Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Soud rozhodl. Sexistická reklama nemá ve veřejném prostoru co dělat

Ilustrační foto: Freepik

Fotografie nahých žen nemají sloužit k propagaci pokladačů podlahových krytin, k prodeji vrtaček nebo službám zastavárny. Pocit mnoha každodenních konzumentů reklamy byl úředně stvrzen. Reklama totiž nejen, že odráží realitu, ale také ji vytváří a formuje. Nevhodné zobrazování ženských těl podporuje vnímání žen coby méně hodnotných, stejně jako diskriminaci na základě pohlaví nebo banalizaci genderově podmíněného násilí, což je podle rozhodnutí soudu společensky nežádoucí.

Vše začalo letákem brněnské zastavárny, který propagoval její služby prostřednictvím fotografie ženy oblečené pouze do kalhotek. Reklama byla krajským úřadem posouzena jako sexistická a firma dostala pokutu. S postihem ale nesouhlasila a začalo dohadování s úřady. Proti sexismu se však postupně vymezilo ministerstvo průmyslu a obchodu, krajský soud a nakonec i Nejvyšší správní soud, proti jehož rozhodnutí se nelze odvolat. Na svém oficiální twitterovém profilu soud uvedl, že „reklama, která využívá fotografie nahé ženy pouze k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží, a tím staví ženu do pozice sexuálního objektu, představuje diskriminaci žen na základě pohlaví, snižuje jejich lidskou důstojnost a je v rozporu s dobrými mravy.“

Rozhodnutí soudu je podle odborníků krokem k větší genderové rovnosti. Ilustrační foto: Pexels

Rozpor s dobrými mravy spočívá především v tom, že nahá žena nesouvisí s nabízeným produktem a jako osoba je tím pádem redukována jen na sexuální objekt, což podle soudu snižuje lidskou důstojnost. Lenka Vochocová z Katedry mediálních studií Univerzity Karlovy podotýká, že rozsudek společnosti naznačuje, že se logika „sex prodává“ nevyplácí. „Kromě toho výzkumy ukazují, že vlastně vůbec nemusí být založena na faktech, že tahle strategie u spotřebitelů už úplně nefunguje,“ dodává.

V rozhodování soudu hrál důležitou roli význam reklamy ve společnosti. Ta má totiž kromě propagace produktu také kulturní funkci, kterou ovlivňuje pohled svých adresátů na svět a vztahy mezi lidmi. Jejich zobrazením je legitimizuje a představuje je jako normu. „Objektivizace žen, jejich reprezentace jako pouhých těl používaných k prodeji zboží a k upoutání pozornosti silně souvisí s obecnějším přístupem k ženám v naší kultuře. Mimo jiné ukazuje jak mužům (či chlapcům), tak ženám (nebo dívkám) samotným, že ženy nejsou v pravém smyslu subjekty, ale spíše objekty, nástroji k dosahování určitých cílů, které můžeme za tímhle účelem prostě ‚použít‘,“ vysvětluje Vochocová, proč tento typ reklamy do veřejného prostoru nepatří.

Související články

Zaručeně zlepší den

Nový korpus české poezie je neobsáhlejší na světě

Máte doma talentované dítě? Přihlaste ho do nového ročníku Zlatého oříšku

Úspora energií? Omezte „upíří sílu“ vašich spotřebičů

Vydejte se do kina. Chystá se festival německy mluvených filmů Das Filmfest

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny. Papírová spižírna přehledně poradí, jak neplýtvat

Inspirace z knihovny. Papírová spižírna přehledně poradí, jak neplýtvat

Víte, jak správně skladovat konkrétní potraviny? Jak zužitkovat suroviny do posledního kousku? Nebo…