Program vznikl jako experiment během posledních let, kdy několik tisíc umělců dostávalo pravidelnou finanční podporu ve výši zhruba 31 tisíc korun. Výsledky ukázaly, že většině z nich pomohla větší finanční jistota věnovat více času tvorbě, rozvíjet nové projekty a aktivněji se zapojit do kulturního života. Příjemcům podle vlády odpadl finanční stres, začali profesně růst a zlepšilo se i jejich duševní zdraví.

Irsko se tak stává jednou z prvních zemí, která podobný systém zavádí trvale. Podle tamní vlády jde o investici do kultury, kreativity i společnosti jako celku, protože umění přináší nejen nové nápady a inspiraci, ale také posiluje komunitu a kulturní identitu země. Zájem o tyto programy znovu roste po pandemii covidu a s nástupem umělé inteligence, kvůli nimž řada lidí přišla o práci. Irové toto opatření vesměs vítají, část z nich si ale myslí, že by měl stát dotace rozdělovat cíleně v závislosti na majetku umělců, nikoli plošně.

Ukázalo se, že USA disponují obrovskými zásobami zlata do budoucna. Odhadem je to přes 33 000 tun identifikovaných i neobjevených zdrojů. Významná část neprozkoumaného potenciálu se pravděpodobně skrývá v ložiskách porfyrové mědi, kde se zlato často vyskytuje společně s dalšími kovy. Tento geologický kontext potvrzuje, že západ USA a Aljaška před sebou mají stále silný průzkumný i ekonomický potenciál. Produkce je navíc koncentrovaná jen do několika desítek největších dolů, což umožňuje efektivní provoz. V roce 2024 takto pracovalo kolem 12 000 lidí.

Zlatým rokem pro zlato byl i rok 2024, kdy světová poptávka a rostoucí ceny přinesly nové rekordy. Průměrná cena kolem 2 400 dolarů za unci zvyšovala hodnotu americké produkce a podpořila zájem investorů i centrálních bank. Ačkoli šperky kvůli vysokým cenám mírně ustoupily, roste význam recyklace: v USA bylo v roce 2024 znovu získáno přibližně 90 tun zlata, téměř polovina domácí spotřeby. Tato kombinace moderní geologie, silné průmyslové základny a rostoucí recyklace ukazuje, že americká „zlatá cesta“ má před sebou stabilní, dlouhodobou a udržitelnou budoucnost.

Výzkum probíhal v několika obchodních centrech ve Vancouveru a na festivalu jídla v Albertě. Účastníci dostali na výběr ze dvou možností. Buď za lahev dostali 10 centů, nebo je organizátoři zařadili do slosování. Zákazníci mohli v loterii vyhrát 1 dolar s pravděpodobností 1:10. Úplně nejvyšší možná výhra dosahovala 1 000 kanadských dolarů se šancí na úspěch v poměru 1:10 000. Mezi lidmi byl právě o tuto možnost největší zájem. Podle environmentálního psychologa Jiayinga Zhaoa nejsou zjištění vůbec překvapivá. „Lidé dávají přednost malé šanci vyhrát velkou částku před malým garantovaným ziskem. Tento poznatek jsme aplikovali na současný systém recyklačních poplatků a zafungoval skvěle.“

Vědci taky zjistili, že lidem nevadilo, když nevyhráli. Radost jim dělala představa, že by třeba mohli zbohatnout. Podobný systém už funguje ve Skandinávii. Norové si můžou vybrat, jestli si u pokladny odečtou zálohu z ceny nákupu, pošlou peníze na charitu, nebo se zapíšou do loterie.

Aukce v prestižním domě Sotheby’s byla součástí tematického „Geek Week“ a trvala pouhých 15 minut. Meteorit se nakonec prodal za více než 5,3 milionu dolarů (přes 120 milionů korun), čímž výrazně překonal původní odhady 2–4 miliony a stal se nejdražším meteoritem všech dob.

