Děti mají oproti umělé inteligenci jednu obrovskou výhodu – jazyk se učí s neuvěřitelnou lehkostí. Výzkumníci spočítali, že umělá inteligence by k dosažení dětské úrovně zvládnutí jazyka potřebovala neuvěřitelných 92 tisíc let. Malé dítě se přitom během tří až čtyř let naučí mluvit, rozumět gramatice i tvořit věty. To ukazuje, jak výjimečně je lidský mozek nastaven na komunikaci a rychlou adaptaci. Informoval o tom server Earth.
Tajemství spočívá v tom, že děti se neučí jen „z textu“, ale prostřednictvím smyslů a interakcí. Vidí, slyší, dotýkají se a hlavně jsou neustále v sociálním kontaktu. Vědci zdůrazňují, že právě kombinace multisenzorického vnímání, tělesného pohybu a zpětné vazby od okolí dává dětem ohromný náskok. Například když batole vezme do ruky kostku, zároveň slyší její název, vnímá tvar, barvu i reakci rodiče a všechny tyto signály se propojí v mozku do pevné znalosti.
Odborníci z Max-Planckova institutu věří, že podobný přístup by mohl inspirovat i vývoj umělé inteligence nebo metody výuky. Pokud se AI naučí vzdělávat víc jako děti (tedy skrze zkušenost, aktivní činnost a sociální interakci) může být v budoucnu přirozenější a efektivnější. A pro vzdělávání lidí je to jasný signál: nejlepší učení je to, které zapojuje hru, smysly a živou komunikaci.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Půlnoční knihovna je doslova hitem, který naláká k četbě i spoustu nečtenářů. Stojí opravdu za to?…