Pomlázka, kraslice nebo beránek – víte, kde mají původ velikonoční zvyky?

Oslava příchodu jara, náboženský svátek nebo příležitost strávit pár dní s rodinou. Pro každého znamenají Velikonoce něco jiného. Ať už člověk slaví jakýmkoliv způsobem, jsou tyto jarní svátky neodmyslitelně spjaty s mnohými tradicemi. Přemýšleli jste někdy nad tím, kde mají svůj původ?

Velikonoce jsou sice primárně nejvýznamnějším křesťanským svátkem, mnohé tradice však dodržují i nevěřící. Mnoho velikonočních zvyků je spjato s různými symboly a pátrání po jejich původu nás zavede velmi daleko do minulosti. Ne vždy je proto jasné, jak přesně se tyto tradice utvářely.    

Kde se vzala pomlázka?

Klasická česká pomlázka nemá ve světě obdoby. Až na Slovensko a některé části Polska jde o jedinečnou tradici, od které se však dnes odvrací i část Čechů. Rok co rok muži upletou pomlázku z vrbových proutků, aby pak na Velikonoční pondělí vyšlehali ženy a vykoledovali si odměnu v podobě barveného vejce. Jak tato originální tradice vznikla?

Pomlázka určitě není žádnou novinkou. První zmínky o ní pocházejí ze 14. století, kdy byly Velikonoce především oslavou přicházejícího jara. Právě s jarem, obdobím plodnosti, nejspíš souvisí i důvod, proč chlapci šlehají dívky. Některé pověsti říkají, že dívky jsou vyšlehány, aby zůstaly zdravé a plodné po celý rok. Napovědět nám může i samotné slovo pomlázka – od slova omlazení.

Zatímco dnes je běžné, že pomlázka je výhradně mužskou výsadou, v dřívějších dobách to nebylo tak jednoznačné – a buď se ženy a muži mrskali navzájem, nebo dokonce ženy šlehaly pomlázkou muže na Velikonoční pondělí odpoledne nebo následující den.

Proč barvíme vajíčka?

Barvení vajec či zdobení kraslic je další z tradičních velikonočních zvyků. Kraslice jsou vyfouknutá vajíčka zdobená nejrůznějšími výtvarnými technikami. Jsou symbolem plodnosti a znovuzrození, přičemž tuto symboliku mají vejce už od pradávna.

Pokud bychom chtěli vystopovat původ této kreativní tradice, museli bychom se v čase přesunout až do starověkého Egypta či Persie. Na svátky jara se zde totiž barvily vejce na červeno. A právě červená má v této tradici velký význam. Od názvu této barvy je odvozeno samotné slovo kraslice, červenou také přijali křesťané jako krev Krista a kraslice této barvy schovávaly dříve dívky pro svého vyvoleného.

Dříve se však barvila vejce plná, nikoliv vyfouknutá, jak je to často v dnešní době. Naopak prázdná vejce byla považována za symbol smrti, proto nacházely své místo především při zdobení Morany – figury smrtky.

Proč pečeme zrovna beránka?

Ačkoliv se od některých tradic mnoho lidí dnes odvrací, velikonoční beránek se stále objevuje na stolech spousty rodin. Kde se toto sladké velikonoční pečivo vzalo? A proč zrovna beránek?

Odpověď můžeme tentokrát najít v náboženských symbolech. Beránek symbolizuje skopové maso, které se často konzumovalo po skončení velikonočního půstu – je totiž v Bibli uvedené jako obřadní pokrm podávaný před odchodem Židů z Egypta. I když už dnes skopové moc nejíme, sladký velikonoční beránek nám zůstal.

Kde má původ symbol velikonočního zajíčka?

Jedním ze symbolů Velikonočních svátků je zajíček. V různých částech světa se traduje, že nosí vajíčka a sladkosti. Velikonoční zajíček k nám připutoval od německých sousedů. S Velikonocemi je spojován proto, že v tento jarní čas se zajíci stahovali k lidskému obydlí, aby měli dostatek potravy. Plaší zajíčci pak podle pověsti tajně roznášejí malovaná vejce.

Zajíc v křesťanství symbolizuje věčný život, protože dříve lidé věřili, že zajíci nespí. V Bibli zase odkazuje ke všemu chudému, skromnému a pokornému. Často se zobrazoval u nohou Panny Marie jako symbol čistoty.

Původ velikonočního zajíce však může sahat až před křesťanskou tradici – byl údajně zasvěcen germánské bohyni Ostaře, ze které vychází i slovo Easter či Ostern, anglický a německý výraz pro Velikonoce.

Autorský článek Anety Šmejcové