Univerzita nabízí klasické pomůcky a způsoby boje s nervozitou v podobě antistresových míčků, jógy nebo zátěžových dek. Tuto klasiku se rozhodla rozšířit o stavění LEGA, hraní Scrabble či Dobble nebo třeba vyšívání. Jedna z knihoven nabízí i živého kamaráda – třínohého kocoura Jaspera. V další knihovně zase zřídili studio nabízející úpravu nehtů. 

Podle univerzity se nové aktivity těší mezi studenty velké oblibě. Mohla by být v tomto ohledu vzorem pro ostatní instituce. Na ostatních univerzitách se alespoň stává standardem psychologické poradenství.

První manažeři štěstí se začali objevovat na začátku tohoto tisíciletí ve Spojených státech amerických. V českém prostředí mají své nezastupitelné místo především ve velkých a expandujících firmách, které soupeří o kvalifikované zaměstnance. Jejich posláním je tyto pracovníky udržet a poskytnout jim co nejlepší zázemí. Zdaleka se tak nezabývají jen výkonem práce jako takovým, ale berou v potaz i nutnost si odpočinout a skloubit pracovní zápřah s jinými aspekty života, jako je rodina, volný čas, péče o zdraví či osobní rozvoj.

Happiness manager či managerka tak musí rozumět personalistice i psychologii a disponovat velkou mírou empatie. Vhod přijde také schopnost diplomaticky řešit spory a inspirovat své okolí optimistickým přístupem k životu. K náplni práce patří i bezproblémové začlenění nových zaměstnanců a snaha proměňovat očekávání těch stávajících v realitu. Cílem happiness managementu je šťastný zaměstnanec, který je hrdý na svou práci i na firmu, pro kterou pracuje. Pak navíc podává lepší výkony, a z jeho spokojenosti tak profituje i zaměstnavatel.

Balanc mezi prací a odpočinkem

A co tedy manažer štěstí dělá? „Zkuste si představit takovou all inclusive kancelář… Ráno na vás čeká skvělá káva a lednice plná k prasknutí, v poledne prvotřídní catering, po celý den jsou k dispozici nejrůznější drinky. V kanceláři najdete prostory na spolupráci a sdílení nápadů, soustředíte se za zavřenými dveřmi focus roomu, a když potřebujete získat trochu odstup, zahrajete si fotbálek, zacvičíte jógu nebo vylezete na boulderovou stěnu,“ popisuje Nikola Milchová ze společnosti Wolt jen část toho, co svým kolegům dopřává.

Zdaleka však nekončí jen u každodenních radovánek. „Někdo za vás myslí na ekologii a řeší šetření a třídění odpadu. Každou firemní akci propojuje s charitou, protože ví, že vám to není jedno, jenom nemáte dostatek času se tomu věnovat,“ nastiňuje další součást své práce s dovětkem, že se před týmem snaží být vždy o krok napřed.

„Zatímco v průzkumu z letošního dubna zaměstnanci na otázku, zda se firma o jejich duševní zdraví nějakým způsobem stará, odpověděli NE v 82 procentech, v říjnu se toto číslo snížilo na 69 procent. A i když je uvedené procento stále poměrně významné, zdá se, že zaměstnavatelé přestávají brát péči o duševní pohodu zaměstnanců na lehkou váhu,“ shrnují realizátoři výzkumu. Čeští zaměstnavatelé si podle nich začínají uvědomovat, že je spokojený zaměstnanec výkonnější, loajálnější a ochotnější udržovat zdravé vztahy na pracovišti.

A jak taková péče ze strany zaměstnavatele vypadá? Respondenti si nejčastěji pochvalovali pravidelnou zpětnou vazbu nadřízeného, dobrou firemní atmosféru, otevřenou komunikaci nebo podporu osobního rozvoje. Drtivá většina by však uvítala další firemní benefit – služby psychologa. Možnost osobně si popovídat s odborníkem by využilo 78 procent dotázaných.

Průzkumu, který v říjnu 2020 realizovala společnost Soulmio, se zúčastnilo 270 lidí. Mezi oslovenými byli zaměstnanci firem z nejrůznějších odvětví, a to jak malých a středních firem, tak i velkých korporací.

Zdroj: soulmio.com

Vývoj služby se zatím nachází v poslední fázi sběru dat. Pomáhají rodiče, speciální pedagogové i školní psychologové. Výstupem dotazníku bude pravděpodobnost, s jakou by odborník dítěti diagnostikoval problém. „Cílem je neposílat dítě k odborníkovi zbytečně, ale zároveň nepodcenit případné obtíže. Pokud se jedná o zásadnější problém, je dobré jej identifikovat co nejdříve,“ uvedl jeden z autorů projektu Hynek Cígler.

