Vyšší travní porost skýtá hned několik výhod. Nejen, že méně vysychá, ale mnohem lépe také zadržuje dešťovou vodu a přispívá k lepšímu klimatu ulic. Málokdo je však fanouškem přerostlé trávy, která sahá až ke kolenům a skrývá řadu nástrah, jako jsou třeba klíšťata. Osekat ji doslova naholo však není dobrý nápad.

Ve městech je ideální použít techniku mozaikovitého sečení trávy. V praxi to vypadá tak, že se vyseká jen určitá část trávníku a zbytek zůstane zarostlý. Nesekané pásy poskytují útočiště především bezobratlým živočichům a menším obratlovcům. Přirozený koloběh přírody a druhová rozmanitost tak má mnohem větší šanci na zachování.

Do mozaikovitého sekání se nyní pustili třeba v brněnských Kohoutovicích, kde tuto činnost rovnou pojali kreativně. Místní se tak mohou na sídlištích pokochat různými obrazci v zeleni. Četnost a míru sekání pak snižují i další česká města – podle oficiálních prohlášení například Valašské Klobouky nebo Rožnov pod Radhoštěm.

Chytré stromy jsou založeny na ocelové konstrukci, kterou postupně obrůstají popínavé rostliny. Ty na rozdíl od stromů nepotřebují ke svému životu tolik zeminy a jejich kořenový systém není tak mohutný, aby ohrožoval inženýrské sítě. Novinku vyvinula brněnská firma Asio, která se zaměřuje na hospodaření s vodou. „Cílem není nahrazovat živé stromy, ale umisťovat zeleň i tam, kde to z dispozičních důvodů není možné. Pokud má koruna vyrůst do několika metrů, aby tvořila stín, musí k tomu mít adekvátní prostor i pod zemí, což často nelze,“ vysvětlil obchodní ředitel společnosti Ondřej Prax.

Kromě oživení města a rozšíření zeleně mohou chytré stromy posloužit i k dalším účelům. Na kovové konstrukce lze namontovat fotovoltaické panely pro nabíjení, zvlhčovače vzduchu nebo třeba lampy, které mohou nahradit klasické pouliční osvětlení.

Společnost zatím představila dva modely stromů. Jeden z nich měří zhruba pět metrů a je vhodný spíše do ulic, protože pod ním může bez problémů projet i nákladní auto. Druhý typ je rozměrově o jeden a čtvrt metru nižší a hodí se spíše na náměstí a jiné plochy určené pro pěší. Cenově se chytré stromy pohybují okolo 100 až 250 tisíc korun, podle Praxe je to však investice srovnatelná s výsadbou stromů v problémových uzlech.

Zdroj: ekolist.cz

Sdílení auta je ideální variantou pro lidi, kteří vozem nepotřebují cestovat moc často, jeho koupě se jim nevyplatí nebo zkrátka auto vlastnit nechtějí. Možnost sdílení oceňují také firmy, které čas od času potřebují využít vůz navíc. Nezanedbatelný je také ekologický efekt. Ze společného výzkumu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Dopravní fakulty ČVUT vyplynulo, že jedno sdílené auto nahradí 15 až 17 soukromých vozů. Carsharing Autonapůl navíc své uživatele motivuje, aby kombinovali cestování autem a veřejnou dopravou – zákazníkům Českých drah nabízí slevy.

Největší zájem o sdílení vozů projevují lidé z velkých měst. V Praze a Brně mají k dispozici přes šedesát automobilů. Fanoušci sdílené ekonomiky si ale přijdou na své i v Plzni, Liberci a dalších krajských městech. Ve všech lokalitách se nyní provozovatelé intenzivně připravují na letní vytížení. „Hlavní sezóna nás teprve čeká a podle dosavadních rezervací na červenec a srpen odhadujeme, že prázdniny budou také silnější než v předpandemických časech. Na zvýšenou poptávku reagujeme také posílením flotily,“ říká ředitel družstva Autonapůl Michal Šimoník.

Zatímco například v Německu už jsou městské holubníky běžným řešením přemnožení ptáků, v Česku je tento přístup novinkou. Průkopníkem se stala městská část Praha 3, jejíž zastupitelé se rozhodli vybudovat první obecní holubník na jižním svahu Vítkova. Finální podobu holubníku určí vítěz soutěže Umění pro město. Zájemci mohou své návrhy přihlašovat do 8. července.

