Ke změně mnohdy stačí málo. Schodům v Nuslích stačilo, aby se nedaleko nich přistěhoval Šimon Fiala a aby mu při cestě kolem vadilo množství kupících se odpadků.
„Jednou jsem vzal rukavice a schody a okolí jsem uklidil. Fotku z úklidu jsem dal na Facebook a nestíhal se divit, jaký to mělo ohlas mezi mými přáteli,“ vzpomíná Fiala. Vzápětí ho napadlo, že by mohl založit komunitu lidí, kteří mají toto místo rádi nebo bydlí nedaleko. A tak před rokem vznikli Přátelé nuselských schodů.
Co je vlastně na Nuselských schodech tak výjimečného? „Tunely z hlavního nádraží, dávná viniční kaple, unikátní roubenka i historické schody samotné – a nakonec i v centru města vzácná zeleň – dělají z tohoto vinohradského zákoutí opravdu neobyčejné místo,“ domnívá se Fiala. Dříve šlo o důležitou spojnici Vinohrad s nádražím, po níž se procházely dámy s paraplíčky. Nyní místo možná na první pohled ztratilo svůj lesk, rozhodně ale ne svou duši.
Díky práci iniciativy se navíc schodům vrací i onen lesk. Dobrovolníci zde za poslední rok uspořádali šest velkých úklidů. Vedle nich se tu konal také komunitní piknik či výstavba místní zahrádky. Nyní se nadšenci chystají poprvé Zažít město jinak v rámci celorepublikové akce. To vše z vlastních financí a s podporou místních podniků.
Záměr všech těchto kroků je jasný. „Chceme oživit Nuselské schody, podpořit místní kulturní a komunitní život, přitáhnout k lokalitě pozornost veřejnosti i radnice a upozornit lidi na to, jak příjemné místo pro trávení volného času by to mohlo jen s trochou řádné péče být,“ uzavírá Fiala.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Moje milá smrti pomáhá přijmout ztrátu blízkého a najít sílu žít
Spousta lidí se jí bojí, protože se s ní všichni bez výjimky alespoň jednou v životě setkáme. Co je…