Obal, kabelka i maso – co všechno se dá vyrobit z hub?

Někdo houby jenom jí, někdo je chodí sbírat do lesa. Co se z nich ale dá vyrobit? Podle serveru BBC se v poslední době dostává do popředí jedna část z hub – takzvané mycelium, tedy podhoubí. To je tvořeno ze vzájemně propletených jemných bílých vláken. Právě z podhoubí se rozhodly nejen zahraniční firmy vytvořit produkty, které jsou ekologické a udržitelné.

 Angličané sázejí na stavebnictví

Londýnská firma Biohm vytváří z houbového mycelia produkty do stavebního průmyslu, soustředí se na izolační panely. Ty se pak mohou použít místo běžných plastových materiálů. Podle testů mají myceliové izolační panely vynikající akustickou i tepelnou izolaci. Například při hluku 1000 Hz, což je typická frekvence ze silniční dopravy, dokázaly panely absorbovat více než 75 %.

„Zaměřujeme se na řešení globálních výzev a jednou z největších z hlediska dopadu na planetu a ekosystém je stavebnictví,“ vysvětluje designerka Oksana Bondarová. Výroba panelů je poměrně rychlá. Jakmile mycelium během několika týdnů vyroste, firma ho sklidí, vysuší a poté ho stlačí do panelů. „Na tomto produktu je krásné to, že panely lze rozebrat, lze je rozložit na krmivo, je bezpečné je kompostovat, jsou pH neutrální a 100% přírodní. Dokážou zúrodnit půdu,“ vyjmenovává Bondarová možnosti dalšího zužitkování.

Amerika do hub obléká lidi a auta

Společnost MycoWorks v San Franciscu vytváří z podhoubí imitaci kůže. Tuto koženku nazývají Reishi a vyrábí z ní klobouky, peněženky či kabelky. „Materiál se vyrábí použitím tří organických materiálů – vody, pilin a mycelia, což udržuje nízké emise uhlíku,“ říká spoluzakladatelka společnosti Sophia Wangová. Reishi je podle ní první koženkou, která nemá jako hlavní složku plast. MycoWorks také spolupracuje se společností General Motors na prozkoumání využití mycelia v interiérech automobilů.

Německo podhoubím nahrazuje maso

Berlínská společnost Bosque Foods se na podhoubí dívá jako na vysokoproteinovou alternativu masa. Mycelium pěstují ve fermentačních nádobách. „Některé z problémů s rostlinnými alternativami je to, že sójové a hrachové proteinové izoláty mohou mít velmi silnou chuť, která sama o sobě mnoho lidí odrazuje,“ říká spoluzakladatelka firmy Isabella Iglesias-Musachioová. „Naše mycelium pro nás může fungovat jako prázdné plátno k vytvoření lahodných chuťových profilů, po kterých lidé touží.“

Iglesias-Musachioová věří, že budou brzy schopni zvýšit produkci materiálu natolik, aby se cenově srovnali se zvířecím masem. Basque Foods tuto formu použití mycelia teprve vyvíjí, nicméně v USA už si hamburgery na bázi podhoubí můžete běžně koupit a na začátku tohoto roku udělila pro mycelium povolení i Evropská unie.

Češi podhoubí používají jako obal

Kyjovská firma Myco se rozhodla nahradit podhoubím pěnový polystyren, který se typicky používá jako obal na jiné výrobky. Stěžejní vlastnost materiálu je pro ně snadná rozložitelnost, obaly výrobků totiž bývají převážně určeny jen na jedno použití. V kompostu se tento obal rozloží během šesti až osmi týdnů, překážkou však není ani skládka či spalovna. Během spalování se z materiálu neuvolní žádné škodlivé látky.