Žebříček Global Livability Index 2025 sestavil deník The Economist. Hlavní a největší město Dánska zaznamenalo nejlepší skóre v oblasti stability, vzdělávání a infrastruktury. Za Kodaní následoval švýcarský Curych a moderní Singapur, zatímco další dánské město Aarhus obsadilo solidní čtvrté místo. Tyto metropole spojuje nejen vysoký standard života, ale i důraz na dostupnou zdravotní péči, čisté životní prostředí, rozumnou pracovní dobu a široké možnosti kulturního života.

Žebříček hodnotil 173 měst na základě pěti kategorií: stabilita, vzdělání, infrastruktura, kultura a životní prostředí a zdravotní péče.

Za iniciativou stojí Nadace Ungdomsøen, která zve univerzitní studenty na pobyty, při kterých se mohou soustředit na studium a zároveň si oddechnout od univerzitních kolejí a ruchu velkoměsta. Cílem je nabídnout alternativu k výkonově nastavenému prostředí univerzit – a připomenout, že vzdělávání by mělo být udržitelné nejen akademicky, ale i lidsky. Pobyty organizují dobrovolníci, kteří na ostrově rok žijí. Projekt je financovaný kodaňskou radnicí a dánskými firmami.

Ubytovací kapacity na umělém ostrově pojmou 20 až 40 studentů najednou, kteří spolu mohou několik dní studovat a sdílet svoje pocity. Zájemci mohou přijet lodí a během pobytu se mají úplně odpojit od okolního světa. „Neruší vás hluk, máte jenom slunce, modré nebe a místo ke studiu. Stres každodenního života není úplně vaše volba, takže nejlepší je se mu vzdálit,“ vysvětlil student Sol Rem Rasmussen.

Odborníci seřadili města na základě 69 ukazatelů, jako jsou míra recyklace, úroveň znečištění ovzduší a množství cyklostezek či ekologicky šetrných hotelových pokojů. Nejlépe si vedla severní Evropa. Na prvních pěti místech skončila tato města:

1. Göteborg (Švédsko)
2. Oslo (Norsko)
3. Kodaň (Dánsko)
4. Helsinky (Finsko)
5. Bergen (Norsko)

Göteborg v žebříčku vítězí pravidelně už od roku 2016. Mimo jiné je držitelem i mnoha dalších ekologických ocenění. Do roku 2030 plánuje být obec klimaticky neutrální. Obnovitelné zdroje využívá 95 procent tamní veřejné dopravy a zhruba 90 procent hotelových pokojů je ekologicky certifikovaných. Ekologii je věnována velká pozornost i na letišti či během pořádání festivalů.

Dánsko povolilo interrupce před padesáti lety, bylo mezi prvními evropskými zeměmi. Před rokem 1973 potřebovaly ženy k potratu souhlas lékaře. Ženám mladším osmnácti let je v současnosti potrat povolen, nutný je zde ale souhlas rodičů. „Potrat může být spojen s mnoha emocemi, pocitem viny a studu. Žádost o souhlas rodičů může být pro (dívky) mladších 18 let ponižující a může mít vážné následky,“ vysvětluje ministryně Bjerreová a dodává, že chtějí dát mladým lidem možnost volby, jestli do této problematiky zapojí své rodiče.

V Česku musí dívce mladší šestnácti let dát k jejímu rozhodnutí souhlas její rodič nebo zákonný zástupce, od 16 do 18 let už souhlas nutný není. Zdravotnické zařízení však pořád může trvat na písemném souhlasu nebo poučení rodičů či zákonného zástupce.

Mince nalezené v pokladu byly opravdu používány jako platidlo, jsou mezi nimi německé a arabské mince. Nejcennější jsou ovšem dvě stříbrné a bohatě stříbrné zdobené kuličky s kousky struktury, které byly nejspíše součástí většího artefaktu, který byl rozdělen na kousky. Vikingové poklad pravděpodobně uloupili při svých nájezdech nějakému biskupovi nebo králi.

Stáří pokladu odhadují badatelé na více než tisíc let, a to podle odhadu stáří nalezených dánských mincí, na kterých byly zobrazeny křesťanské kříže. Datování pomohlo i místo nálezu – poklad byl ukrytý na kukuřičném poli v těsné blízkosti dánské pevnosti Fyrkat, která byla používaná jen krátce kolem roku 980.

