepší v jiných, ale je velmi obtížné být lepší ve všem,“ řekl deníku Guardian Aswin Chari, neurochirurgický praktikant v nemocnici Great Ormond Street a autor studie. „Jsou lepší v určitých věcech, díky kterým jsou dobří v tom, co dělají,“ dodává vědec s tím, že srovnávání s raketovými vědci nebo neurochirurgy bude možná v budoucno nahrazeno nějakou další profesí, která si to zaslouží i na základě inteligenčních dat svých příslušníků.

Zdroj: The Guardian

Související články

Společnost

Živá hudba vyvolává mnohem silnější emoce než ta streamovaná

Příroda a ekologie

Psi chápou význam podstatných jmen, zjistili vědci

Zdraví

Víme, jak se lidský mozek rozhoduje a které vzpomínky si zapamatuje

Společnost

Různé druhy lásky rozzáří různé části mozku

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Devadesátiletý dědeček z Anglie boří TikTok svým zpěvem

Vědci z Berkeley našli mozkový obvod, který spojuje spánek s růstovým hormonem

Čeští teenageři pijí čím dál méně alkoholu: za 13 let klesl podíl pijících šestnáctiletých z 79 na 56 procent

Slunce vychrlilo za den deset erupcí, čeká se polární záře

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Horolezec tělem i duší. Marek Holeček jde ve své nové knize až na dřeň

Inspirace z knihovny: Horolezec tělem i duší. Marek Holeček jde ve své nové knize až na dřeň

Jeden z nejlepších horolezců současnosti Marek Holeček je charakteristický svým živelným projevem,…