Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Vědci naučili telata chodit na záchod. Cílem je snížení emisí skleníkových plynů

3 minuty radosti
Ilustrační foto: Unsplash

Kravská moč obsahuje dusík, který se v půdě rozkládá na dusičnany a oxid dusný. Obě tyto sloučeniny mají negativní dopad na přírodní prostředí a atmosféru, čemuž se vědci snaží zabránit prostřednictvím zachytávání kravské moči a jejího řízeného rozkladu.

Chov skotu má na přírodní prostředí dopad, který si mnoho z nás neuvědomuje. Dusičnany, které vznikají v půdě, kam se krávy vyměšují, se dostávají do vodních zdrojů, řek a jezer, ve kterých podporují růst řas a sinic. Oxid dusný, jenž je dalším produktem rozkladu kravské moči, je 300krát silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Průměrná kráva vyloučí denně desítky litrů moči a v kombinaci s exkrementy vzniká amoniak, který znečišťuje ovzduší a je agresivním skleníkovým plynem.

Vědci vycházeli z toho, že jde o inteligentní zvířata, která se dokážou učit. „Krávy močí více, když se ráno probudí, což ukazuje, že jsou schopné zadržet močení. V jejich neurofyziologii není nic, co by je radikálně odlišovalo od zvířat, jako jsou koně, opice a kočky, které vykazují schopnost užívat latrínu,“ vysvětluje jeden z autorů studie Lindsay Matthews pohnutky, proč je trénovat, aby se vyprazdňovaly jen na určitém místě a jejich výměšky se tak mohly zachytit a zpracovat.

Telata byla v učení na záchod úspěšnější než malé děti.

Prostřednictvím trestu a odměny se výzkumnému týmu z Výzkumného ústavu pro biologii hospodářských zvířat v Dummerstorfu, Univerzity Auckland a německého Federálního výzkumného ústavu zdraví zvířat povedlo za dvou týdnů naučit 11 ze 16 telat používat toaletu. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil časopis Current Biology.

„Pokud by se nám povedlo zachytit mezi deseti a dvaceti procenty kravské moči, stačilo by to k tomu, aby se viditelně snížily emise skleníkových plynů a dusičnanů v půdě,“ objasňuje přínos výzkumu spoluautor studie Douglas Elliffe. Dalším cílem vědců je získávání živin jako jsou dusík a fosfor přímo z kravské moči. Největším oříškem však bude natrénovat krávy ve velkém. Na světě je jich totiž chována asi miliarda.

Zdroje: Univerzita Auckland, Výzkumný ústavu pro biologii hospodářských zvířat

Související články

Zaručeně zlepší den

Jaká kariéra je ta pravá ořechová? Poradce může nasměrovat mladé lidi k povolání snů

Ať jsou naše děti zdravé. Známe jednoduché kroky ke snížení znečištění ovzduší ve školách

Starat se o dítě se složitou minulostí je možné, ale vyžaduje to mnoho lásky a pevné postoje, říká Jana Vařechová Holoubková

Jak obyčejné české holky prorazily v profesionálním světě ženského hokeje

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Staňte se mistrem tvůrčího psaní díky Kreativnímu zápisníku

Inspirace z knihovny: Staňte se mistrem tvůrčího psaní díky Kreativnímu zápisníku

Potřebujete rozvinout svou kreativitu a baví vás hrát si se slovy? Pak je Kreativní zápisník od…