Pro vědce i veřejnost je tento úlomek planety obrovskou inspirací – připomíná nejen sílu vesmíru, který dokáže vyslat kus Marsu přes 225 milionů kilometrů až na Zemi, ale také rostoucí zájem o kosmické dědictví. Zároveň ukazuje, jak mohou podobné objevy propojit vědu, vzdělávání i lidskou představivost o budoucích cestách k rudé planetě.

Studii provedli vědci z Behavioural Insights Team (BIT), Stanfordské university a společnosti Meta. Analyzovali anonymní data 20 milionů Britů z Facebooku a státních záznamů.

Zjistili, že přátelství mezi různými společenskými třídami nejčastěji vznikají ve školách, na univerzitách a v zájmových skupinách (například ve sportovních klubech). Tato prostředí pomáhají bořit sociální bariéry.

Děti z nízkopříjmových rodin, které vyrůstaly v oblastech s nejvyšší mírou ekonomického propojení, vydělávaly v dospělosti průměrně o 5 100 liber (cca 150 tisíc Kč) ročně víc než ty z nejméně propojených oblastí.

Zajímavé je, že i bohaté oblasti se mohou v propojenosti lišit. Například Kingston a Canterbury mají podobnou životní úroveň, ale chudší obyvatelé Kingstonu mají v průměru o 10 % více bohatých přátel. Výzkum také ukazuje, že lidé s přáteli z jiných příjmových skupin bývají šťastnější a více důvěřují druhým.

A co studie navrhuje? Podporovat míchání sociálních skupin například prostřednictvím sportu, školních projektů nebo větších škol, kde se setkávají děti z různých poměrů. Tím by se mohla zlepšit sociální soudržnost a rovnost šancí do budoucna.

V analýze společnost porovnávala inflační vývoj v zahraničí s inflačním vývojem v ČR. Následně tento inflační rozdíl očistila o pohyb měnového kurzu, aby zjistila, jak se spotřebitelský koš pro české turisty změnil ve vyjádření v korunách. Zlevnění o téměř 19 procent může přilákat české turisty do Brazílie, uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Podobně tomu může být podle něj na Novém Zélandu. V meziročním srovnání vychází zajímavě i Jižní Korea, Tchaj-wan, Kanada a Austrálie.

Česká měna v meziročním srovnání posílila podle Peterky proti celé řadě dalších měn, jako je turecká lira, korejský won, novozélandský, kanadský a australský dolar. Oslabila ale například ve srovnání se švýcarským frankem.

Nauru čelí existenčnímu ohrožení v důsledku stoupající hladiny moří, bouřkových přívalů a pobřežní eroze kvůli oteplování planety. Země přitom nemá dostatek prostředků, aby se před klimatickou krizí ochránila. Vláda tvrdí, že prodej občanství pomůže získat finanční prostředky potřebné pro plán přestěhovat 90 % z přibližně 12 500 obyvatel ostrova na vyšší místa a vybudovat zcela novou komunitu. Ve snaze získat finanční prostředky se proto rozhodla prodávat občanství v podobě zlatého pasu za téměř 2,5 milionu korun.

Rozvojové země se potýkají s nedostatkem peněz, které potřebují na boj s narůstajícími dopady klimatických změn. Získání občanství v Nauru však není podmíněné pouze penězi, důležitá je i trestní bezúhonnost. Prémiový doklad nebude udělován osobám s trestní minulostí.

Harappská civilizace, jedna z nejstarších městských společností, vznikla zhruba před 5 500 lety v údolí řeky Indu na území dnešního Pákistánu a Indie a zanechala po sobě jazyk a písmo, které zatím nikdo nedokázal přečíst. K dispozici je přibližně 4000 předmětů z keramiky, pískovce a mědi s rytými nebo razítkovými nápisy, které obsahují zhruba 68 různých symbolů. Většina z těchto nápisů je velmi stručná, obsahuje obvykle 5 až 6 znaků, přičemž nejdelší známý nápis má 34 symbolů. Navzdory četným pokusům lingvistů se dosud nikomu nepodařilo pochopit, jak harappské písmo rozluštit.