Výjimečnost pokladu Vikingy nijak nezajímala, šlo jim jen o hodnotu stříbra. Foto: Nordjyske Museer

Od roku 2000 se populace ježků na venkově ve Velké Británii snížila nejméně o 50 procent, uvádí British Hedgehog Preservation Society. Byly proto zahájeny různé projekty ke sledování stavu volně žijících jedinců. Součástí byl i výzkum v Dánsku, jehož cílem bylo zjistit průměrnou délku života ježků v zemi. Celkem bylo více než 400 dobrovolníky zajištěno 697 vzorků. Následná analýza odhalila, že nejstarší ježek byl starý 16 let. Jedná se o nejstaršího vědecky doloženého evropského ježka, jaký byl kdy nalezen. Navíc se podařilo zjistit, že dva jedinci žili 11 a 13 let. 

Naproti tomu průměrný věk ježků se pohyboval jen kolem dvou let. Vědci zjistili, že 56 procent ježků zahynulo při přecházení silnic, 22 procent zemřelo v rehabilitačním centru a 22 procent zemřelo přirozenou smrtí. 

Svůj podíl na tom nejspíš mají sami Dánové, kteří dávají přednost bezhotovostním platbám. Banky pak nemusejí disponovat penězi ve fyzické podobě a pro lupiče už nejsou atraktivní. Odborový svaz bankovních zaměstnanců uvítal, že bankovní loupeže loni vymizely. „To je zkrátka skvělé. Protože loupeže pokaždé představují naprosto extrémní stres pro dotyčné zaměstnance,“ uvedl mluvčí odborů Steen Lund Olsen.

Jedná se o zásadní pokles: ještě v roce 2000 se v Dánsku odehrálo 221 bankovních loupeží, jak uvedla společnost Finance Denmark. V roce 2021 už byla loupež pouze jedna. Lupiči pak obrátili svou pozornost od kamenných bankovních poboček k bankomatům. Díky zlepšenému sledování a technické ochraně však i jejich počet mezitím klesl na nulu. 

Zdroj: iRozhlas

Dánové večer 13. prosince uspořádali alternativní variantu tradičního průvodu Santa Lucia, kdy se na kajacích projeli potemnělými kanály v Kodani za zpěvu koled. Svá plavidla navíc vyzdobili pohádkovými světly a oblékli se do slavnostního oblečení.

Vánoce na kajacích

Někteří účastníci měli na hlavách čepice s vánoční tematikou, jako dárky nebo andělské hvězdy, jiní si své kajaky ozdobili stromečky, světýlky a miniaturami sobů.

„Je to docela extrémní zážitek, protože je tma, zima a všechno ostatní, ale je to velmi krásná událost,“ okomentovala událsot Gitte Bier Ager, 55letá kajakářka, která si na svůj červený kajak připevnila malý vánoční stromeček.

Zdroj: Euro News

Od roku 2010 klesla produkce klecových vajec v Dánsku z 61 procent na 13. Většina supermarketů již klecová vejce neprodává, oficiální zákaz však chyběl. Klecové chovy v zemi ale nyní obdržely definitivní tečku. Od roku 2023 si vejce zbídačených slepic v Dánsku nekoupíte. „Jsme nadšení, že konečně končí produkce klecových vajec v Dánsku. Znamená to konec hrozných životních podmínek slepic snášejících vejce. Zvyšujeme tím laťku životních podmínek zvířat,“ uvedla generální ředitelka organizace Animal Protection Denmark Britta Riis.

Dánsko tímto krokem následuje Českou republiku. Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o zákazu klecových chovů v naší kotlině už v roce 2020. V roce 2027 nabyde legislativa účinnosti.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Eurogroup for Animals a Facebook Obránci zvířat

Už jste slyšeli o dánském ostrově Bornholm? Ještě ne? Tak se připravte, že o něm ještě mnoho uslyšíte. Možná trochu nenápadný ostrov v Baltském moři se stane budoucností energetiky. U jeho břehů vyroste větrný park, na jeho výstavbě se budou podílet rovným dílem Dánsko a Německo. Ročně by se tam měla vyrobit elektřina až pro čtyři miliony domácností.

