Na vesnicích v zimě zabere popel z domácích kotlů přes polovinu objemu nádob s komunálním odpadem. Obce na Horažďovicku se proto rozhodly spolu s vědci prozkoumat potenciál jeho třídění. Z popela je pak možné dále vyrábět umělé kamenivo nebo jej využít jako posypový materiál.
Nejvýraznější složkou odpadů na malých obcích je v chladných měsících popel z malých topných zdrojů. Spalování uhlí a dřeva za účelem vytápění a ohřevu vody vede k naplnění odpadových nádob a tento materiál poté končí na skládce. Dobrovolný svazek obcí Horažďovicko proto přišel s projektem využití popela z domácností. Prvním krokem bylo zajistit pro domácnosti a bytové domy sběrné popelnice, aby mohly svozové společnosti popel sbírat odděleně.
Obce poté navázaly kontakt s Centrem pro hospodaření s odpady při Výzkumném ústavu vodohospodářském, které provádí rozbory odpadů a zaměřilo se na složení popela z kotlů zdejších domácností. Závěrem je, že některé zdroje uhlí obsahují látky, které není vhodné dále využívat, nebo že na kompost patří pouze malé množství popela. Stromům stačí asi pět kilogramů na kubík kompostu. Obce tak vidí budoucnost v možnosti skládkování popela na vlastním území a jeho využití jako posypového materiálu nebo umělého kameniva. Doufají ve spolupráci s technologickými společnostmi, které do několika let najdou pro popel ještě další využití.
„V umělém kamenivu je to náhrada neobnovitelných zdrojů – kamení nebo písku, kterých už teď mají stavební firmy nedostatek. Než aby se sypalo kamenem, který chybí na stavbách, tak je lepší použít tento materiál, který je bezpečný, zpracovaný a splňující vyhlášky a zákony,“ vypočítává pro Český rozhlas Plus výhody umělého kameniva Dagmar Vološinová, vedoucí Centra pro hospodaření s odpady. Ve Skandinávii nebo Severní Americe se pak dřevní popel používá jako náhrada vápenatých a umělých hnojiv lesních a zemědělských půd. Klesá díky tomu jejich acidita, roste objem živin a zlepšují se půdní vlastnosti.
Třídění popela je navíc pro obce výhodné – za skládkování tuny směsného komunálního odpadu zaplatí 900 korun, kdežto za stejné množství popela je to podle nové vyhlášky jen 45 korun. Od roku 2025 bude navíc nutné vytřídit alespoň 60 procent veškerého odpadu. Zahrnutí popela do tohoto objemu pomůže obcím dosáhnout těchto cílů.
Zdroj: Autorský článek Kláry Šubíkové za využití ČRo Plus a časopisů VTEI a Odpady
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Je červen – období, kdy většinu volného času trávíme v parcích, v lese, u vody nebo na procházkách…