Naděje neumírá. Uprchlíci se ani v těžkých situacích nevzdávají

Můžeme je mít za vzor. Lidi, které postihla válka, a tak si sbalili nejnutnější věci a vydali se vstříc světu, kde vládne mír. Mnohdy se ocitli v zemi, jejímž jazykem nehovoří, musí si najít práci a budovat nové doma. Stojí před nimi mnoho výzev, dotyční se však nevzdávají. S naší pomocí se začleňují do společnosti.

Mluvíš česky? Učím se

Je přirozené, že pokud člověk žije delší či kratší dobu v cizí zemi, snaží se naučit alespoň nějaké základy jazyka, kterým se v ní hovoří. Dotyčnému to nejen podstatně usnadní život, ale zajistí i větší pocit splynutí. Nemá pak pocit, že by tolik vyčníval. Zároveň to umožňuje lehčí nalezení zaměstnání, bydlení nebo začlenění dětí do kolektivu. Potvrzuje se tím známé rčení „kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“. Proto asi málokoho překvapí, že většina jazykových škol v Česku nyní hlásí zvýšený zájem ze strany Ukrajinců. Čísla nejspíš ještě porostou. Jazykové školy se z toho důvodu připravují na desetitisíce potenciálních žáků. Předpokládají, že ukrajinští uprchlíci se budou chtít co nejdříve zapojit do běžného života, dospělí si budou chtít najít práci, děti se budou chtít domluvit s novými kamarády. Budou se tedy chtít a potřebovat naučit česky.

Podobnost ukrajinštiny s češtinou by měla uprchlíkům studium usnadnit. Odlišnosti se pak projevují zejména v časování sloves i ve skloňování jmen. Zajímavým jevem, což platí i u ruštiny, jsou také zdánlivě podobná slova, ale s odlišným významem, i háčky a čárky, které v češtině určují význam.

V návaznosti na vlnu solidarity se zvyšuje také zájem lidí, kteří by češtinu pro Ukrajince rádi začali učit. Jsou mezi nimi vyučující jiných jazyků, ale také Češi bez zkušeností. Zatím to vypadá, že poptávka po učitelích převáží nabídku. Přece jen je nezbytné, aby učitel češtiny měl i nějaké povědomí o ukrajinštině, což může značně usnadnit alespoň studijní začátky. Učitelem se člověk nestane ze dne na den ani přes noc.

Knižní fond pro Ukrajince

Formy pomoci jsou různé. Nově by se nemuseli nudit Ukrajinci, kteří si rádi krátí dlouhou chvíli četbou knih. Liberecká krajská knihovna pro ně chce vytvořit unikátní knižní fond. Měl by obsahovat literaturu v ukrajinštině. V Česku však moc knih v ukrajinštině k zakoupení není, proto instituce žádá o pomoc veřejnost. „Knihy v ukrajinštině se u nás nedají moc sehnat. Objednali jsme jich pět a dodací lhůty jsou šest týdnů,“ řekla Dana Petrýdesová, ředitelka knihovny.

Zájemci proto mohou v rámci kampaně Darujte knihy v ukrajinštině přispět do fondu. Lidé mohou nosit do knihovny veškerou krásnou i naučnou literaturu v ukrajinském jazyce, vítané jsou obzvláště knihy pro děti všech věkových skupin. Zájem je i o novější výtisky v ruském jazyce. Sběrné místo je v krajské knihovně ve vstupní hale. Literární přírůstky je možné nosit kdykoliv během otevírací doby knihovny. „Knihy budou zařazeny do fondu knihovny a nabídnuty ukrajinským uprchlíkům, kteří knihovnu navštíví. Část daru bude využita pro děti z dětského domova z partnerské Vynnycje, kterým Liberecký kraj zajistil pobyt na svém území,“ uvedla Petrýdesová. Knihy v ukrajinštině knihovna po domluvě zapůjčí také dalším organizacím a ubytovatelům v Liberci a okolí pomáhajícím ukrajinským uprchlíkům.

Běh místo boje

Boj s nepřítelem neprobíhá jen jednou cestou. Senioři v Kyjevě se rozhodli dodat odvahu spoluobčanům tím, že vyráží každý den běhat. Jejich hlavní motivací je pozvednout morálku a zároveň vytěsnit myšlenky na válku. Někteří ukrajinští důchodci tak mají za sebou od vypuknutí invaze desítky kilometrů, jiní už překročili dokonce stovku. Jsou tak živoucím důkazem toho, že naděje umírá jako poslední a zcela zásadní je nevzdávat se.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z iDnes, Liberecká drbna, Aktuálně