Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Saturnův měsíc Titan je velmi podobný Zemi. Teď už víme proč

Ilustrační foto: Pixabay

Saturnův měsíc Titan má některé překvapivé podobnosti s naší planetou. Stejně jako Země má řeky, jezera, moře a dešťové bouře, i když se skládají spíše z kapalného metanu než z vody.

Nová studie vědců ze Stanfordské univerzity se zaměřila na zkoumání záhad Saturnova Měsíce. Po celá léta vědci nebyli schopni vysvětlit, jak se tyto pozemské krajiny, které čítají například písečné duny „vyrobené“ z uhlovodíků, na povrchu Titanu objevily. Předpokládá se, že sedimenty Měsíce se skládají z pevných organických sloučenin, které jsou křehčí než sedimenty na bázi křemičitanů nalezené na Zemi. To znamená, že by správně na povrchu Saturnova Měsíce neměly být schopny vytvářet tak rozmanité struktury. Nicméně realita je jiná.

Povrch skoro jako na Zemi

Tým stanfordských výzkumníků studoval typ sedimentů uhličitanu vápenatého zvaný ooidy, který se nachází na Zemi, a to ve snaze lépe porozumět tomu, jak je povrch Titanu tak podobný tomu zemskému. Zjistili, že je to pravděpodobně způsobeno větrem, sezónními změnami a spékáním (proces formování pevné hmoty materiálu působením tepla a tlaku, aniž by se tento materiál roztavil). Ooidy se typicky vyskytují na Zemi v tropických vodách, kde se tvoří v jemných zrnech. Udržují si stálou velikost díky tomu, že přinášejí materiál prostřednictvím chemického srážení současně s erozí v moři. Stanfordští vědci se domnívají, že podobný proces probíhá i na Titanu.

Ilustrační foto: Pixabay

Titan a důležitost cyklů

Tým, který publikoval svá zjištění v Geophysical Research Letters, také analyzoval data z Titanu zaznamenaná během mise Cassini. Ze zjištěných informací vyvodili, že větry byly častější kolem měsíčního rovníku. Tím byly vytvořeny vhodné podmínky potřebné pro vznik dun. Na jiných částech Titanu umožnily menší větry vzniknout sedimentární hornině, která pak erodovala na jemnější sedimenty.

Vědci se také domnívají, že klíčovou roli hraje sezónní cyklus kapalinového přenosu na Titanu. „Ukazuje se, že na Titanu, stejně jako na Zemi a Marsu, máme aktivní sedimentační cyklus, který může vysvětlit šířkové rozložení krajiny prostřednictvím epizodického obrušování a spékání řízeného ročními obdobími na Titanu,“ řekl vedoucí výzkumu Mathieu Lapôtre.

Dodal, že považuje za fascinující přemýšlet o tom, že na vzdáleném Titanu jsou věci tak odlišné, a přitom tak podobné těm na naší planetě Zemi.

Zdroj: Interesting Engineering

Související články

Zaručeně zlepší den

Vzniká centrum pro kontakt s mimozemšťany

Zapomenout na bývalého partnera jednou provždy? Pomůže pilulka

Oslaďte si život. Jak prospívá med lidskému zdraví?

Nechte se očarovat – brouk, který vypadá jako orchidej

Inspirativní rozhovor

Národní obrození si zaslouží u studentů více pozornosti, říká Karolína „Zoe“ Meixnerová o svém projektu Literární hysterie

Národní obrození si zaslouží u studentů více pozornosti, říká Karolína „Zoe“ Meixnerová o svém projektu Literární hysterie

Přečtěte si rozhovor s Karolínou Meixnerovou, autorkou knihy Průvodce literární hysterií 19. století a také vtipných videí o spisovatelích z téže doby. Proč se zaměřila na toto období? A jak vypadají její besedy? To vše se dozvíte.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Vzdát můžeš zítra. Richard Štěpánek ve své knize povzbuzuje k životu

Inspirace z knihovny: Vzdát můžeš zítra. Richard Štěpánek ve své knize povzbuzuje k životu

Vždycky je pro co žít. Touto větou by se dal shrnout obsah knihy Vzdát můžeš zítra, kterou napsal…