Výstavba obrovského větrného parku má trvat až do roku 2030 a stát bude přes 220 miliard korun. Výrobu elektřiny přes větrné elektrárny velmi podporuje také Evropská komise. Jak se elektřina dostane na pevninu? Budou ji s větrným parkem pojit podmořské kabely o délce stovek kilometrů. Až bude hotovo, k projektu se budou moci připojit pobaltské země a také Polsko.

Německo i Dánsko mají se zelenou energetikou velké zkušenosti – v Dánsku obstarají větrné nebo vodní elektrárny až 70 % roční spotřeby. Jejich spolupráce ale sahá ještě dále, chtějí společně rozvíjet výrobu vodíku za pomoci elektřiny ze zmíněných větrných parků. Společně pak také chtějí vybudovat umělý ostrov, který bude sloužit jako transformační stanice větrných parků v okolí.

Zdroj: CzechCrunch, ČTK

Pokusy o výrobu rostlinné alternativy masa mořských živočichů vždy pokulhávaly daleko za náhražkami mléka nebo hovězího masa. Příčiny můžeme hledat v menší poptávce nebo mylném předpokladu, že jsou mořské plody udržitelnější variantou konzumace živočišných produktů. Dalším důvodem je jejich textura, která je měkká, ale zároveň při žvýkání klade odpor, což je poměrně složité replikovat. Aby se přiblížili vláknité struktuře mušlí a korýšů, kvasí kodaňští vědci mořské řasy na podkladu z podhoubí. Díky tomu dosáhnou jak propletené struktury, tak chuti oceánu, kterou se tyto dobroty vyznačují. Navíc jsou mořské řasy nutričně hodnotné.

Ve snaze dosáhnout výsledku, po kterém lidé sáhnou nejen z ekologických a etických, ale také kulinářských důvodů, se vědci spojili se s restaurací Alchemist, která má dvě michelinské hvězdy. Rasmus Munk, šéfkuchař a spolumajitel podniku, uvedl, že chce změnit vnímání nových potravin. „Upřímně řečeno, na trhu jsem momentálně nenašel nic, co bych zařadil na jídelní lístek,“ vysvětluje své motivy pro spolupráci na vývoji rostlinných plodů moře. „My vědci nerozumíme tomu, jak věci udělat chutné, což rozhoduje o tom, zda je lidé budou jíst. Můžeme se toho od sebe hodně naučit. Spolupráce s kuchaři se pomalu objevuje, ale zatím k ní nedošlo v takové míře, jaká by byla potřeba, aby na konci byly opravdu dobré výrobky,“ dodává Dr. Leonie Jahn, mikrobioložka, která projekt vede.

Zdroj: The Guardian

O soli bylo dosud známo, že funguje jako skvělý uchovatel tepla. Díky náhodnému objevu však dánští výzkumníci nyní objevili její další funkci, kterou je uchovávání energie. „Dokážeme nyní skladovat tepelnou energii za méně než polovinu nákladů. To nám umožňuje dostat se do fáze, kdy můžeme být konkurenceschopní bez jakýchkoli dotací,“ uvedl generální ředitel firmy Ask Emil Løvschall-Jensen.

Přestože technologie je zatím ve vývoji, výzkumníci odhadují, že jedno solné skladovací zařízení by mohlo být schopné uchovávat energii bez výrazných ztrát až čtrnáct dní. „Kdybychom naplnili římské Koloseum solí a vytopili ho na sedm set stupňů, mohli bychom na deset hodin zásobit teplem a elektřinou celou Itálii,“ dodal Løvschall-Jensen. Uskladnění jedné kilowatthodiny by pak mohlo vyjít v přepočtu zhruba na 450 korun.

Zdroj: Czechcrunch

Španělsko, zelená oáza v covidové Evropě

Pro únik z prohlubující se koronavirové krize se jeví jako nejvhodnější destinace Španělsko. Země je stále v zelené kategorii, což znamená, že pro návrat z dovolené není třeba podstoupit test. Ti, kteří nejsou očkovaní nebo neprodělali covid-19 v posledních šesti měsících, se mohou nechat otestovat až v Česku do pěti dní po příletu. Pro cestu na dovolenou je třeba si stáhnout a vyplnit aplikaci španělského ministerstva zdravotnictví, které v současné době vyžaduje od Čechů certifikát o vakcinaci, test nebo doklad o prodělání nemoci. Díky vygenerovanému QR kódu pak budou turisté vpuštěni do země.