Někteří badatelé se snažili najít spojení s písmem Sumerů nebo méně známým protoelamským písmem, dosud se ale nepodařilo najít žádné významné propojení. Není to v historii neobvyklé – mnoho společností vytvořilo vlastní psací systémy. Bez překladového dokumentu však zůstává písmo zatím nečitelné.

Vědci se zaměřili na zhruba 3000 lidí z odlehlých oblastí na pěti kontinentech. Dotazníky, přeložené do místních jazyků, se ptaly na celkovou spokojenost se životem na stupnici od 0 do 10. Přestože většina účastníků žila s velmi nízkými příjmy – často jen s několika dolary na den – jejich úroveň spokojenosti byla překvapivě vysoká. V některých komunitách dokonce převyšovala průměrné hodnoty z bohatých zemí.

Výsledky studie zpochybňují zažité přesvědčení, že štěstí úzce souvisí s penězi. Tento fenomén může vysvětlit i tzv. Easterlinův paradox, který tvrdí, že růst bohatství společnosti nemusí nutně zvyšovat štěstí. Výzkum také odhaluje omezení tradičních metod měření štěstí. Skutečné štěstí totiž na základě těchto výsledků může spočívat v tom, jak a s kým trávíme svůj čas, nikoli v tom, co vlastníme.

Studie, která zahrnovala zhruba 3000 lidí z 19 odlehlých oblastí na pěti kontinentech, se snažila prozkoumat dopad změny klimatu na malé komunity. Vědci však také zkoumali životní spokojenost jednotlivců tím, že se ptali: „Když vezmeme v úvahu všechny okolnosti, jak jste spokojeni se svým životem na stupnici od 0 do 10?“

Při přístupu k těmto komunitám narazili vědci na mnoho překážek, včetně cestování přes jihoamerické pralesy, himálajské vrcholky v Jižní Asii a africké stepi a pouště. Dotazníky byly přeloženy do místních jazyků a rozhovory probíhaly náhodným výběrem z více než 100 malých osad. Jelikož mnoho účastníků nemělo pevný příjem, výzkumníci odhadovali jejich příjmy na základě domácích statků a zjistili, že mnoho lidí v těchto oblastech žije s pár dolary na den.

Navzdory skromným příjmům mnoho účastníků vyjádřilo vysokou spokojenost se životem. V některých komunitách byly průměrné úrovně spokojenosti dokonce vyšší než v bohatších zemích.

Tato zjištění jsou v rozporu s obecně uznávaným přesvědčením, že štěstí je neoddělitelně spojeno s penězi. Tento nepoměr může pomoci vysvětlit Easterlinův paradox, který říká, že zvýšení bohatství společnosti nevede vždy ke zvýšení štěstí. Historicky se studie zaměřovaly na vztah mezi penězi a štěstím, ale tato studie ukazuje, že toto spojení nemusí být tak silné, jak se dříve myslelo.

Studie také zdůrazňuje omezení standardních ukazatelů štěstí, jako je metoda Cantrilova žebříčku, která se používá v průzkumech jako Světová zpráva o štěstí. Tento přístup vyzývá respondenty, aby ohodnotili svůj životní styl na stupnici od 0 do 10, což často vede k tomu, že se lidé zaměřují na své příjmy. To by mohlo vysvětlovat, proč bohaté země vykazují vyšší míru štěstí, i když finanční hojnost neznamená vždy vyšší spokojenost se životem.

Co je tedy klíčem ke štěstí v těchto chudších komunitách? Údajně síla sociálních vazeb a hluboký vztah k přírodě, který mnoho lidí v těchto komunitách má.

Tento výzkum ukazuje, že štěstí není výsadou bohatých. Ve skutečnosti někteří z nejspokojenějších lidí žijí v malých, chudších komunitách, kde sociální vazby a silný vztah k přírodě převažují nad finančním bohatstvím. Podle této studie je skutečným základem štěstí spíše to, s kým svůj život sdílíme, než to, co vlastníme.