Takzvaná screeningová diagnostika zatím dokáže rozeznat poruchy autistického spektra, ADHD, deprese, úzkosti či poruchy učení. V budoucnu se tvůrci chtějí zaměřit i na zpoždění psychomotorického vývoje a řečové vady. Kromě identifikace obtíží systém k výsledkům dotazníku nabídne také informační texty vyfiltrované na míru a seznam odborníků se specializací na daný problém vybraný podle bydliště, čekací doby a referencí. Platforma by tak měla zlepšit dostupnost psychologického a speciálně-pedagogického poradenství pro děti a rodiče.

Rob Osman sám sebe považuje za šťastného člověka. A to i přesto, že to neměl v životě vždy lehké. Od deseti let trpěl úzkostmi, ve dvaceti mu zemřel otec. „Představte si tu scénu. Je jeden z mnoha mokrých, větrných, chladných dnů, které v Británii tak dobře umíme. V žádném případě se mi do takové sloty nechce, obzvlášť v mém rozpoložení. Ale je tu moje fenka a té je jedno, jak se cítím i jaké je venku počasí. Prostě chce jít ven a hrát si. Se mnou. A víte co? To pro mě byla ta nejlepší terapie ze všech,“ vzpomíná na těžké časy.

Když později po studiu psychologie přemýšlel, jak pomáhat druhým, vzpomněl si Brit právě na tyto chvíle. A rozhodl se aplikovat to, co pomohlo jemu – psí přítomnost a čerstvý vzduch. A právě na těchto základech postavil iniciativu Dudes & Dogs. Se záměrem povzbudit muže, aby vyšli ven a mluvili.

Nyní Osman realizuje neplacené terapeutické procházky ve svém rodném Bristolu, plánuje ale myšlenku rozšířit napříč zemí i přes oceán. Ohlasy na nápad jsou ostatně velmi nadšené. „Připojil jsem se k jedné z procházek a mohu potvrdit, že Dudes & Dogs vás vezmou na skvělá místa – fyzicky i duševně. Čerstvý vzduch v kombinaci s pohodovým povídáním o dobrých i nedobrých aspektech všedních dní ve mně zanechal pozitivní náladu po zbytek dne,“ pochvaluje si jeden z účastníků Charlie Taylor.

Jednou z takových iniciativ je zavedení nových online webinářů organizace Nevypusť duši. Za poplatek se mohou přihlásit středoškoláci, učitelé nebo firmy. „V našich programech učíme, aby se lidé nebáli o duševním zdraví mluvit a věděli, jak o něj pečovat. Podporujeme lidi v tom, aby se nestyděli vyhledat odbornou pomoc hned, jakmile onemocní,” popisuje ředitelka organizace Nevypusť duši Marie Salomonová.

V reakci na koronavirovou pandemii vznikl také projekt #delamcomuzu. Odborníci z řad psychologů, psychiatrů, sociálních pracovníků a duchovních v rámci něho nabízejí online psychologické konzultace zdarma. A to jak pro pracovníky prvních linií, tak pro širokou veřejnost. K pomoci lidem v nouzi se přidala také služba terap.io, která klientům poskytuje bezplatné krizové intervence ve formě půlhodinových setkání online.

Kromě online sezení s terapeutem si mohou lidé o pomoc i zavolat. Vedle běžných linek důvěry je nově k dispozici linka Anténa zřízená speciálně pro osoby strádající v souvislosti s pandemií koronaviru. Po zavolání je systém automaticky spojí s psychoterapeutem, za konzultaci zaplatí pouze cenu běžného hovoru.

Součástí krizového týmu je praktický lékař, lékař paliativní medicíny, tři medici, zdravotní sestra, psycholog a několik specialistů. Hlavním cílem projektu je poskytnutí ošetřovatelské péče, testování na COVID-19 a dezinfekce prostor pobytových zařízení. Svou činností by tým navíc mohl alespoň částečně ulevit přetíženým zaměstnancům.

Pražská záchranná služba se tak snaží pomoci v boji s pandemií. Takzvaný létající tým má k dispozici speciálně vybavené výjezdové vozidlo záchranné služby. Pobytová zařízení sociální služby obsluhuje podle harmonogramu ve všední dny od 8 ráno do 18 hodin odpoledne. „Aktuálně velmi intenzivně pracujeme i na jejich pohotovostní činnosti v noci a o víkendech, nicméně vše závisí na získání potřebného odborného personálu,“ uvedl ředitel pražského odboru zdravotnictví Martin Ježek.

Odborné týmy pro včasnou pomoc při psychických obtížích jsou od začátku letošního dubna k dispozici ve třech regionech: v Praze 8, v Plzni a v okrese Blansko. Nová služba cílí především na lidi, kteří se potýkají s psychickými problémy nově a neví si s nimi rady. Cílem je snížit dobu neléčené nemoci a předejít hospitalizaci.

