Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Starý cestopis objevený po více než tisíci letech byl přeložený do češtiny

Křest knihy proběhl na konci minulého roku. Foto: Jan Malý / Nakladatelství Academia

Kniha Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům: 921–922 se dočkala svého překladu. Ujal se jej Ondřej Beránek z Orientálního ústavu Akademie věd ČR a na konci minulého roku pak cestopis vydalo nakladatelství Academia v edici Orient. Původní rukopis arabského diplomata Ibn Fadlána se ztratil, jeho opis se však našel v roce 1923 v íránské knihovně v Mašhadu.

Diplomat Ibn Fadlán působil v Bagdádu na dvoře abbásovského chalífy. Ten jej v roce 921 vyslal na diplomatickou misi do království vožských Bulharů. To se nacházelo na soutoku řek Volhy a Kamy, což je v nynější době část Ruska. Fadlánova cesta vedla mimo jiné i po hedvábné stezce a trvala zhruba jeden rok. Mezitím zapisoval vše – kromě přírody a počasí popsal i tamní domorodce.

Některá zásadní díla tohoto žánru už do češtiny přeložena byla, například od jednoho z nejznámějších cestovatelů arabského středověku Ibn Battúty. Cestopis Ibn Fadlána ale zatím přeložený nebyl a já jsem měl pocit, že v českém kánonu překladů arabského písemnictví, v němž máme velmi dlouhou tradici, rozhodně chyběl,“ popisuje Ondřej Beránek.

Obálka knihy. Foto: Nakladatelství Academia

Kniha má bezmála 200 stran, samotný překlad však zabírá menší polovinu. Ve zbylé části popisuje Beránek dobový i jazykový kontext cestopisu. Na celé trase diplomata se v dnešní době nachází Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán a Rusko. Mezi národy, které na daném území žily, patří například Oghuzové, Baškirové nebo Pečeněhové.

Plán pro první část cesty Ibn Fadlana. Foto: Wikimedia Commons

Související články

Zaručeně zlepší den

Pod povrchem Měsíce se skrývá další překvapení

První zoo na světě! Zoo Praha rozmnožila ketupu Pelovu

Od nano k eko. Fatma Yalcinkaya a její výzkum

„Kdybych to vzdal, nadosmrti bych toho litoval,” říká dobrodruh Šimon Brázda o své 5 000 kilometrů dlouhé pouti napříč USA

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Co by můj syn měl vědět o světě? Kniha oblíbeného autora neporadí, ale pobaví

Inspirace z knihovny: Co by můj syn měl vědět o světě? Kniha oblíbeného autora neporadí, ale pobaví

Jak funguje svět? Na co si v něm dát pozor? Co v životě hledat a před čím se naopak skrýt…