Potřebujeme peníze ke štěstí?

Peníze jsou nezbytnou součástí našeho každodenního života. Umožňují nám uspokojovat nejen základní potřeby, ale také si plnit různé touhy a sny. Dávají nám svobodu a větší pocit kontroly nad našim životem. Jejich nedostatek se naopak pojí se starostmi a strachem. Pokud se člověk ocitne v situaci, kdy má problém zajistit si základní životní potřeby, bude v neustálém stresu a strachu. Sekundárně se mu také zhorší vztahy a bude mít větší riziko různých onemocnění. Peníze jsou pro něj řešením problémů, které ho trápí nejvíce. Jako záruka šťastnějšího života ale fungují jen do jisté míry.

Studie ukázaly (příklad studie v angličtině), že vysoký příjem a pocity spokojenosti spolu souvisí do určité výše příjmu. Pro každého je tento limit jiný v závislosti na tom, kde a jakým způsobem žije. Z výzkumů vyšlo také najevo, že s vyššími příjmy se pojí pozitivnější hodnocení kvality života v obecné rovině, ne na bázi každodenních prožitků. Ty se u nejbohatších neliší od střední třídy. Vysoký příjem vám totiž nepřinese dobrou náladu, pocit smysluplného života, ani větší odolnost vůči stresu nebo smutku. Ani dobré vztahy s rodinou či přáteli. Právě vztahy jsou tím, co podle psychologů hraje nejdůležitější roli v tom, jestli se v životě cítíme šťastní.

Zdroj: Pexels.com

Zdravý domácí rozpočet a kde ušetřit

Pokud chceme, aby pro nás peníze nebyly strašákem, je důležité nakládat s nimi zodpovědně. Základem je sledovat svůj domácí rozpočet a vědět, za co utrácíme a kde můžeme ušetřit. Pokud s příjmem sotva vycházíte, zkuste si měsíc nebo dva zaznamenávat všechny vaše výdaje. Budete tak mít jasný přehled o tom, za co utrácíte. Možná vás překvapí, jakou částku dělají zdánlivě malé platby, které se ale nasčítají. 

Poté si vyznačte nutné výdaje, které platit musíte (např. potraviny, nájem/hypotéka, energie, pojištění atd.). I tady je prostor pro přemýšlení nad tím, jestli by některé z těchto položek nešly snížit. Velký prostor představuje například jídlo, díky dobrému plánování a vaření doma můžete ušetřit značnou částku. Poté si projděte ostatní položky, kterými si děláte radost a zamyslete se nad tím, kde se můžete omezit, případně jestli nejdou nahradit levnější variantou. 

Jak by měl vypadat ideální rozpočet?

• 50 % příjmů by mělo pokrýt nutné výdaje
• 30 % na koníčky a jiné radosti
• 20 % na spoření

Pro klidné spaní odborníci na finance doporučují mít finanční rezervu ve výši 3 až 6 násobku měsíčních výdajů. Kromě této železné rezervy pak zvažte také například penzijní spoření a další. Jako dobrá motivace také slouží různé menší spořící cíle (např. na dovolenou nebo vysněnou dražší věc).

Zdroj: Pexels.com

Finanční krize a jak z ní ven

Finanční krize může zasáhnout každého, nikdo z nás neví, co ho v životě potká. Důležité je začít problémy co nejdříve řešit a podniknout kroky k tomu, abyste se z této situace dostali. Pokud se rozhodnete vzít si půjčku, obracejte se jen na ověřené instituce. Vždy si promyslete, jestli je půjčka opravdu nutná a spočítejte si, kolik si můžete dovolit měsíčně splácet.