Týmy svým klientům poskytují komplexní podporu, a to bez nutnosti dlouhé čekací doby na první objednání – jsou k dispozici prakticky ihned. Setkání navíc může proběhnout třeba v kavárně nebo u žadatele doma. Zájemci si jej mohou domluvit na webových stránkách projektu, kde je k dispozici také jednoduchý anonymní online test, který otestuje riziko rozvoje duševního onemocnění a případně nabídne návod, jak dále postupovat.

Projekt je součástí reformy psychiatrické péče a koordinuje ho Národní ústav duševního zdraví.

Novinářský projekt Nejsi sám pod záštitou zpravodajského serveru Aktuálně.cz má jasné poselství – zviditelnit problematiku vysoké sebevražednosti mužů v Česku a nabídnout možná řešení. Jeho iniciátorem je fotograf David Gaberle, jenž dobrovolníky s touto zkušeností vyzpovídal a umělecky nafotil.

Postupně zveřejňované příspěvky se dotýkají nejzásadnějších témat, které se k tomuto fenoménu vážou. Od nevole mužů mluvit o svých problémech, přes důležitost individuální psychologické či psychiatrické péče, až po překážky, které mohou potenciálního sebevraha odradit. Osobní zkušenosti respondentů jsou doplněny vědeckými poznatky, radami a tipy, nebo třeba nástinem aktuálního stavu prevence sebevražd v České republice.

„Když jsem na této studii začala roku 1986 pracovat, panovalo kolem budoucnosti duševního zdraví dětí počatých umělým oplodněním a vychovaných lesbickými rodiči značné znepokojení,“ uvedla hlavní autorka práce, psycholožka Nanette Gartrellová. „Sledovali jsme takové rodiny od doby, co matky otěhotněly, až do doby, kdy jsme měřili, jak si vedou jejich nyní pětadvacetiletí synové a dcery ve srovnání s ostatními mladými dospělými jejich věku,“ vysvětlila Gartrellová.

Skupinu sedmasedmdesáti dětí z duhových svazků psychologové srovnávali se stejně velkou skupinou dětí srovnatelného věku, složenou z odpovídajícího zastoupení různých socioekonomických faktorů. Ať už vědci v rámci kvalitativního výzkumu testovali cokoliv, v žádném ohledu se děti vychovávané v lesbických rodinách a klasických rodinách nelišily. „Tyto výsledky ukazují, že námitky, které uvádějí, že pro děti může být škodlivá výchova páry stejného pohlaví, nejsou ničím podložené,“ uvedli vědci. „Neexistuje důvod bránit v osvojování dětí nebo omezovat přístup k reprodukčním technologiím na základě sexuální orientace,“ zní podle nich hlavní závěr, který z výzkumu vyplývá.

Zdroj: Česká televize

„Centrum duševního zdraví pracuje s koncepcí terénní psychiatrické péče, která pomáhá lidem s duševním onemocněním v jejich přirozeném prostředí,“ přiblížila službu ředitelka Prahu Blanka Veškrnová. V terénním týmu Centra duševního zdraví pracují odborníci z řad sociálních pracovníků, zdravotních sester, psychologů, psychiatrů a peer konzultantů. Odborníci podpoří daného člověka či jeho rodinu, pomohou mu se v náročné životní situaci zorientovat a nalézt účinnou pomoc.

Centrum duševního zdraví poskytuje pomoc lidem se závažným duševním onemocněním, kam spadá schizofrenie, deprese či mánie. Obrátit se na něj může i rodina člověka s duševním onemocněním. Současně poskytuje informace pro profesionály, kteří přicházejí s lidmi s duševním onemocněním do kontaktu. „Terénní tým poskytne měsíčně podporu přibližně 110 lidem. Míváme tak 5 oslovených klientů měsíčně, kontakty dostáváme od jiných služeb, z krizového centra, ale také od pracovníků městské správy a dalších,“ upřesnila Veškrnová.

Zdroj: fnbrno.cz, prah-brno.cz

Senioři mohou na linku 800 157 157 zavolat 24 hodin denně a zdarma. „Je důležité, aby mohl zavolat každý a kdykoli. To, že s někým svůj problém probíráte, chce odvahu. Senior někdy sbírá síly celý den nebo celou noc. A v momentě, kdy se rozhodne, jsme na druhém konci telefonu,“ vysvětluje Jan Lorman, ředitel organizace Život 90, jež linku provozuje.

Senior telefon funguje od roku 1991 a ročně přijme přes 12 tisíc hovorů. Telefonující se nejčastěji svěřují s pocitem samoty nebo s problémy v rodině. Jde o jedinou linku svého druhu v Česku. Její činnost lze podpořit zasláním DMS ve tvaru ZIVOT 90 na číslo 87 777.