Kniha Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům: 921–922 se dočkala svého překladu. Ujal se jej Ondřej Beránek z Orientálního ústavu Akademie věd ČR a na konci minulého roku pak cestopis vydalo nakladatelství Academia v edici Orient. Původní rukopis arabského diplomata Ibn Fadlána se ztratil, jeho opis se však našel v roce 1923 v íránské knihovně v Mašhadu.
Diplomat Ibn Fadlán působil v Bagdádu na dvoře abbásovského chalífy. Ten jej v roce 921 vyslal na diplomatickou misi do království vožských Bulharů. To se nacházelo na soutoku řek Volhy a Kamy, což je v nynější době část Ruska. Fadlánova cesta vedla mimo jiné i po hedvábné stezce a trvala zhruba jeden rok. Mezitím zapisoval vše – kromě přírody a počasí popsal i tamní domorodce.
„Některá zásadní díla tohoto žánru už do češtiny přeložena byla, například od jednoho z nejznámějších cestovatelů arabského středověku Ibn Battúty. Cestopis Ibn Fadlána ale zatím přeložený nebyl a já jsem měl pocit, že v českém kánonu překladů arabského písemnictví, v němž máme velmi dlouhou tradici, rozhodně chyběl,“ popisuje Ondřej Beránek.

Kniha má bezmála 200 stran, samotný překlad však zabírá menší polovinu. Ve zbylé části popisuje Beránek dobový i jazykový kontext cestopisu. Na celé trase diplomata se v dnešní době nachází Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán a Rusko. Mezi národy, které na daném území žily, patří například Oghuzové, Baškirové nebo Pečeněhové.

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Nikdy není pozdě změnit svůj život. Stačí jen Jíst, meditovat, milovat
Co s životem, když se zbortí všechny naše dosavadní jistoty? Utápět se v sebelítosti,…