Kniha Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům: 921–922 se dočkala svého překladu. Ujal se jej Ondřej Beránek z Orientálního ústavu Akademie věd ČR a na konci minulého roku pak cestopis vydalo nakladatelství Academia v edici Orient. Původní rukopis arabského diplomata Ibn Fadlána se ztratil, jeho opis se však našel v roce 1923 v íránské knihovně v Mašhadu.
Diplomat Ibn Fadlán působil v Bagdádu na dvoře abbásovského chalífy. Ten jej v roce 921 vyslal na diplomatickou misi do království vožských Bulharů. To se nacházelo na soutoku řek Volhy a Kamy, což je v nynější době část Ruska. Fadlánova cesta vedla mimo jiné i po hedvábné stezce a trvala zhruba jeden rok. Mezitím zapisoval vše – kromě přírody a počasí popsal i tamní domorodce.
„Některá zásadní díla tohoto žánru už do češtiny přeložena byla, například od jednoho z nejznámějších cestovatelů arabského středověku Ibn Battúty. Cestopis Ibn Fadlána ale zatím přeložený nebyl a já jsem měl pocit, že v českém kánonu překladů arabského písemnictví, v němž máme velmi dlouhou tradici, rozhodně chyběl,“ popisuje Ondřej Beránek.
Kniha má bezmála 200 stran, samotný překlad však zabírá menší polovinu. Ve zbylé části popisuje Beránek dobový i jazykový kontext cestopisu. Na celé trase diplomata se v dnešní době nachází Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán a Rusko. Mezi národy, které na daném území žily, patří například Oghuzové, Baškirové nebo Pečeněhové.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Co by můj syn měl vědět o světě? Kniha oblíbeného autora neporadí, ale pobaví
Jak funguje svět? Na co si v něm dát pozor? Co v životě hledat a před čím se naopak skrýt…