V důchodu do lavic: studium seniorů v Česku stále roste

Chodit do školy dává smysl v každém věku a čeští senioři to berou vážně. Univerzity třetího věku, tedy vzdělávací programy veřejných vysokých škol určené lidem v důchodovém věku, hlásí rok co rok víc zájemců. Nejde o tituly ani o zkoušky pod tlakem, ale o radost z poznávání, nové obzory a společnost lidí se stejnou chutí učit se.

Osmkrát víc studentů než na začátku století

Nejnázorněji ten růst ukazuje Masarykova univerzita v Brně. Zatímco v roce 2001 měla její univerzita třetího věku kolem pěti set posluchačů, v roce 2023 už jich bylo téměř čtyři tisíce — tedy osmkrát víc za dvě desetiletí.

Rekordy hlásí i Univerzita Karlova, největší vysoká škola v zemi. Ještě v roce 2021 u ní studovalo necelých pět tisíc seniorů, o dva roky později už 6 700 lidí. A není to výsada jen velkých měst. Západočeská univerzita v Plzni měla v zimním semestru 2023 2 124 posluchačů, o dvě stě víc než rok předtím.

Růst přitom není jev posledních měsíců. Například na ČVUT stoupl počet posluchačů univerzity třetího věku ze 118 v roce 2008 na 910 o jedenáct let později, na Univerzitě Hradec Králové z necelých sedmi set na zhruba tisíc studentů. V celém Česku vzrostl počet seniorů ve studiu z něco přes 30 tisíc v roce 2010 na více než 50 tisíc o sedm let později a počet nabízených kurzů se za stejnou dobu zvýšil z 800 na 1 400.

Do vzdělávání seniorů se dnes zapojuje 22 veřejných vysokých škol po celém Česku, sdružených v Asociaci univerzit třetího věku. Zájem drží i veřejná podpora — Ministerstvo školství na tyto programy v roce 2023 přispělo pětadvaceti miliony korun. Peníze pomáhají držet ceny nízko a otevírat nové kurzy i v menších městech.

Od psychologie po kybernetickou bezpečnost

Nabídka témat je dnes pestrá jako na běžné univerzitě. Dlouhodobě táhnou psychologie, dějiny, zdraví, sport a jazykové kurzy, stále víc ale přibývá i moderních oborů. Velký zájem je nově o informační technologie, ochranu dat a kybernetickou bezpečnost. Právě ty pomáhají seniorům zorientovat se ve světě internetového bankovnictví, chytrých telefonů a podvodných e-mailů, kterých v posledních letech výrazně přibývá.

Zájem o počítačové kurzy má i praktický důvod. Podvodných e-mailů, falešných SMS a telefonátů, které cílí právě na seniory, v posledních letech přibývá, a kdo rozumí tomu, jak fungují, se jimi nenechá tak snadno napálit. Vzdělávání se tak stává i formou ochrany rodinných úspor.

Vedle toho si posluchači vybírají třeba dějiny umění, kaligrafii nebo cestovatelská témata. Výuka většinou probíhá formou přednášek jednou za čas, takže se dá dobře skloubit s běžným životem, hlídáním vnoučat i s ohledem na zdraví. Postup bývá volnější než u řádného studia — cílem je pochopit a užít si téma, ne nasbírat kredity. Řada škol navíc nabízí kurzy v cyklech na několik semestrů, takže se senioři mohou k oblíbenému oboru vracet a postupně se v něm zdokonalovat.

Přihlásit se může téměř každý senior

Dobrá zpráva pro zájemce: brány vysokých škol jsou otevřené a přijímací zkoušky se skládat nemusí. Podmínkou obvykle bývá důchodový věk a maturita, některé školy ale berou studenty i bez maturity, pokud prokážou dlouhodobý opravdový zájem. Univerzita Karlova navíc promíjí středoškolské vzdělání válečným veteránům.

Studovat se dá i ve vysokém věku. Průměrnému posluchači je kolem 72 let a mezi studenty se běžně objevují lidé od 55 do 90 let. Nejstarší účastnicí v Plzni byla dokonce dvaadevadesátiletá žena, věk tedy opravdu není překážkou.

Přihlášku obvykle podáte přímo kontaktní osobě příslušné fakulty; termíny se liší podle pracoviště a zápis na zimní semestr často probíhá už během jara a léta. Cena je spíš symbolická: pohybuje se zhruba od 400 do 2 100 korun za semestr, na některých školách jako ČVUT vyjde semestr i na pouhých 500 korun. Po absolvování dostanou senioři osvědčení — na Univerzitě Karlově ho slavnostně předávají přímo v historickém Karolinu.

Víc než jen přednášky

Za čísly o rostoucím zájmu se skrývá i lidský rozměr. Studující nejsou zdaleka jen ti nejstarší — zhruba polovinu tvoří čerství důchodci a druhou polovinu lidé, kteří jsou v penzi už delší dobu. Pro mnohé je návrat do lavic způsob, jak zůstat v kontaktu s lidmi, udržet si bystrou mysl a mít v týdnu pevný bod. Potkávají vrstevníky, které baví totéž, a nezřídka spolu zůstávají v kontaktu i mimo přednáškové sály.

Studium přitom nikoho nestresuje. Semestr obvykle tvoří několik přednášek a je zakončený spíš přátelskou besedou nebo osvědčením než náročnou zkouškou, takže do něj mohou bez obav jít i lidé, kteří ve škole naposledy seděli před desítkami let. Právě to z univerzit třetího věku dělá vstřícné a bezpečné prostředí pro každého, kdo má chuť se učit.

Rostoucí zájem souvisí i s tím, že Čechů v seniorském věku přibývá a do důchodu odcházejí čilí a zvídaví lidé, kteří mají chuť dál se rozvíjet. Univerzity na to reagují širší nabídkou i novými pobočkami v menších městech, aby za vzděláním nikdo nemusel dojíždět zbytečně daleko.

Pokud tedy máte doma babičku nebo dědečka, kteří si posteskli, že jim doba utíká, možná stačí drobná pobídka. Přihlášku na univerzitu třetího věku zvládne během chvíle vyplnit každý a stačí kvůli tomu obvykle jen zajít nebo zavolat na příslušnou fakultu. Odměnou pak bývá nový rozhled, dobrá parta i příjemný pocit, že učit se nové věci není nikdy pozdě.

Ověřeno z:

• ČT24 – Zájem o univerzity třetího věku roste, táhne psychologie i IT
• ČT24 – Obliba U3V roste, studentů o pětinu víc než loni (2023)
• Universitas – Univerzity třetího věku studuje už přes 50 tisíc seniorů
• Univerzita Karlova – Univerzita třetího věku (podmínky)

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.