Inovativní metoda fosilního datování vyvinutá profesorem Darrylem Grangerem odhalila, že u jeskyní Sterkfontein bylo nalezeno mnoho fosilních pozůstatků raných lidských předků. A tyto fosilie jsou starší, než se původně očekávalo, uvádí server Interesting Engineering.
Dle nedávno zveřejněné studie použil tým vědců k analýze kostí v jeskyních Sterkfontein, které jsou součástí významného naleziště fosilií v severní Jižní Africe známého jako „Kolébka lidstva“, vesmírné částice. Tyto nálezy posunuly datování některých z fosilií o více než milion let zpět. Na základě toho by byly nově nalezené fosilie starší než Dinkinesh neboli Lucy, světově nejslavnější objevená fosilie rodu Australopithecus.
V roce 1924 profesor Raymond Dart zkoumal malé fosilie z afrického Taungu, ve kterých nalezl jednoho z našich předků – vyhynulého hominina blízce příbuzného lidem, kterého nazval Australopithecus africanus.
Od té doby byly v „Kolébce lidstva“, která je součástí UNESCO, odkryty tisíce fosilií, včetně fosilií hominidů. Jeskyně Sterkfontein se proslavila objevem prvního dospělého Australopitheka, starověkého hominina. Byly v ní mimo jiné nalezeny stovky fosilií Australopitheca včetně známé Mrs. Ples a téměř kompletní kostry známé jako Little Foot.
V jeskyni Sterkfontein bylo objeveno více fosilií Australopitheca než kdekoli jinde na světě, ale je daleko složitější získat konkrétní období, ze kterého pochází. Nicméně současný objev profesora Darryla Grangerema a jeho týmu ukazuje, že nové fosilie jsou výrazně starší než ty doposud objevené.
V současné existuje několik způsobů, jak datovat jeskynní sedimenty. Ve východní Africe, kde bylo nalezeno mnoho fosilií homininů, leží sopka Great Rift Valley, v jejíž blízkosti se ukládají vrstvy popela. Vědci používají tyto vrstvy k odhadu stáří fosilie. V jeskyních v Jižní Africe nemají výzkumníci pro odhadování stáří fosilií příliš mnoho možností pro odhadování stáří fosilií. Obvykle používají jiné zvířecí fosilie nalezené kolem kostí k odhadu jejich stáří nebo se orientují podle kalcitového kamene uloženého v jeskyni.
Granger a tým použili metodu měření hromadění jeskynních sedimentů, aby určili jejich stáří, od něhož se odvíjí i stáří fosilie. Tým také vytvořil podrobné mapy jeskynních ložisek a odhalil, jak se při vykopávkách ve 30. a 40. letech 20. století promíchaly zvířecí fosilie různého stáří, což vedlo k zmatkům týkajících se stáří jednotlivých vykopávek.
Tato metoda určování stáří fosilií umožňuje přesněji pochopit krajinu dané doby. Mohla by odpovědět na několik složitých a naléhavých otázek – vývoj lidí na konkrétním místě, jejich začlenění do ekosystému, kdo jsou a byli jejich nejbližší příbuzní. Předatování fosilií ve Sterkfonteinu zpět do jejich správného věku je významným krokem ke složení celého obrazu.
Zdroj: Interesting Engineering
Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková
Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.
Inspirace z knihovny: Co by můj syn měl vědět o světě? Kniha oblíbeného autora neporadí, ale pobaví
Jak funguje svět? Na co si v něm dát pozor? Co v životě hledat a před čím se naopak skrýt…