Pokud už jste v situaci, kdy půjčky máte a splátky vám přerůstají přes hlavu, obraťte se na odborné finanční nebo dluhové poradce. Pomůžou vám vypracovat plán na splácení dluhů a nabídnou vám rady, jak zlepšit vaši finanční situaci i do budoucna. Nejste schopni dluhy splácet? Řešením může být osobní bankrot neboli oddlužení. Povoluje ho soud a zažádat si o něj musí sám dlužník. Oddlužení pak probíhá buď zpeněžením majetku nebo stanovením splátkového kalendáře. Abyste se této náročné situaci vyhnuli, tvořte si finanční rezervu a zvažte dobré pojištění, které vás v případě složitých životních situací ochrání.

Podle závěrů studie vědců z Univerzity Britské Kolumbie většina bezdomovců použila jednorázový příjem 7 500 kanadských dolarů (122 tisíc korun) na nájem, potraviny, dopravu a oděvy. Odborníci se postarali o to, aby lidé dostali celý obnos naráz, a měli tak maximální nákupní svobodu a větší možnost volby, než kdyby jim pravidelně chodily menší částky.

Ve zprávě o provedeném výzkumu vědci popsali, jak sledovali nakládání s penězi 50 osob bez domova poté, co dotyční obdrželi výše uvedenou sumu. Jejich studii předcházel průzkum mezi 1114 lidmi ve Spojených státech, který vysledoval „veřejnou nedůvěru“ ve schopnost bezdomovců spravovat peníze. Účastníci této studie předpověděli, že příjemci nepodmíněných 7 500 dolarů v hotovosti utratí většinu těchto peněz za alkohol, drogy či tabákové výrobky. Kontrolní skupina 65 bezdomovců oproti tomu žádné peníze nedostala.

Výzkumníci díky tomu zjistili, že příjemci hotovosti strávili bez domova v průměru o 99 dní méně než kontrolní skupina, začali víc šetřit a v důsledku stáli kanadskou společnost méně, neboť trávili méně času po ubytovnách. „Vliv předsudků je zhoubný,“ uvedl profesor psychologie a vedoucí studie Ťia-jing Čao. „Když lidé obdrželi hotovost, ve skutečnosti ji utratili za věci, za které byste ji utratili i vy nebo já – za bydlení, ošacení, jídlo, dopravu – a ne za drogy nebo alkohol,“ řekl.

Na jednom z posledních koncertů americké části úspěšného Eras Tour zpěvačka poděkovala všem členům a členkám štábu a dalším lidem, kteří se na něm podíleli a následovali ji na cestách po celých Spojených státech. Poděkování mířilo také na adresu řidičů a řidiček kamionů, kteří zajišťují přepravu veškerých konstrukcí, včetně třeba samotného pódia. Každému z nich Swift předala jako prémii šek na sto tisíc dolarů, což je v přepočtu více než 2 miliony korun. Celkem se jednalo o padesát pracujících.

Výška prémie byla opravdu nečekaná. Někteří zaměstnanci si zprvu dokonce mysleli, že jde o vtip. „Obvyklá částka je 5 000 až 10 000 dolarů pro každého. Takže tato vysoká částka je neuvěřitelná. Tito muži a ženy žijí na cestách. Přes den spí a celou noc pracují. Je to vyčerpávající zaměstnání. Na celé týdny opouštějí své rodiny, malé děti. V případě turné s Taylor jsou mimo domov 24 týdnů,“ popsal Michael Scherkenbach, ředitel společnosti Shomotion, která je jedním ze dvou oficiálních přepravců zpěvaččina turné.

„Malých vodních nádrží jsou v naší krajině tisíce a některé často potřebují jen částečnou opravu, aby plnily svou funkci v krajině. Právě proto nyní otevíráme novou výzvu z Národního plánu obnovy, která jejich dílčí rekonstrukci umožní,“ popsal Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na dílčí opravy malých vodních nádrží je vyčleněno více než 30 milionů korun. Jejich majitelé či nájemci tak mohou získat finance například na opravy hrází, odtěžení sedimentu či výsadby keřů a stromů na březích.

