První atlas lidské kůže přináší „molekulární recept“ na tvorbu kůže a hojení jizev

Poprvé v historii se vědcům podařilo zmapovat složitý vývoj lidské kůže v prenatálním stadiu. Tento průlomový výzkum, vedený týmy z Wellcome Sanger Institute a Newcastle University, odhaluje, jak se lidská kůže tvoří, jak vznikají vlasové folikuly a co se přesně děje při některých kožních onemocněních, píše Interesting Engineering.

Profesor Muzlifah Haniffa, spolueditor studie, zdůraznil význam výzkumu: „Náš atlas prenatální lidské kůže a model organoidu poskytují vědecké komunitě nové nástroje pro studium vrozených kožních chorob a možnosti regenerativní medicíny.“

Organoid: Mini verze lidské kůže

Jedním z klíčových úspěchů studie bylo vytvoření funkční miniaturizované verze lidské kůže v laboratoři, tzv. organoidu, který dokonce dokáže produkovat vlasy.

Organoid umožnil vědcům studovat důležité procesy, jako je formování krevních cév (vaskularizace) a hojení kůže bez jizev. Klíčovou roli v těchto procesech hrají imunitní buňky nazývané makrofágy. Tento objev by mohl zásadně ovlivnit postupy při léčbě ran a regeneraci kůže po operacích.

Významná role kmenových buněk

Výzkum se zaměřil na vývoj prenatální kůže, která vzniká v sterilním prostředí dělohy a má jedinečnou schopnost regenerovat se bez jizev.

Pomocí genomických technik, jako je sekvenování jednotlivých buněk a prostorová transkriptomika, vědci identifikovali genetické a buněčné procesy, které umožňují tvorbu kůže a vlasových folikulů.

Studie rovněž využila kmenové buňky k vytvoření organoidů podobných prenatální kůži. Tyto organoidy se ukázaly být ideálním modelem pro zkoumání vrozených kožních chorob, jako je puchýřnatá či šupinatá kůže.

Ilustrační foto: Pexels

„Molekulární recept“ pro regenerativní medicínu

Vědci objevili molekulární mechanismy, které mohou vést k revolučním pokrokům v regenerativní medicíně. Jejich „molekulární recept“ na tvorbu kůže by mohl být využit k vývoji nových kožních transplantátů pro pacienty s popáleninami nebo ztrátou vlasů v důsledku úrazu či nemoci.

Studie rovněž ukázala, že genetické markery spojené s kožními chorobami jsou přítomné už v prenatálním stadiu, což otevírá cestu k cílené léčbě těchto onemocnění.

Hojení bez jizev: Klinické aplikace

Výzkumný tým zjistil, že imunitní buňky, konkrétně makrofágy, mají zásadní roli při hojení kůže bez jizev. Tento objev by mohl přinést nové metody, jak zabránit tvorbě jizev po operacích.

Dr. Hudaa Gopee, spoluautorka studie, vysvětlila: „Naše organoidy ukázaly, že makrofágy podporují růst krevních cév a přispívají k hojení bez jizev. Tyto poznatky mohou zlepšit další modely organoidů a informovat klinické postupy.“

Závěr a význam studie

První atlas lidské kůže před narozením poskytuje vědcům neocenitelné nástroje pro výzkum kožních onemocnění a regenerativní medicíny. Tento průlomový objev, publikovaný v prestižním časopise Nature, může vést k významnému pokroku v léčbě pacientů s kožními problémy, včetně popálenin, jizev nebo ztráty vlasů.