Mihotavé světlo svíček spolehlivě vykouzlí příjemnou atmosféru, navodí hřejivý pocit a neodmyslitelně patří také k Vánocům. Životnímu prostředí však běžné svíčky z parafínu příliš nesvědčí. Naštěstí se nabídka přírodních alternativ neustále rozrůstá.
Zájem o přírodní svíčky v posledních letech intenzivně roste. Potvrzuje to i Ester Schmidtová, která se svým manželem Michaelem vyrábí pod značkou Rozvoněno svíčky šetrné k přírodě i lidskému zdraví. „Nejen, že vyrábíme svíčky z přírodních vosků, ale i naše vůně pochází ze stoprocentně přírodních éterických olejů. Svíčky odléváme do již jednou použitých skleniček, například od jogurtů, čímž podporujeme bezodpadovou filozofii. Odpad se snažíme omezovat také při balení zboží – naše obalové materiály zpravidla jedou minimálně druhé kolo,” vyjmenovává Ester.
Pro výrobu svíček využívají především sójový a kokosový vosk, tedy přírodní suroviny, které mají mnohem lepší vlastnosti než běžný parafín. Neobsahují živočišné složky, pesticidy, herbicidy či toxické látky a žádné škodlivé sloučeniny nevylučují ani při hoření. Navíc jsou biologicky zcela odbouratelné.
Aby vám dělaly radost co nejdéle, vyžadují přírodní svíčky určitý způsob péče. Před každým zapálením je vhodné zastřihnout knot na délku 4 až 5 milimetru a poté nechat vosk roztát až do okrajů, aby se nevytvořil tunel. Přírodní vosky jsou sice o poznání dražší než běžný parafín, jedná se však o dlouhodobou investici – svíčky z nich vyrobené totiž vydrží hořet až o polovinu déle.
Obavy z alternativních surovin přitom můžete hodit za hlavu. Sójový vosk se získává přímo ze sójových bobů a po roztavení je dokonce vhodný k masážním účelům. Ester s Michaelem si navíc dávají záležet na tom, aby jejich vosky pocházely ze sóji, která není geneticky modifikovaná. Kokosový vosk je pak získáván z dužiny kokosu, jeho typické aroma však nepřejímá. „Někteří lidé očekávají, že budou vosky vonět po sóji a kokosu, ale není tomu tak,” dodává mladý pár, který při výrobě vonných svíček používá například ekologicky pěstovanou levanduli z vlastního políčka.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Půlnoční knihovna je doslova hitem, který naláká k četbě i spoustu nečtenářů. Stojí opravdu za to?…