Nečekaný přínos práce z domu. Snižuje emise oxidu uhličitého

Vracet se do kanceláří není ekologické. Alespoň tak vyznívají závěry studie společnosti Carbon Trust, která spočítala množství produkovaného uhlíku před pandemií a po jejím nástupu. Čechům navíc podle dat od Ipsosu home office vyhovuje a nemají obavy z dalšího návratu k práci z domu.

Práce z domova je dostupnou variantou pro 37 procent Čechů. Lidem, kteří tak v době pandemie pracovali, většinou tento režim vyhovoval. „Mohla jsem si rozvrhnout čas tak, jak jsem potřebovala. Bylo možné využít toho, že svítí slunce, udělat si pauzu při práci a vypravit se ven,“ vypočítává přínosy home office archivářka Ivona. „Archivní materiály si ale nelze přenést domů, takže jsem seděla u stolu a počítače bez dalších pohybů, které v práci vždy vykonám,“ upozorňuje na omezení, které pro její práci home office znamená. Podobně je na tom 44 procent vysokoškoláků, jejichž profese umožňuje práci z domu jen částečně.

Další třetina takto vzdělaných Čechů vykonává profesi, která umožňuje úplný přechod na home office. Jednou z nich je i content specialistka Gabriela. „Zjistila jsem, že při práci z domova jsem mnohem efektivnější, protože vím, že když stihnu práci rychleji, mohu volný čas využít třeba vařením, čtením nebo jinou prací. V kanceláři tuto motivaci postrádám,“ vypočítává, proč by jí přechod na práci z domu vyhovoval trvale. „Navíc začínám pracovat mnohem dříve, neboť nemusím hodinu cestovat,“ poukazuje na ušetřený čas, který v jejím případě odpovídá desítkám kilogramů ušetřených emisí CO₂ .

Energetická úspora práce z domu

Jejich úsporu zkoumal výzkum společnosti Carbon Trust, který se zaměřil na úsporu CO₂ z dojíždění či provozu kanceláří a také dodatečné emise z domácností. Ukázalo se, že nejúspornější byli Italové, kde každý zaměstnanec pracující z domu ušetřil 1 861 kilogramů tohoto skleníkového plynu. Je to dáno také tím, že zdejší kancelářské budovy vykazují vysokou energetickou náročnost. Češi se s 270 ušetřenými kilogramy umístili na předposlední příčce, což může být dáno i tím, že jsou naše domovy vytápěny neekologicky.

Zajímavým zjištěním je, že nejvíce se na zaměstnaneckých emisích CO₂ podílely kancelářské budovy, a to pouze s výjimkou Švédska, které dbá na energetickou úsporu staveb. Když u nás kanceláře ležely ladem, ušetřilo se 784 kilogramů oxidu uhličitého. Domácnosti jej oproti době před pandemií vyprodukovaly 776 kilogramů, dojížděním se pak ušetřilo 263 kilogramů.

Zdroj: Vodafone