Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Způsoby, jak se ekologičtěji postavit k menstruaci

Ilustrační foto: Freepik

Hygienické pomůcky různých druhů využívá denně 800 tisíc lidí. Většina z těch, na které jsme u nás zvyklí, však není příliš šetrná k přírodě. Co se dá dělat, aby byla naše menstruace zelenější?

Dokumentaristka Sugandhi Gadadhar tráví 14 dní v indických pralesech natáčením života v přírodě. Řešila proto dilema, jak naložit s užitými hygienickými potřebami. Vyhazovat je v divočině nechtěla a nosit je s sebou se také nejevilo jako příjemné rozhodnutí. Její problém vyřešilo doporučení kolegyně, která navrhla menstruační kalíšek. „Zpočátku jsem pochybovala, ale teď, téměř o dekádu později, si bez něj nedovedu představit život,“ popisuje filmařka.

Snazší život i tuny odpadu

Normalizace menstruace po druhé světové válce s sebou přinesla nárůst používání jednorázových menstruačních pomůcek na Západě. Jsou levné, dají se pohodlně nosit i snadno schovat, což zabraňuje pocitům studu. Tato vlna se nyní přesouvá do regionu Východní Asie a Pacifiku, což je mezi lety 2020 a 2025 nejsilněji rostoucí trh. Souvisí to s bohatnutím populace, urbanizací i vládními iniciativami, které přístup žen k co možná nejhygieničnějšímu prožití menstruace podporují. Tradiční alternativy jako kusy látky, či dokonce sláma nebo bláto s sebou nezřídka nesly zdravotní komplikace.

Jednorázové menstruační potřeby umožňují plnohodnotné zapojení do vzdělávání a pracovního života. Ilustrační foto: Pexels

Podle odhadů každý, kdo menstruuje, spotřebuje od pěti do patnácti tisíc kusů hygienických potřeb za život. Většina z nich následně končí na skládkách a znečišťují tak přírodu v podobě plastového odpadu. Ten se vyskytuje nejen v obalech vložek a tampónů, obsahují jej i samotné sací vrstvy těchto menstruačních pomůcek. Věci nepomáhají ani aplikátory, které některé značky tampónů používají. Ty jsou totiž až z 90 procent vyrobeny právě z plastů.

V Evropě končí na skládkách téměř 9 z 10 tampónů a vložek. Než se rozloží, může to trvat až půl tisíciletí. V zemích, kde se odpad organizovaně nesbírá, se tento podíl určuje těžko, ale hygienické potřeby tam končí také v řekách, mořích a volné přírodě. Chemikálie a mikroplasty se tak dostávají do půdy, vody a také do těl lidí i živočichů. Stejně se tomu děje i při jejich užívání, což vede k poměrně vzácnému syndromu toxického šoku při nošení tampónů. Některé odborníky zneklidňuje také přítomnost karcinogenního dioxinu.

Ekologické varianty i opakované použití

Pokud se necítíte na změnu menstruační rutiny, ale chcete pro přírodu udělat alespoň něco, poohlédněte se po udržitelných značkách, které používají biobavlnu. Vložky z plastu pak můžete nahradit těmi z bambusu a nebo z rozložitelných materiálů, které se dají kompostovat. Rozložitelné obaly jsou samozřejmostí. Posunul se také vývoj aplikátorů, které jsou vyrobeny z přírodních materiálů, nebo se naopak sází na jejich opakované použití.

Ilustrační foto: Pexels

S ohledem na životní prostředí se trh poohlíží po hygienických pomůckách, které se mohou používat opakovaně. Začal tak boom menstruačních kalhotek a vložek, které se dají vyprat. Jejich pořízení však vyžaduje vyšší investici, která se však rozložením v čase i environmentálně vyplatí. Životnost kalhotek se odhaduje na dva roky, přičemž kus stojí mezi 400 a 1 000 korunami v závislosti na značce, designu, místu výroby a použitých technologiích. Existují také varianty, které lze nosit po celý den, což ocení lidé pracující na dlouhé směny. Pratelné vložky se dají nosit po dobu pěti let, pokud je jich v rotaci alespoň deset. Náklady na pořízení jednoho kusu se pohybují mezi vyššími desítkami korun a dvěma sty korunami. Na internetu existují i návody, jak si je ušít svépomocí, ocení je také ženy trpící poporodními problémy.

Nejvyšší životností se chlubí menstruační kalíšek, který vydrží až 10 let. V kombinaci s cenou pár stovek korun jde také o nejlevnější metodu. Vyžaduje však svědomitý výběr, trénink ve správném nasazení. Ani tak nemusí sedět každému. Odměnou je, že o něm člověk téměř neví a dá se použít také při sexu. Po použití se kalíšek vyvaří. Právě spotřeba vody je jedním z faktorů, které hrají v jeho prospěch i z hlediska životního prostředí. Při ošetřování menstruačního kalíšku není třeba využívat žádných čisticích prostředků.

Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím Deutsche Welle, Independentu a Teen Vogue

Související články

Zaručeně zlepší den

Jak mít z jídla opravdový požitek? Jezte rukama a s otevřenou pusou

Pražský institut plánování a rozvoje získal prestižní cenu

Invazivní rostliny spásají kozli. Kanadou se můžeme inspirovat i my

V Českém Švýcarsku vyrašily první zelené výhonky rostlin

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Nechte se vést svým srdcem. Jitka Juliet Navratilová poradí, jak na to

Inspirace z knihovny: Nechte se vést svým srdcem. Jitka Juliet Navratilová poradí, jak na to

Lákala vás někdy představa, že si prostě sbalíte batoh a vyrazíte na druhý konec světa? Autorka…