Rovnou čtyřikrát týdně nabízí Eurowings lety do Barcelony, výkladní skříně architekta Gaudího a základny fenomenálního fotbalového týmu, pro jehož současné výkony je vhodnější zvolit výlet na pláž. Krom monumentální katedrály Sagrada Família od Antoni Gaudího zaujme také jeho rohová vilka Casa Vicens. V itineráři by neměl chybět ani areál bývalé nemocnice Sant Pau, gotická čtvrť nebo loděnice. Mezi největší taháky patří park Güell na svahu hory Turó Carmel. Promenády, sloupořadí i domky s typickými Gaudího mozaikami z glazovaných keramických střepů potěší nejen milovníky stavebnictví 20. století. Na své si v něm přijdou také ti, co rádi posedí ve stínu stromů či se chtějí cítit jako v pohádce.

Další destinací v pevninském Španělsku, je Málaga, kde je stále příjemných 20 stupňů a Eurowings tam létají třikrát týdně. Komu už se nebude chtít do moře, může se schovat do zdejších muzeí. V rodném domě Pabla Picassa je vystaveno více než dvě stě jeho děl, Centro de Arte Contemporáneo nabízí vše, co bylo nakresleno od 50. let do současnosti, Carmen Thyssen pak představí výhradně španělské mistry a muzeum aut uspokojí milovníky motorismu. Ti, kteří se raději toulají městem, si v Málaze přijdou na své. Býčí aréna La Malagueta, romantické uličky, zákoutí, katedrály a náměstí s typickou andaluskou architekturou vyloženě vybízí k návštěvě některého z obchůdků či vinárny v přízemí.

Každou neděli se nabízí možnost uniknout na Kanárské ostrovy. Letadla přistávají na Fuerteventuře i na Tenerife, což v zimním období ocení především nadšenci pěší turistiky, vodních sportů a mimosezónních výletů. Fuerteventura připomíná na mnoha místech Saharu. Při své délce přes 80 kilometrů nabízí zajímavé několikadenní treky středním hřebenem Gran Valle nebo cyklistické výlety okolo písečného pobřeží. Tenerife se přezdívá ostrov věčného jara. Zimní teploty se zde pohybují okolo 20 stupňů, ale nejvyšší vrchol Pico de Teide v těchto měsících nezřídka pokrývá i sníh. Krom výstupu na 3 718 metrů vysokou dřímající sopku láká k výšlapům také zelené pohoří Anaga s malebnou vesničkou Masca.

Předvánoční Kodaň i na otočku

Do severské metropole létají Eurowings z Prahy čtyřikrát týdně. Dánské ministerstvo zahraničí nevyžaduje po očkovaných lidech testy ani izolaci. Pro neočkované platí, že se musí otestovat antigenním nebo PCR testem před odletem nebo nejpozději do 24 hodin po přistání. Výhodou je, že jsou testy zdarma. Tato informace se bude hodit všem při návratu. Jelikož Dánsko patří do seznamu zemí s vysokým rizikem nákazy, je třeba nechat se otestovat před příletem zpět do ČR. Po příjezdu domů platí pro neočkované Čechy povinnost se nechat do 7 dní otestovat PCR metodou a nosit respirátor.

Před Vánoci se budete v Kodani cítit jako v pohádce z dětství. Stromečky a výzdoba jsou doslova na každém kroku a trhy mají příjemnou atmosféru, kterou okoření šálek teplého gløggu, což je svařené víno s rozinkami a mandlemi. Atmosféru lze nasávat okolo kanálu Nyhavn, v zahradách Tivoli nebo na trzích na náměstích Kongens Nytorv či Højbro Plads. V metropoli se nachází několik veřejných kluzišť, kde si můžete za hodinový poplatek půjčit brusle a zbavit se alkoholového opojení pohybovou aktivitou. Příznivci zimních sportů i designu by měli navštívit Copenhill –⁠ budovu třídírny a spalovny odpadů, která se pyšní také umělou sjezdovkou a 85 metrů vysokou lezeckou stěnou. Po chladném dni plném objevování ocení každý turista saunu.