Předpokladem k získání dotace je, že dílčí rekonstrukce malé vodní nádrže povede (postačí) k dlouhodobému udržení existence biotopu a k zachování schopnosti zadržet vodu v krajině. „K obnově vodního režimu naší krajiny vede kombinace mnoha kroků. Čím více tůní, rašelinišť, rybníků, alejí, meandrujících potoků a řek či remízků, tím pomaleji voda z krajiny odteče. Různými dotačními programy se proto snažíme vlastníky či nájemce motivovat, aby k ozdravění naší krajiny přispěli. Chceme, aby možnosti podpory byly co nejširší,“ konstatoval Petr Hladík, ministr životního prostředí. Maximální výše podpory je 2,5 milionu korun a pro 80 procent uznatelných nákladů. Žadatelem ani majitelem malé vodní nádrže nesmí být subjekt, který má jako hlavní či vedlejší ekonomickou činnost sladkovodní akvakulturu. Malé vodní nádrže také nesmí být využívány k chovu ryb a drůbeže pro komerční účely.

„Naše výroční 30. aukce byla velmi úspěšná. Zaznamenali jsme rekordní účast, zájem o numismatické předměty neustále roste. Velmi nás těší, že nejzáhadnější československá oběhová mince, jejíž původ sahá až do raných let první republiky, našla svého nového majitele,“ uvedl Elizej Macho, spoluzakladatel aukčního domu Macho & Chlapovič.

Příprava ražby mince je zahalena rouškou tajemství, na rok 1924 totiž nebyla plánována žádná ražba této mince. Přesto se na sběratelském trhu objevuje pár exemplářů 5 haléřů s letopočtem 1924. V 80. letech se objevily další kusy, papalášské, které byly údajně raženy jako dárek pro prominentní členy delegací mincovny. Ty však už na sobě nesou znaky prasklého razidla, které do celého příběhu vnáší další záhadu. Vyvolávací cena draženého exempláře, s jasným původem a bez známek poškozeného razidla, byla 705 tisíc korun. Cena mince v dražbě dosáhla 1,55 milionu korun.

Nejdražší mincí, kterou si tentokrát mohli sběratelé vydražit, byl nejkrásnější známý kus 5 dukátu Leopolda I. vyražen v bratislavské mincovně v roce 1675. „Kabinetní kus s nádhernou patinou a zrcadlovým leskem v plochách měl vyvolávací cenu 4,7 milionu korun. Cena v aukci dosáhla 7,33 milionu korun,“ prozradil Elizej Macho. V aukci se dražily i vzácné ročníky svatováclavských dukátů z roku 1951 ve všech čtyřech nominálních hodnotách (10 dukát, 5 dukát, 2 dukát a dukát).

Předpokládá se, že kniha pochází z konce 9. nebo ze začátku 10. století. Přes 600 let byla považována za ztracenou, dokud se znovu neobjevila v roce 1929. Od té doby je v soukromých rukách a aukční síň ji má v plánu vydražit letos v květnu. Předpokládá se, že bible bude vydražena za 30 až 50 milionů dolarů (664 milionů až 1,1 miliardy korun). Pokud se tak stane, bude se jednat o nejdražší knihu či historický dokument, které byly kdy vydraženy.

Codex Sasoon je označován za nejstarší příklad téměř úplného kodexu obsahujícího všech 24 knih hebrejské bible. Chybí v ní asi pět listů včetně prvních deseti kapitol první knihy hebrejské bible – Genesis. „Je to úžasné. Poprvé je text ve formě, kterou můžeme opravdu číst a rozumíme jí,“ uvedla Sharon Libermanová Mintzová z aukční síně. 

Svůj podíl na tom nejspíš mají sami Dánové, kteří dávají přednost bezhotovostním platbám. Banky pak nemusejí disponovat penězi ve fyzické podobě a pro lupiče už nejsou atraktivní. Odborový svaz bankovních zaměstnanců uvítal, že bankovní loupeže loni vymizely. „To je zkrátka skvělé. Protože loupeže pokaždé představují naprosto extrémní stres pro dotyčné zaměstnance,“ uvedl mluvčí odborů Steen Lund Olsen.

