Pacienti s maligním lymfomem se dočkají přesnějších prognóz

Difuzní velkobuněčný lymfom je v tuzemsku nejčastějším druhem nádorového onemocnění mízních uzlin (maligního lymfomu). Lékaři si nyní budou moci rychleji a mnohem přesněji než doposud na online kalkulačce spočítat, jakou prognózu má před sebou jejich pacient.

Přesnější prognózy umožní nový klasifikační systém neboli skóre, které vzniklo ze spolupráce hematologů a matematiků z Univerzity Palackého v Olomouci. Tento systém vychází z doposud nejkomplexnější analýzy údajů o pacientech se zmíněnou diagnózou.

Systém nyní pacienty rozdělí do tří skupin podle toho, jak velké riziko úmrtí jim hrozí.

„Tato informace umožňuje lékaři lépe se rozhodnout, jak stanovit či upravit léčbu, pokud to stav nemocného dovoluje. Je to ale zpráva i pro pacienta, který by měl být poučen,“ sdělil Vít Procházka z hemato-onkologické kliniky olomoucké lékařské fakulty a fakultní nemocnice. Díky přesnější prognóze bude snazší zvolit správný léčebný postup. Na základě včasné léčby se pak zvýší šance nemocných na uzdravení.

Difuzní velkobuněčný lymfom postihuje nejčastěji osoby starší 60 let, právě pro ně bude prognóza přesnější. Dosavadní kvalifikační systém pro ně nebyl ideální. „Základními faktory pro výpočet skóre je věk pacienta, objem nádoru i celková tělesná kondice. Když máte k dispozici dostatek kvalitních dat, zjistíte, že u starších pacientů mají některé faktory jinou váhu než u mladších nemocných. K tomu jsme při vytváření systému přihlédli, a proto u starších pacientů funguje lépe než dosud používaná skóre,“ vysvětlil Procházka.

Za nejdůležitější považují spolupráci onkologů s matematiky. „Využili jsme standardní predikční metody. Matematické řešení nebylo až tak složité. Náročné bylo najít s lékaři společnou řeč, vnořit se do jejich problematiky. Konečný výsledek je ale poměrně jednoduchý, v tom je jeho síla,“ řekl Tomáš Fürst z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP.

Kooperativní lymfomová skupina vedená Markem Trněným poskytla olomouckým akademikům kvalitativní údaje z databáze, jež aktualizují už 15 let. Z ní poté olomoučtí vědci využili data o 400 pacientech s difuzním velkobuněčným lymfomem, kteří podstoupili obdobnou léčbu.

Fungování této metody zatím vědci ověřili na českých pacientech, ale nevidí žádný důvod v tom, proč by se nemohla používat i v cizině. Autoři nyní očekávají širokou diskuzi o jejím využití.

„Postavit prognostické skóre je takový svatý grál. Je to složitý a také velmi ambiciózní úkol. Pokud se ve světě uchytí, přinese to obrovské renomé. Motivem celé práce ale bylo umět přesněji stanovit prognózu nemocného a díky tomu přistoupit k cílené léčbě,“ uzavřel Procházka.

Za rok v Česku přibude přibližně 1500 pacientů s diagnózou maligního lymfomu. Asi 40 procent z nich tvoří nemocní s difuzním velkobuněčným lymfomem. Šance na uzdravení těchto pacientů je asi 75 %. Výskyt maligního lymfomu přitom stoupá přímo s úměrně věkem.

Zdroj: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/348009-olomoucti-vedci-nabizi-presnejsi-prognozu-u-pacientu-s-malignim-lymfomem.html