Zdroje: zaletsi.cz, ministerstva zdravotnictví Španělska a Dánska, Ministerstvo zdravotnictví ČR

Ostrov velikosti 120 tisíc metrů čtverečních by se měl nacházet 80 kilometrů od pobřeží Jutského poloostrova. Obrovská větrná elektrárna bude shromažďovat energii ze stovek větrných turbín obklopujících ostrov. Vyprodukovaná energie by mohla pokrýt spotřebu až 10 milionů domácností Dánska i dalších států v okolí Severního moře. Energii chtějí tvůrci v budoucnosti na ostrově i skladovat a přeměňovat na tekuté palivo. To pak podvodními kabely distribuují do okolních zemí pro dopravu či těžký průmysl.

„Je to začátek nové éry udržitelné produkce energie v Dánsku i ve světě. Projekt spojuje ambiciózní klimatické cíle s růstem a vznikem nových ekologických pracovních pozic,“ uvedl dánský ministr pro klima Dan Jørgensen. Dánsko chce do roku 2050 ukončit čerpání fosilních paliv ze Severního moře a stát se tak klimaticky neutrálním státem.

V Dánsku vznikla největší vertikální farma v Evropě, za níž stojí tchajwanská společnost Yes Health Group. Novinka povede k větší soběstačnosti a podpoří lokální produkci. Ročně by měla vyprodukovat až tisíc tun rostlin. Běžně by pro takovou produkci bylo nutné zabrat rozsáhlou zemědělskou plochu. Jedinečnost tohoto projektu spočívá právě v tom, že se celý proces růstu rostlin odehrává v jedné hale, která se rozprostírá na ploše necelých sedmi tisíc metrů čtverečních.

V tamních regálech probíhá proces takzvané hydroponie. Tento způsob pěstování oproti klasickým formám vyžaduje minimální množství vody a není při něm potřeba užívat pesticidy. Semena nejprve klíčí v gelu a po vytvoření kořenového systému rostou ve vodě s přídavkem biohnojiva vyrobeného ze zbytků dříve vypěstovaných rostlin. Rostliny, které rostou přibližně dva až tři týdny, dostanou naprosto vyváženou dávku živin a světla produkovaného více než dvaceti tisíci LED zdroji. Elektřina je proto v případě vertikálních farem jedním z největších nákladů. I z toho důvodu byla tato farma navržena zároveň jako větrná elektrárna. Novinka tedy podporuje i větší udržitelnost.

Za vznikem muzea stojí organizace Happiness Research Institute, která prostřednictvím odborných studií zkoumá, proč jsou některé národy šťastnější než jiné. Své poznatky tamní výzkumníci zužitkovali i při budování jedinečné instituce. Návštěvníci muzea tak zjistí, jak se představy o štěstí v průběhu historie vyvíjely, a jak se liší v jednotlivých částech světa. Značná část expozice je interaktivní – součástí jsou různé psychologické dotazníky nebo sociální experimenty. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.

Do výbavy muzea se zapojili lidé z celého světa, kteří zaslali takzvané artefakty štěstí. Jedná se o věci, které jim dělají radost. Nyní jsou už součástí výstavy. „Ať už jsme Dánové, Mexičané, nebo třeba Číňané, dělají nám často radost úplně stejné věci. Na naší výstavě se o tom můžete přesvědčit,“ doplnil ředitel organizace Happiness Research Institute Meik Wiking.

Tým vědců z univerzity v Kodani nakoupil několik obyčejných bílých ručníků ze stoprocentní bavlny. Odborníci je vyprali ve vodě a následně je nechali uschnout na různých místech. Některé pověsili na balkon na slunce, jiné sice ven, ale do stínu, další uvnitř budovy. Když prádlo uschlo, analyzovali pach pomocí přístrojů. Ukázalo se přitom, že z ručníků usušených na slunci se vonných látek vyloučilo nejvíce.

Vedoucí vědeckého týmu Silvia Pugliese pro americký deník New York Times vysvětlila, proč prádlo sušené na sluníčku pěkně voní: „Když prádlo vystavíte ultrafialovému záření, na molekulární úrovni probíhají reakce, jež vyústí ve vznik aldehydů a ketonů, tedy vonných látek.“ K podobným procesům nejspíš dochází i na jiných venkovních plochách. Podle vědců tento objev souvisí také s tím, proč to ve chvíli, kdy po dešti vyjde slunce, v přírodě příjemně voní.

