Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Tradice ustoupila etice: Norsko definitivně zakázalo kožešinové farmy

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay.com

Norsko definitivně ukončilo tradici kožešinových farem a stalo se dalším státem, který přikládá přednost etice před ziskem. Tento krok je výsledkem dlouhodobého tlaku ochránců zvířat, změn ve spotřebitelském chování a rostoucího mezinárodního trendu omezování kožešinového průmyslu. Napsal o tom web 100+1.

Chov zvířat na kožešinu patřil v Norsku dlouhá léta k tradičním odvětvím a země byla domovem téměř tří stovek farem s norky a liškami. Tyto kožichy byly po celém světě symbolem luxusu. Postupem času se však dostávaly na veřejnost záběry zvířat stísněných v malých klecích, mnohdy s neléčenými zraněními, a ukazovalo se, že omezený prostor vyvolává stres a sebepoškozování.

Norská veterinární asociace spolu s odborníky a aktivisty nakonec konstatovala, že chov na kožešinu nesplňuje moderní standardy humánního zacházení. Vláda podpořena veřejným míněním se pak rozhodla kožešinové farmy zakázat.

Dlouhodobý proces

Zákaz nepřišel ze dne na den. Šlo o dlouhodobý tlak ochránců zvířat a zároveň o změnu spotřebitelského chování. Trend se odráží i v módě – značky jako Gucci, Prada nebo Burberry se již distancovaly od pravých kožichů a preferují etické alternativy. Moderní syntetické a rostlinné materiály dokazují, že luxus a etika mohou jít ruku v ruce. Norsko tak navazuje na trend, který sledují i Británie, Rakousko, Nizozemsko či Belgie.

Postupné ukončení chovů dalo farmářům čas na přechod k jinému typu zemědělství nebo nové profesní příležitosti. Vláda rovněž slíbila kompenzační plán v hodnotě asi 50 milionů dolarů, i když někteří chovatelé tvrdí, že jim to plně nepokryje ztráty, a obracejí se na soudy.

Další osud podobných chovů

Kožešinové chovy jsou dnes zakázány ve většině evropských zemí, například v Norsku, Rakousku, Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsku či Velké Británii. Jinde, například ve Švýcarsku a Německu, jsou podmínky natolik přísné, že farmy prakticky zanikly. Švédsko postupně omezuje chovy lišek a činčil, Maďarsko zakázalo chov norků, lišek, tchořů a nutrií, Dánsko zakázalo lišky a nové farmy mývalovců. Největším evropským výrobcem kožešin z lišek a mývalovců je dnes Finsko, zatímco Polsko dominuje v produkci norků. Menší, ale stále aktivní chovy fungují například v Litvě, Řecku a Španělsku, kde od roku 2016 platí zákaz nových chovů.

Tento krok ukazuje, že moderní společnost dokáže najít rovnováhu mezi tradicí a etikou a že ochrana zvířat se stává nedílnou součástí našich hodnot. Je to inspirativní signál pro další země říkající, že změna je možná.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Mikrobi mohou přežít cestu mezi planetami. Výzkum posiluje odvážnou vesmírnou teorii

Membránová síť z Číny má chytat i divoce rotující trosky

České Kardi Ai vyhrálo světové finále. Jeho chytrý pás na srdce pomáhá už ve více než čtyřiceti nemocnicích

Tým natočil sloní stádo v noci. Nasvítili říční koryto infračerveně

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Pozitivní kniha: Jiří Hájíček napsal román ze současného venkova

Pozitivní kniha: Jiří Hájíček napsal román ze současného venkova

Život pětapadesátiletého Tomáše, ředitele statku na vesnici, se znenadání obrátí vzhůru nohama…