Z dekorativní květiny v nebezpečný plevel. I tak by se dala shrnout historie původem zakavkazského bolševníku v naší zemi. Akademici se nyní spojili při vývoji bezpilotního letadla, které dokáže na základě algoritmů poznat nejen bolševník, ale také kanadský zlatobýl nebo japonskou křídlatku. Zlevní to jejich monitorování a likvidaci.
Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd zdokonalují ve spolupráci s Leteckým ústavem Strojní fakulty VUT letoun vybavený přesnou multispektrální kamerou a navigačním systémem. Jeho využití má oproti pilotovaným letům několik výhod. „Zejména je to větší operativnost a nižší cena. Když nastane vegetační období nějaké rostliny, potřebují botanici zmapovat prostor ihned, nemohou čekat na celonárodní snímkování, které se navíc opakuje jen jednou za několik let,“ vysvětluje Petr Dvořák z Leteckého ústavu VUT. Předčí také družicové zobrazování, protože létá pod hladinou oblačnosti a je výrazně levnější než komerční projekty.

Získaná data vědci zpracovávají do leteckých map s přesnými souřadnicemi. Botanici poté použijí klasifikační algoritmy, které rozeznávají jednotlivé druhy rostlin a usnadňují tak práci s daty. Technologie má za cíl ochránit před riziky, která s sebou nese výskyt invazních rostlin v české přírodě, ať už jde o popálení od bolševníku nebo pajasanu, či hrozbu pro zdejší ekosystémy a krajinnou rozmanitost. Tento způsob mapování přírody se v Česku využívá k více účelům. Vedle monitorování a likvidace invazních druhů umí detekovat třeba kůrovce.

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Život se s námi dost často nemazlí a klade nám do cesty nejrůznější zkoušky. Je jen na nás, jak je…