Podle vědců je další zajímavostí u vůně prádla také to, že vyvolává silné vzpomínky. Jedná se přitom nejčastěji o zážitky z dětství. Experiment probíhal mezi lety 2018 a 2019. Informovala o tom dánská veřejnoprávní televize DR, přičemž výsledky výzkumu uveřejnili v odborném časopise Environmental Chemistry.

Australský architekt Marshall Blecher ve spolupráci s designerským studiem FOKSTROT odhalil plány na nový typ veřejného prostoru v centru hlavního města Dánska, takzvané Kodaňské ostrovy. Jejich cílem bude oživit zapomenuté části starého městského přístavu a rozšířit přitom zeleň dostupnou veřejnosti.

Projekt navázal na dřívější iniciativu CPH-Ø1. Jednalo se o první prototyp ostrova, který vznikl v roce 2018 a vyskytoval se na moři. Byl vyroben ze dřeva, přičemž měřil asi 20 metrů čtverečních. Nové ostrůvky by mu měly být podobné, konstruovat se budou ručně pomocí tradičních technik v loděnicích.

Plošiny se zelení mohou sloužit k nejrůznějším aktivitám jako plavání, saunování či pobyt v kavárně. Mimo to iniciátoři projektu počítají s pěstováním endemických rostlin, stromů a trav, které poskytnou vhodné prostředí pro ptáky a hmyz. Značnou výhodou ostrůvků je pak jejich mobilita. Mohou se různě přesouvat a v zimě být dokonce spojeny do většího celku pro pořádání speciálních akcí a festivalů.

Fælledby, první městská čtvrť s prvky vesnice, bude stát v kodaňské části Vejlands na místě bývalé skládky. Hlavní myšlenkou celého komplexu je propojit její budoucí obyvatele co nejvíce s přírodou. Celých 18 hektarů tak bude patřit místním druhům rostlin a zvířat – louky motýlům a hmyzu, mokřady žábám nebo mlokům. Aktivní role připadne také samotným obyvatelům, a to v utváření místního mikroklimatu, podpoře hnízdění ptáků na balkonech nebo netopýrů na fasádách. Dostupné bude množství stezek a přírodních cest. Kvůli celkovému naturalistickému zaměření čtvrti se počítá s omezením jízdy automobilů i speciálními místy pro jejich zaparkování v podzemních garážích.

Jednotlivé budovy budou doslova vyrobeny z prefabrikovaných dřevěných desek, a to ze dřeva s certifikátem udržitelnosti pocházejícího z různých evropských zemí. Více než zajímavá je samotná koncepce čtvrti. Stavby mají být rozděleny do tří vzájemně propojených uskupení domů různé výšky, tvaru i využití tak, aby evokovaly spojení městského a vesnického stylu, přičemž zaberou plochu přibližně 22 hektarů. Počítá se mimo jiné s budovou školy pro zhruba 1500 dětí. Výstavba čtvrti má začít příští rok.

Žáci ve věku od šesti do šestnácti let nově absolvují jednu hodinu empatie týdně. Jedná se o prostor, kde mezi sebou mohou děti hovořit o svých pocitech a problémech. Cílem je umožnit, aby si studenti se svými blízkými lépe rozuměli a nebáli se promluvit o problémech, které je tíží. Když dítě mluví o tom, co má na srdci, ostatní spolužáci ho poslouchají a spolu s učitelem se snaží pomoct najít řešení.

Děti si tak prohlubují hladinu empatie, navíc při řešení používají kreativitu. Učí se přitom důvěřovat ostatním lidem a otevřít se jim. Kromě toho si uvědomí, že každý člověk čelí strachu a nejrůznějším problémům. Zjišťují však taky, že každá situace má řešení a že v ní nejsou sami. Mimo to si budují sebedůvěru a schopnost zvládat náročné okamžiky.

Podle výzkumů patří Dánové mezi nejšťastnější lidi na světě. Možná je to i tím, že si uvědomují, jak důležitou roli zastávají mezilidské vztahy v životě člověka.

Zdroj: Nadhled.info