Jedná se o zásadní pokles: ještě v roce 2000 se v Dánsku odehrálo 221 bankovních loupeží, jak uvedla společnost Finance Denmark. V roce 2021 už byla loupež pouze jedna. Lupiči pak obrátili svou pozornost od kamenných bankovních poboček k bankomatům. Díky zlepšenému sledování a technické ochraně však i jejich počet mezitím klesl na nulu. 

Zdroj: iRozhlas

Prvního ledna 2023 odpadly kontroly osob na pozemní hranici a na lodích a od 26. března se změna bude týkat i domácích letišť. Chorvatsko se tak stalo sedmadvacátou zemí Schengenu. „Pro české občany to znamená velikou úlevu. Znamená to cestování bez pasů, bez hraničních kontrol. Je to opravdu veliké usnadnění letního cestování,“ sdělil ke změně český ministr vnitra Vít Rakušan.

Zároveň země vstoupila do eurozóny, tudíž se v ní nově platí eury. Nahradily chorvatské kuny, kterými se v Chorvatsku od roku 1994 platilo. Pokud jste nestihli kuny utratit nebo vyměnit, snadno je ještě za eura vyměníte v každé bance, na poště nebo na pobočce Finanční agentury, nikoli však ve směnárnách. Při jedné výměně vám vezmou až sto bankovek a sto mincí. Výměnu budou zprostředkovávat taky pobočky centrálních bank zemí eurozóny.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Aktuálně a Peníze

Zájem o připojení fotovoltaických elektráren v Česku je u polostátní společnosti ČEZ za poslední dva roky proti dřívějšku osminásobný a letos trojnásobný. ČEZ Distribuce od začátku roku eviduje 55 tisíc žádostí. Od podání žádosti k realizaci uplynou průměrně čtyři měsíce. 

Předseda vlády Fiala při představení fotovoltaiky v Kongresovém centru na konci listopadu řekl, že jde o cestu, kterou chce Česko jít. Vzniká tam největší solární elektrárna v Praze. „Kongresové centrum, ve kterém má podíl i stát, tak ukazuje cestu, kterou můžeme jít při hledání energetických úspor, abychom snižovali náklady a zvýšili naši energetickou bezpečnost a soběstačnost,“ uvedl Fiala na svém facebookovém profilu. Premiér se vyjádřil také k plánu vlády, která by ráda viděla 100 tisíc nových fotovoltaik. „Je to plán ambiciózní, ale věci se postupně začínají realizovat a fotovoltaik a dalších obnovitelných zdrojů přibývá. Věnujeme tomu velkou pozornost,“ řekl Fiala. Instalace v Kongresovém centru je součástí projektu energetických úspor. Letos centru ušetří celkem 32 milionů korun podle cen z referenčního roku 2013, v přepočtu na současné vysoké ceny by se ale mělo jednat o úsporu 50 milionů korun.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Facebook, Ekolist a Zemědělec

Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte pobírají nyní 630, 770 či 880 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, je dávka o 500 korun vyšší. Činí nyní tedy 1 130 korun, 1 270 korun či 1 380 korun měsíčně. Od ledna by se měly zvýšit přídavky na dítě o 200 korun.

Co se týká příspěvku na bydlení, vláda by měla sjednotit podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro obyvatele hlavního města Prahy a pro obyvatele ostatních obcí, které dosud tvoří v Praze 35 procent a v ostatních obcích 30 procent rozhodných příjmů osoby či rodiny. Nově by to mělo být 30 procent pro všechny obce. Na příspěvek na bydlení tak bude mít nárok opět o něco více osob. Zda patříte do této skupiny zjistíte snadno, když použijete kalkulačku na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Žádost o příspěvek se dá navíc podat z pohodlí domova. Pomoci může zejména lidem, kteří bydlí sami v pronajatém bytě. Nezřídka je totiž náklady na bydlení stojí polovinu jejich příjmu.

Zdroj: Aktuálně, Ministerstvo práce a sociálních věcí