Výhoda holubníku spočívá v tom, že se ptáci drží v jeho blízkosti. Dostávají tam potravu a nemají tak potřebu okupovat nežádoucí místa, jako jsou památky či okenní parapety. Podle spolku Obecní holubník je navíc taková budka pro městské holuby přirozeným prostředím, na které si rychle zvyknou. Redukce populace ptáků se pak provádí odběrem vajec a jejich nahrazením za umělá.

Zdroje: Ekolist.cz, Obecní holubník

Sdělit svůj názor mohou v pocitové mapě všichni, kteří v Praze žijí, pracují či jinak tráví čas. V nabídce si vyberou jednu nebo více městských částí, ve kterých se nejčastěji vyskytují, a následně odpoví na dané otázky. „Práce s mapou je intuitivní. Občané jednoduše ‚špendlíkem‘ označí místo, na které je příslušný dotaz směrován, například zde rádi tráví volný čas, necítí se bezpečně, je zde zanedbané místo a podobně,“ vysvětlil pražský zastupitel Adam Zábranský.

Hlavním cílem iniciativy je získání zpětné vazby. Data pak město i jeho části použijí při přípravě rozvojových plánů, které zahrnují například rekonstrukce, revitalizace a další úpravy. „Interaktivní pocitové mapy představují zajímavou příležitost, jak se můžou občané zamyslet nad prostorem, kde žijí, a vyjádřit se k jeho podobě. Je to jeden z prostředků participativního plánování ve městě a představuje další krok směrem k většímu zapojení obyvatel do úprav jejich bezprostředního okolí, což je naší dlouhodobou prioritou,“ dodal pražský primátor Zdeněk Hřib.

Akce probíhá od 30. dubna do 3. května v Praze, Brně a Uherském Hradišti. Zájemci si pro zapojení do soutěže musí stáhnout aplikaci iNaturalist a zaregistrovat se do ní. Následně sdílí fotografie druhů, které ve zmíněných městech spatří. Kolik záznamů lidé za jednotlivá města zaslali, oznámí organizátoři soutěže o týden později na webu citynaturechallenge.org.

Soutěžit bude letos 430 měst a regionů z celého světa. Česká republika se akce poprvé zúčastnila v roce 2018. Projekt vznikl jen o dva roku dříve, v roce 2016 ve Spojených státech amerických. V prvním ročníku se utkalo San Francisco s Los Angeles. Následující rok se už akce rozšířila do dalších amerických měst. Přidáte se tentokrát i vy?

Nejlépe hodnocený instagramový učet měla mezi českými městy s více než deseti tisíci obyvateli Kadaň. Město používá výrazné a elegantní logo, publikuje své vlastní memy a podle porotců je účet @discover_kadan ve všech směrech maximálně profesionální. Hned na druhém místě se umístil profil hlavního města Prahy, @cityofprague, který má více než padesát tisíc sledujících. Žebříček uzavírá na desátém místě město Jihlava.

Soutěž pod záštitou Ministerstva životního prostředí České republiky pořádá již druhým rokem spolek Kvalikom, jehož cílem je zlepšovat způsob, jakým instituce komunikují s veřejností. Hodnocení je pak podle porotců založené nejen na kvalitě fotografií, ale i celkovém přístupu ke komunikaci, který zahrnuje například interakci se sledujícími uživateli, frekvenci příspěvků nebo kreativně zpracovaná krátká videa zvaná stories.

Cílem je především zabránit ničení umělecky hodnotných domů, které kvůli úřednické chybě přišly o památkovou ochranu. Jedná se o přibližně 1400 památek na jihu Moravy, zejména v Brně. Jeden dávný byrokratický přešlap totiž nyní soukromým majitelům umožnil přestavět nebo rovnou zbořit řadu domů, na které se od letoška přestala ochrana vztahovat. „Do těchto poměrně fatálních stavů chceme vstupovat například i tím, aby se lidem smysl památkové ochrany dobře vysvětloval, protože kolem toho panují různé dezinformace a fámy. A vůbec popularizovat a edukovat veřejnost,“ dodal pro iRozhlas jeden ze zakladatelů Michal Doležel, který je etnologem i nadšencem do historie a architektury Brna.

Brněnský spolek ještě nemá oficiální název. Inspiroval se Klubem za starou Prahu nebo iniciativou Za krásnou Olomouc. Chtějí být vidět i slyšet, účastnit se diskuzí o podobě města, ale taky využít svých kontaktů a informací, aby vstupovali do stavebních řízení a zastupovali v nich názor odborné veřejnosti.